NP č.451 > Kultura | HudbaRap experimentů a chaosuKarel Veselý

Nové desky Mutanti hledají východisko a Kyklos Galaktikos objevují světy abstraktního hip hopu.

Hip hop se v Čechách už definitivně etabloval v hudebním mainstreamu a mezi nejmladší generací asi neexistuje populárnější žánr. Vedle jeho tradičních verzí se tu tak otevírá prostor i pro experimentátory, kteří impulzy této původně černošské hudby zkouší posunout do nových rovin. Už jsme tu měli mix rapu a písničkářství (Bonus) i rap jako mluvené slovo na hraně parodie (Čokovoko). O fúzi hip hopu s elektronikou a poezií se už několik let snaží WWW, kteří zatím v Čechách nejlépe reprezentují škatulku alternativního rapu. Ještě o pár pater hlouběji v abstrakci se pohybují pražské projekty Mutanti hledají východisko a Kyklos Galaktikos. Komu „wéwéčka“ přišla jako příliš podivná, měl by k novým deskám jmenovaných – Můj bůh září do mých temnot – černoch a Mezi lovci mezer přistupovat s opatrností. Bourají se tu totiž všechny hranice a to nejen hip hopu.

MHV se zformovali v roce 2010 uvnitř hudební komunity Landmine Alert (polovina dua Jiří Konvalinka působí ve Vložte kočku). Ještě o něco déle existují Kyklos Galaktikos, jejichž kořeny najdete v experimentálním divadle. Pro obě party byl rap přirozeným výrazovým prostředkem, kterého se chopili a začali přizpůsobovat svým potřebám. Místo přirozeného nenuceného plynutí slov (flow) připomíná dikce alternativních rapperů spíše politické deklamátory zkřížené s herci, kteří zabloudili na slam poetry. Tady nejspíše bude pro posluchače tradičního hip hopu první stopka. Věrohodnost a jistá nepřirozenost přednesu je tradiční slabinou alternativního rapu, což ale platí jen v kontextu žánrových pravidel. Mutanti i Kyklos jsou zajímaví právě tím, jak vše, co víme o rapu, převracejí hlavou dolů a z nedostatků se snaží dělat přednost.

 

Monstra a války

V textech málokdy narazíte na oblíbené rapové slovo „já“. Identitu rappera tady nahrazuje maximálně tak společné „my“. Deska Mutantů zní jako útržkovité vzkazy z postapokalyptického světa, který obývají různá lidská monstra, o nichž se ale dozvíte jen v náznacích. Občas to je jako si slepovat z útržků hovorů u vedlejšího stolu příběhy osazenstva – spíš tušíme, než víme, že Bratr a sestra je o incestu a Událost rekapituluje rozpad vztahu („Naše tečny jsou netečný“). I nad texty z alba Mezi lovci mezer se vznáší hrozba jakési zlověstné tragédie. Ve skladbě Válečný zpěv II míchají Kyklos na ploše jedenácti minut působivou koláž z propagandistických novinových titulků („Bez války není stability“) a podnikají sondu do mysli teroristů. Na jiných místech sarkasticky glosují běh lidského života, až dojdou k sloganu: „Důchod už se blíží, tak jdi mu vstříc“ (Nemehlo). Rap jako rytmizovaná řeč je tady záchytným bodem a často jediným nositelem rytmu nebo připomínkou, že máme co do činění s hip hopem. Žánrové škatulky jsou tady ale nejspíš zbytečné – Mutanti míchají svůj koktejl z prvků downtempa (Johana), drum‘n‘bassu (Strejda Honza) nebo upadlého diska (Diskotéka), zatímco Kyklos nechají v podkladech hrát mišmaš exper imentální elektroniky, ambientu či industriálu. Šum, chybové lupance nebo hrátky s ekvalizérem – nic není dost divné, aby to pražské trio nepoužilo. Chtějí-li obě desky zachytit chaos našeho světa, pak těžko mohli zvolit jiné výrazové prostředky. Teď je na posluchačích, jak se s tím vyrovnají.

 

Mutanti hledají východisko – Můj bůh září do mých temnot – černoch (Landmine Alert, 2014) Kyklos Galaktikos – Mezi lovci mezer (Polí5, 2015)


autor / Karel Veselý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Nemůžu všechno kontrolovat / Zuzana Brodilová, Tomáš Havlín > NP č.451 > Rozhovor Když jsme dělali kdysi rozhovor s WWW (NP 327), ženskou část skupiny a také architektku Milesu Anděru Zrnić jsme z něj vynechali. Udělali jsme velkou chybu. číst dále Paradigma pekla / Jan Stern > NP č.451 > Fejeton Jeden velký filozof kdysi napsal takovou divadelní hru, kde se lidi dostanou do pekla. Ale to peklo nemá kotle, ani chlupaté čerty s ocasem až na zem, ba ani červené tapety. Je to obyčejný pokoj, z něhož nejde odejít, a v němž jsou lidé, se kterými si nelze porozumět. V závěru té filozofické hry se pak praví, že peklo jsou ti druzí. číst dále Jak jsem se stala východní Němkou / Alena Wagnerová > NP č.451 > Téma čísla Bylo sjednocení Německa osvobozením, nebo kolonizací? Čtvrtstoletí poté přibývá nepříjemných otázek. Podle autorky, která žije od roku 1969 v Saarbrückenu, si Německo nedokázalo osvojit některé důležité prvky východní zkušenosti. číst dále Tonoucí se hnědé chytá / Apolena Rychlíková > NP č.451 > Pošli to dál Kdysi nejsilnější pravicová strana u nás, ODS, vyrazila v posledních týdnech do lítého boje o nejfašističtější dvě procenta voličů. Její čelní představitelé se ve svých mediálních výstupech odvážně zařadili vedle Úsvitu přímé demokracie a snaží se, seč můžou, těžit z islamofobních nálad hýbajících českou společností. číst dále
celý archiv