NP č.423 > Kultura | HudbaMagický brutalismusKarel Veselý

Polský projekt Stara Rzeka vzývá mystéria přírody.


Polská nezávislá scéna v posledních letech válí. Festivaly jako krakovský Unsound či Nowa Muzyka a OFF v Katovicích se už etablovaly mezi absolutní světovou špičku a tento úzký kontakt s aktuálním vývojem pochopitelně okysličuje i místní hudební podhoubí. Ze země našich severních sousedů tak aktuálně proudí nahrávky, kterými se seriózně zabývají i věhlasná, trendy určující západní média, která jen výjimečně nakouknou za hranice anglicky mluvících zemí. Mladé polské scéně se nedávno detailně věnovala i „hipsterská Bible“ Pitchfork a webové magazíny specializující se na experimentální hudbu letos v létě po zásluze opěvovaly jednočlenný bydhošťský projekt Stara Rzeka, jehož debutová deska Cień Chmury Nad Ukrytym Polem je fascinujícím průnikem psychedelické hudby, lo-fi folku a extrémního metalu. 

 

Za tímto objevem se skrývá všestranný hudebník Kuba Ziólek, působící v několika skupinách pohybujících se od experimentálního metalu, přes avantgardní jazz až po folk. Stara Rzeka jako kdyby shrnovala všechny žánrové proudy do jedné mohutné řeky. S pomocí kytar, pedálových efektů, syntezátorů a Micro Korgu Ziólek tvoří hutnou sonickou kaši, k níž skvěle sedí jím navrhovaný termín „magický brutalismus“. Elementy jednotlivých žánrů se v něm neztrácí – z black metalu zůstala bolestivá intenzita záhrobního křiku a řezavých kytar, z folku intimní blízkost melodií a z psychedelického rocku střiženého elektronikou (jednoznačná je inspirace tzv. krautrockem 70. let) hypnotizující repetice navozující změněné stavy vědomí.

 

Lebky mezi květinami

 

V rozhovorech Ziólek prozrazuje, že Cień Chmury Nad Ukrytym Polem je pokusem zachytit atmosféru polského venkova, v němž pod příkrovem satelitních antén a solárních panelů ještě přežívá vazba k mystériím přírody, jež jsou starší a také mnohem mocnější než lidstvo samo. Ziólek je prý náruživým čtenářem Martina Heideggera a v titulní skladbě desky předříkává silně zefektovaný ženský hlas pasáž z filosofovy oblíbené básně Der Ister od Hölderlina. Venkov je zde přítomen i zvukově: v jedné skladbě zní kostelní zvony, v další šumí stromy a Bron Nas Od Zlego cituje z textu staré modlitby. Tato úzkostná snaha překročit pasti civilizace k bohatšímu životu ale nemá nic společného s konzervativním opěvováním tradičních hodnot. Ziólek se svým kosmickým folk-metalem především hledá cestu, jak se znovu smířit s přírodou. A když nám k tomu může pomoci současné umění a technologie, tak proč je nepoužít. 

 

Je to právě intenzita experimentálních či extrémních žánrů jako je black metal či noise, která nás má postavit tváří tvář transcendenci. Cień Chmury... je ambiciózní nadžánrovou koláží, v níž se Ziólek vydává do podobných krajin jako třeba americká hudebnice Grouper nebo písničkář Alexander Tucker. Šíře jeho záběru je ale mnohem širší. Album se tak dá poslouchat také jako zrychlený průlet minulostí i současností rockové avantgardy – vždyť končí uhrančivou a velmi svébytnou coververzí skladby My Only Child z repertoáru zpěvačky Nico. Materiál z alba navíc vyšel ve dvou různých verzích – v ambientnějším, meditativnějším kabátě na kazetě a v nekompromisnějším mixu s dominantními kytarami na kompaktu. Už obal CD edice hovoří za vše – kulatá krabička je ozdobena lidovým květnatým ornamentem, v jehož čárách ale při bližším prozkoumání rozpoznáte lidské lebky.

 

Stara Rzeka – Cień Chmury Nad Ukrytym Polem (Instant Classic / Few Quiet People, 2013) 


autor / Karel Veselý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv