NP č.471 > Téma číslaLesk a bída slastiTomáš Malík

V Thajsku každoročně zaplatí za sex kolem pěti milionů zahraničních turistů. Řada dívek přitom žije v podmínkách blízkých otroctví.

Že je Thajsko zemí zaslíbenou všem, kdo si pod slovem turistika představují tak trochu něco jiného, než je náruživé poznávání cizích krajů a jejich mravů, už dnes překvapí asi málokoho. Země, v níž se odhady počtu tak či onak zaměstnaných v oboru poskytování sexuálních služeb pohybují v rozpětí půl až tří milionu lidí, má koneckonců pro svoji pověst ráje rozkoší všechny předpoklady. Stále dost chudá, takže dívku na celou noc je v ní možné pořídit téměř za hubičku, historicky a nábožensky k prostituci velmi tolerantní a v neposlední řadě s vládou, která nad poklesky nejrůznějšího charakteru ráda přimhouří oči s vědomím, že více jak polovina národního důchodu pochází s turismu, především toho sexuálního. Méně známé je však už to, že do top ten nejatraktivnějších zemí, do nichž se cestuje hlavně za turisticky poněkud neortodoxním exotickým povyražením, patří také Kambodža, Indonésie či Filipíny. Vězí za ochotou cestovat přes půl světa i něco jiného než jen místní levná kupní síla?

 

Ostrůvek slasti

V čem tkví sexuální kouzlo orientu pro dobře situovanou a znuděnou mužskou západní populaci nám celkem lakonicky osvětluje padesátník John, který z Oregonu do hlavního města Kambodže přijel před deseti lety a už tady zakotvil. Před večerkou v phnompenhské čtvrti červených luceren, v níž na pultu vedle žvýkaček poutá pozornost paleta nejrůznějších přípravků na posílení erekce s prošlou expirací, mluví John o fenoménu žluté horečky, nevídaného pocitu vlastní výjimečnosti, který muž zakusí, když si začne s místní dívkou. „Kambodžanky se často ukážou jako dost panovačné, ale obecně jsou asijské dívky vyhlášené svojí submisivitou. Holky ti tu zprvu dávají najevo, že jsi pro ně ten nejdůležitější na světě a udělají pro tebe cokoli,“ ozřejmuje, v čem je tak lákavé vyrazit za dobrodružstvím sem, když možnost pořídit si společnost na noc je doma téměř stejně dostupná. Také do Thajska přivádí pocit, že mezi kunčoftem a prostitutkou jde o víc než jen o vcelku trapnou neosobní obchodní transakci, kterou každoročně provede více jak pět milionů sexuálních turistů. „Asiatky jsou úplně něco jinýho. Za pár šupů ji sbalíš v baru, dáte si sprchu, užijete si a šlus, řeklo by se... Jenže ona nikam nespěchá, zůstane u tebe celou noc, koukáte se spolu na televizi nebo si povídáte a ráno ti na hotelu ještě uklidí pokoj, přepere ponožky a zeptá se, jestli může večer přijít znovu,“ svěřuje se se svými zážitky Richard ve studii Britští sexuální turisté v Thajsku.

Podobných příběhů lze nalézt nepočítaně i na českém komunitním serveru uživatelů sexuálních služeb nornik.net, kde si uživatelé předávají know-how, jak si z exotické dovolené odvézt ty nejvytříbenější zážitky a vyhnout se zdejší pastím, třeba naháněčům na obskurní „sexy“ pingpongovou show, v němž účinkuje obnažená dívka, několik míčků a ranaři, kteří zklamanému divákovi nedovolí odejít bez zaplacení drinku za sto dolarů. Také čeští „norníci“ v robustní sekci věnované Thajsku a dalším zemím jihovýchodní Asie vyzdvihují na zdejších dívkách jejich vděčnost a schopnost dát muži okusit pocit, kdo je tady pán a vládce, jehož se jim v české nepoměrně emancipovanější společnosti dostane jen stěží.

 

Jednosměrná jízdenka

Stejně jako jinde na světě má však sexuální průmysl v jihovýchodní Asii svou méně atraktivní, odvrácenou tvář. Dívky k prostituci typicky nepřivádí ani tak obdiv k prošedivělým Evropanům s rostoucím bříškem, jako spíše obyčejná existenční nutnost. V Thajsku se zvláště od nejstarší dcery tradičně očekává, že finančně zabezpečí svou rodinu, což v případě chudých zemědělských regionů, z nichž se většina prostitutek rekrutuje, znamená jednosměrnou jízdenku do sexuální otročiny ve městech. Obvyklá cena, kterou rodina od kuplířů utrží, se pohybuje okolo dvou tisíc dolarů a ačkoli je teoreticky možné se časem ze služby vykoupit, důmyslný systém pokut, třeba za nesplněnou zákaznickou kvótu, možnost svůj dluh splatit prakticky znemožňuje. Většina žen a dívek z více než sedmi tisícovek thajských bordelů, ale třeba i diskoték, nočních klubů, karaoke barů, masážních salónů a restaurací, kde se dráždivé zboží také více či méně podpultově nabízí, má za sebou armádu hladových krků, o které je se potřeba postarat. Přes vychvalovanou fasádu úslužnosti, skromnosti a oddanosti, která je podle zákazníků Asiatkám přirozeně vlastní, vidí ženy (a nejen ony) z branže v neporovnatelně bohatších sexuálních turistech hlavně zdroj příjmů a možnost uniknout chudobě. Není neobvyklé, že pouto, které se během opakovaných schůzek mezi dívkou a mužem postiženým „žlutou horečkou“ vytvoří, přeroste ve vzájemnou závislost, typicky z jedné strany ekonomickou a z druhé emocionální.

Sexuální průmysl v Thajsku sice nijak neuvadá, přesto je v poslední době možné sledovat trend přesunu cestovatelského zájmu za sexem do sousedních zemí, jako je právě Kambodža, Indonésie či Laos, kde nejsou podle českých norníků dívky zatím tak drzé a zkažené západními turisty, aby si ze svých klientů cíleně dělaly chodící bankomaty. Jak však říká John, ani v Kambodži to v tomhle směru není taková hitparáda, „holky jsou tu hodně orientované na rodinu, zanedlouho přijdou s příběhem o nemocné sestřenici, která potřebuje peníze na operaci, a než se naděješ, je z ochotné ženušky tvůj šéf.“ Z jeho zkušeností není neobvyklé, že se ze společnice na ukrácení dlouhé chvíle postupně stane dlouhodobá milenka a následně plnohodnotná manželka, aby se následně pár přestěhoval do Evropy. „Tyhle vztahy, ale moc nevydrží – pro nepřekonatelné rozdíly,“ uzavírá téma milostného vzplanutí John.

 

Z Olympu do Hádu

Nezkušeného turistu neznalého místních poměrů může při procházce momentálně nejproslulejším thajským přímořským letoviskem Pattayou snadno ohromit nejen pozlátko nepřeberného množství podniků s neřestí, krása dovedená estetickou chirurgií do stavu dokonalosti a samozřejmost, s jakou se tu se sexem obchoduje (podle odhadů má zkušenost s prostitutkou polovina šestnáctiletých Thajců), ale rovněž fenomén žebrajících mužů západního vzezření. Těch jsou po celém Thajsku stovky a jejich počet zvolna narůstá.

Typickým příkladem je čerstvý šedesátník Stuart, který po krachu svého dlouholetého manželství začal Thajsko pravidelně navštěvovat a skončil nakonec jako bezdomovec bez libry v kapse. „Začal jsem být na sexu závislý a rychle přišel o všechny své peníze i svůj londýnský byt,“ vysvětluje, jak se přihodilo, že v Pattayae žije už čtvrtým rokem na ulici. „Přespávám na pláži a žiju z toho, co najdu, nebo mi kdo dá,“ říká Stuart a stěžuje si hlavně na thajské vězení, do kterého občas zamíří, když se znelíbí strážcům zákona a ti nad jeho propadlými vízy nemávnou rukou. Jeho situace navíc nemá kloudné řešení, protože zdejší ambasády nechtějí mít s problémy zkrachovalých sexuálních turistů nic společného. Jedinou pomocnou rukou jsou místní sociální centra, která se krom nich starají o bezmála čtyřicet tisíc domácích bezdomovců, především mužů.

