NP č.455 > Pošli to dálMáte právo vědětTomáš Malík

Ten, kdo si ze stánku odnesl aprílové vydání MF DNES, nemohl litovat jediné koruny. Po paterčatech a jejich líné romské matce, která nerozpéká ztvrdlé rohlíky a moudré rady své bílé zkušenější „kamarádky“ z ministerstva nechce ani zadarmo, přišel list s dalším šokujícím odhalením. Hlavní hrdinka několika českými lvy ověnčeného sociálního dramatu Cesta ven pronajala pro svou matku byt v Ústí nad Labem a dluží za nájem. Nezajímavá banalita? Ne! Druhá nejdůležitější zpráva dne s titulkem – Romská herecká hvězda neplatila za byt!

Reakce Mladé Fronty na nařčení z velmi mírně řečeno neetické novinařiny na sebe nenechala dlouho čekat a je snad ještě kurióznější než sám půlstránkový článek s velkou fotografií přistižené „hříšnice“ Klaudie Dudové. Šéfredaktor Jaroslav Plesl v ní dává nahlédnout do, zdá se, trochu nahnědlé kuchyně kdysi seriózního listu, když popisuje, jak si na poradě před prvním aprílovým číslem s kolegy říkali, co použít jako tzv. otvírák dne – hlavní novinovou zprávu, která prodává náklad. Debata byla zřejmě bouřlivá, protože navzdory tomu, že se tou dobou v Česku nic kloudného nedělo – korupční jednání pražské primátorky Krnáčové, blízké spolupracovnice vlastníka listu Andreje Babiše, lze zřejmě považovat za stěží něco více než jen nepodstatnou událost regionálního významu – napínavá reportáž po stopách pětadvaceti nezaplacených tisíc za nájem zásahem rozumného šéfredaktora jako otvírák neskončila a musela se spokojit „jen“ s titulkou.

Z Pleslova lakonického vyjádření se nakonec s úlevou dozvíme, že list vlastně ani tak neaspiruje na to přetáhnout čtenáře Dělnických listů, jako mu jde zkrátka o lidi, co čtou bulvár a lační po zákulisních informacích ze života slavných, protože „Klaudie Dudová je romská herecká hvězda. Taková je realita,“ říká k tomu Plesl. Přesto doufejme, že ani napříště už to v Mladé Frontě nebudou žádné schovávačky, list pozvedne naplno povadlou standardu bílé národní hrdosti, jeho redaktoři se vydají do archivů a matrik a my se konečně dozvíme, jestli v sobě nemá Viktor Kožený náhodou něco židovské krve a Martin Dejdar zase není tak trochu negr. Padni komu padni.


autor / Tomáš Malík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Život v garáži / Tomáš Malík, Tomáš Havlín > NP č.397 > Téma čísla Bydlet v garáži je v lecčems krajní podobou chudoby. Cynicky řečeno, na chudobu by stačilo i méně. Na dvou pražských místech ale také vidíme, že ani v garáži nemohou být lidé šťastní. Pokud by snad byli, stejně budou muset za svým štěstím odejít.   číst dále Po stopách kuřáků opia / Tomáš Malík > NP č.444 > Dějiny přítomnosti „Všechno, co člověk v životě dělá, a to včetně lásky, děje se v rychlíku, který se řítí ke smrti. Kouřit opium znamená rozjetý vlak opustit; zabývat se něčím jiným než životem a smrtí." Jean Cocteau číst dále Na shledanou v chudobinci / Tomáš Malík > NP č.385 > Pošli to dál Bez většího zájmu médií a bohužel také odborné veřejnosti došlo začátkem září k jednomu z nejrazantnějších zásahů do sociálních práv obyvatel ČR.   číst dále Labutí píseň autíček / Tomáš Malík > NP č.440 > Téma čísla Život světských obnáší vůni svobody, tvrdou řeholi a ne vždy snášenlivé reakce okolí. Mají kolotoče šanci i v 21. století?  číst dále Kult americké panny / Tomáš Malík > NP č.452 > Téma čísla Panenská čistota se zdá být posledních pár desítek let statkem s pochybnou hodnotou. Za oceánem však přichází znovu do módy. číst dále Pěkný Žižkov - klidně bez vás / Tomáš Malík, Zuzana Brodilová > NP č.335 > Téma čísla Podoba českých měst se díky záměrům investorů v posledních letech mění. Jejich aktivitu mohou usměrnit především radnice. Příklad Žižkova, jedné z nejsvéráznějších čtvrtí v Česku, bohužel dokazuje, že námluvy radních s developery nejsou výjimkou.   číst dále Něco jsem vybudoval / Tomáš Havlín, Tomáš Malík > NP č.440 > Téma čísla Václav Kočka starší je tak trochu kolotočář bez kolotočů. Příští rok to bude už padesát let, co v Praze na Výstavišti pořádá tradiční Matějskou pouť.  číst dále Ekonomie orgasmu / Tomáš Malík > NP č.430 > Téma čísla Jméno Wilhelma Reicha, někdejšího enfant terrible rodící se psychoanalýzy, jehož závěry týkající se sexuality považoval Freud za inspirující, ale na svou dobu příliš odvážné, dnes něco řekne jen málokomu. Přesto právě on se výrazně zasloužil o odtabuizování společenského pohledu na sex. číst dále
celý archiv