NP č.455 > Pošli to dálPyžamo je vědaMichaela Vondrušková

I v životě ženy někdy přijde moment, kdy musí jít nakoupit. Před nedávnem to potkalo i mě. S ženskými jsme totiž vyrážely na napínavý airsoftový turnaj a já neměla v čem spát. Tak co s tím?

Doma to neřeším, spím jen ve vytahaných kalhotkách, ale mezi ostatními jsem přirozeně potřebovala vypadat jako člověk. Vyjela jsem tedy do obchodu, který mám nejblíž, a sáhla po prvním teplejším pyžamu. Šlo mi hlavně o praktickou stránku věci, design jsem nijak neřešila. A hlavně jsem koukala být z prostředí regálů a ramínek co nejrychleji pryč, protože nakupování od přirozenosti nesnáším.

Když jsme s ženskýma dorazily na místo, zašly jsme ještě večer do hospody. Neprotahovaly jsme to nijak dlouho, a když jsme se vrátily, nahodily jsme pyžama a šlo se spát. „Jé, podívejte, co má na sobě,“ začaly se najednou všechny smát, když jsem vyšla v pyžamu s obrázkem Hello Kitty. „To jsi sebrala nějakému předškolnímu děcku?“ stala jsem se terčem dobírání. „Tvůj manžel je pedofil nebo co?“ Začala jsem se bránit, že jsem pyžamo koupila v dámském oddělení. „Tím se to vysvětluje,“ dostalo se mi posměšné odpovědi. Nato se ale posměch přesunul k Aleně, která zrovna přebíhala kolem ve svůdné noční košilce. „Ty nás chceš sbalit?“ smály se ženské. Samotné na sobě měly pyžama pánská.

Tento příběh se nestal. Klidně by se ale mohl odehrát ve skutečnosti, kde je v genderových rolích alespoň na regálech obchodů pořád bezoblačné jasno. Dámská pyžama s dětskými obrázky, růžovými kytičkami či zvířátky a sexy noční košilky jsou hojně nabízeným zbožím pro ženy napříč společenským spektrem. Volba žen mezi roztomilostí a svůdností se stala územ, nad kterým se pozastaví jen málokdo. Mohou být v posteli buďto za holčičku, nebo za dračici. Jde o malichernost? Můžeme nad tím mávnout rukou? Ano, můžeme. Pak ale možná nebudeme ignorovat pouze problematiku pyžam, ale otázku mnohem širší. Zdánlivá banalita, jako je pyžamo, může být ve skutečnosti blikající kontrolkou, která o společnosti vypovídá více, než si myslíme.


autor / Michaela Vondrušková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Kdo žije v Bohémii / Mária Biháriová > NP č.455 > Dějiny přítomnosti Kdo je bohém? Umělec, který má odvahu vymanit se z obvyklých stereotypů a je otevřený novým zkušenostem, slovy literárního kritika F. X. Šaldy „syčák a rošťák nejvznešenějšího formátu“. číst dále Stěrače? Stírají / Jan Stern > NP č.455 > Fejeton Občas se mě lidé ptají, proč nepíšu o politice, proč naši politickou elitu šetřím a uchraňuji před svými satirickými šlehy, k nimž jsem jako humorista takřka zavázán. Cožpak o to. Já bych šlehal. Já bych možná i vyloženě řezal. Potíž je, že politiku takřka nesleduji. Teda nesleduji – to je vám taková zvláštní věc, já televizní zprávy sleduji, ale vypínám při nich zvuk. číst dále Máte právo vědět / Tomáš Malík > NP č.455 > Pošli to dál Ten, kdo si ze stánku odnesl aprílové vydání MF DNES, nemohl litovat jediné koruny. Po paterčatech a jejich líné romské matce, která nerozpéká ztvrdlé rohlíky a moudré rady své bílé zkušenější „kamarádky“ z ministerstva nechce ani zadarmo, přišel list s dalším šokujícím odhalením. Hlavní hrdinka několika českými lvy ověnčeného sociálního dramatu Cesta ven pronajala pro svou matku byt v Ústí nad Labem a dluží za nájem. Nezajímavá banalita? Ne! Druhá nejdůležitější zpráva dne s titulkem – Romská herecká hvězda neplatila za byt! číst dále Neumím se přetvařovat / Tomáš Havlín > NP č.455 > Uličníci „Kromě práce musí člověk taky umět vypnout,“ říká prodejkyně Nového Prostoru Lucie Termerová. Nejlépe se jí to daří u fotbalu a vyšívání. číst dále
celý archiv