 

Povyražení s otroky

Jihovýchodní Asie má kromě jiného z dobrého důvodu také punc světového centra pedofilní turistiky. Sex s mladistvými se tu sice přísně trestá, přesto je riziko dopadení o poznání menší než v Evropě či USA. Podle odhadů pracuje v thajském sexuálním průmyslu až osmdesát tisíc mladistvých, z nichž nemalá část v postavení nefalšovaných otroků, jejichž celý svět jsou čtyři stěny, případně jsou přímo upoutáni k lůžku, když odmítají „obsloužit“ až dvacítku zákazníků za noc. V Kambodži je pak dokonce třetina prostitutek mladších osmnácti let a polovina z nich poskytuje sexuální služby nedobrovolně. Podle Johna se však sex s mladistvými z jeho zkušeností nevyplácí, hlavně kvůli páce, kterou pasák či rodina na zákazníka získá.

Obraz gentlemanů s krizí středního věku kroužících kolem mazaných zajíčků připravených je do poslední vindry oholit, případně perfidních násilníků libujících si v dětském utrpení, by však přesto zaváněl sociologickým klišé. V nočních ulicích Bangkoku a Pattaye lze potkat širokou paletu sexuchtivých mužů, od čerstvých dvacátníků, kteří sem v partě přijeli sbírat první zkušenosti, průměrných chlápků kolem čtyřicítky, kteří doma usilovně šetří, aby si mohli jednou za pár let v jihovýchodní Asii zalevno královsky povyrazit, až po movité byznysmeny očekávající exkluzivní služby. Těmto různým skupinám jsou také přizpůsobené četné zahraniční „zážitkové“ agentury, které garantují komplexní balíček služeb včetně na internetu předem vybrané dívky po celou dobu pobytu, bez rizik obvykle spojených s individuální turistikou.

Kromě nich lze ale přeci jen při procházce po pláži potkat i mnoho do sebe zaklesnutých namixovaných párů okolo padesátky, u nichž na první pohled nic nenasvědčuje tomu, že by ve vzájemném zalíbení hrály jakoukoli roli peníze.


autor / Tomáš Malík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Život v garáži / Tomáš Malík, Tomáš Havlín > NP č.397 > Téma čísla Bydlet v garáži je v lecčems krajní podobou chudoby. Cynicky řečeno, na chudobu by stačilo i méně. Na dvou pražských místech ale také vidíme, že ani v garáži nemohou být lidé šťastní. Pokud by snad byli, stejně budou muset za svým štěstím odejít.   číst dále Po stopách kuřáků opia / Tomáš Malík > NP č.444 > Dějiny přítomnosti „Všechno, co člověk v životě dělá, a to včetně lásky, děje se v rychlíku, který se řítí ke smrti. Kouřit opium znamená rozjetý vlak opustit; zabývat se něčím jiným než životem a smrtí." Jean Cocteau číst dále Na shledanou v chudobinci / Tomáš Malík > NP č.385 > Pošli to dál Bez většího zájmu médií a bohužel také odborné veřejnosti došlo začátkem září k jednomu z nejrazantnějších zásahů do sociálních práv obyvatel ČR.   číst dále Labutí píseň autíček / Tomáš Malík > NP č.440 > Téma čísla Život světských obnáší vůni svobody, tvrdou řeholi a ne vždy snášenlivé reakce okolí. Mají kolotoče šanci i v 21. století?  číst dále Kult americké panny / Tomáš Malík > NP č.452 > Téma čísla Panenská čistota se zdá být posledních pár desítek let statkem s pochybnou hodnotou. Za oceánem však přichází znovu do módy. číst dále Pěkný Žižkov - klidně bez vás / Tomáš Malík, Zuzana Brodilová > NP č.335 > Téma čísla Podoba českých měst se díky záměrům investorů v posledních letech mění. Jejich aktivitu mohou usměrnit především radnice. Příklad Žižkova, jedné z nejsvéráznějších čtvrtí v Česku, bohužel dokazuje, že námluvy radních s developery nejsou výjimkou.   číst dále Něco jsem vybudoval / Tomáš Havlín, Tomáš Malík > NP č.440 > Téma čísla Václav Kočka starší je tak trochu kolotočář bez kolotočů. Příští rok to bude už padesát let, co v Praze na Výstavišti pořádá tradiční Matějskou pouť.  číst dále Ekonomie orgasmu / Tomáš Malík > NP č.430 > Téma čísla Jméno Wilhelma Reicha, někdejšího enfant terrible rodící se psychoanalýzy, jehož závěry týkající se sexuality považoval Freud za inspirující, ale na svou dobu příliš odvážné, dnes něco řekne jen málokomu. Přesto právě on se výrazně zasloužil o odtabuizování společenského pohledu na sex. číst dále
celý archiv