NP č.420 > Pošli to dálStát národní bezpečnostiJaroslav Fiala

Kauza Edwarda Snowdena, muže, jenž předal britskému listu Guardian citlivé informace o masivním špehování lidí americkými úřady, vyjevuje znepokojující tendence, ke kterým dochází jak v USA, tak v dalších zemích.

 

Navzdory okurkové sezóně není o bouřlivé události ve světě nouze. Média informují o pokračující kauze Edwarda Snowdena, muže, jenž předal britskému listu Guardian citlivé informace o masivním špehování lidí americkými úřady. Celý případ byl v médiích trochu zamlžen otázkou, zda je člověk, který poukázal na pobuřující skutečnosti, „zrádce, anebo hrdina“, přičemž sám Snowden dostal nálepku jakéhosi špiona jednadvacátého století. Ponecháme-li však stranou dobrodružnou romantiku, jsou tendence, ke kterým dochází jak v USA, tak v dalších zemích, poměrně znepokojující a nejde je odbýt sněním o novodobém Jamesi Bondovi.

Deník Guardian uvedl, že americké úřady sbírají informace o telefonních hovorech milionů lidí, a podle listu New York Times také americká pošta zaznamenává jména a adresy na každém balíku nebo dopisu. Otázkou zůstává, co dalšího kauza o velkolepém špehování odhalí, přinejmenším je ale vidět, kam zašlo budování „státu národní bezpečnosti“ pod taktovkou prezidenta Obamy. Ten je podle všeho ještě víc tajnůstkářský než jeho předchůdce George W. Bush.

Obamova administrativa má spadeno nejen na Snowdena, ale stíhá mnohem víc informátorů, kteří vynesli údaje o zneužívání politické moci, než tomu bylo u předchozích vlád. Obama už před časem oznámil, že válka s terorem potrvá ještě dlouho – paradoxně i proto, že se při jejím vedení využívají takové praktiky, jako je mimosoudní zabíjení a útoky bezpilotními letouny. Podle pákistánského tisku zabily tyto útoky jen do roku 2009 na sedm set civilistů a pouze čtrnáct teroristů, což je poměr zhruba padesát ku jedné. Bývalí poradci z amerického generálního štábu uvedli, že tyto útoky se zhruba dvouprocentní přesností zásahu vytvářejí rezervoár potenciálních teroristů u pozůstalých příbuzných. Nejen Snowdenův případ tedy ukazuje, že zraněné impérium, které dnes řídí Obama, pokračuje v započatém kurzu. Otázkou však zůstává, jestli se podobné „státy národní bezpečnosti“ nestanou vzorem pro blízkou budoucnost.


 


autor / Jaroslav Fiala VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

O mostech mezi hudbou a lidmi / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.379 > Téma čísla Spojení hudby a nejmodernějších technologií může vyústit do vzniku pozoruhodných nástrojů, léčby těžkých nemocí i poznávání sebe sama. Americký skladatel Tod Machover se o to pokouší už řadu let v sepjetí s vírou v lidskou tvořivost a změnu k lepšímu.   číst dále Zlo, koště a bradavice / Andrea Novotná, Jaroslav Fiala > NP č.355 > Téma čísla Primitivové a rozvraceči versus normální a slušní lidé. Rozdělování společnosti na nesmiřitelné tábory obvykle provázelo hledání vnitřních nepřátel. Také současné hony na čarodějnice však mají své inkvizitory a oběti, jejichž role se mohou velmi rychle proměňovat.   číst dále Když chybí sny / Jiří Růžička, Jaroslav Fiala > NP č.425 > Dějiny přítomnosti Řekne-li se ostalgie, leckdo si vybaví nekritické vzpomínání na bývalý režim, anebo dokonce nebezpečí „ztráty paměti“ (té správné). Je tomu ale opravdu tak? O čem vypovídá obliba kultury z dob reálného socialismu? číst dále Přestat být cizincem / Andrea Novotná, Jaroslav Fiala > NP č.342 > Rozhovor Může se Vietnamec stát někdy Čechem? Jak daleko může zajít islamofobie v Evropě? Mohou Češi pomoci řešit izraelsko-palestinský konflikt? Kudy vede hranice mezi nekritickou vstřícnosti a strachem z cizího? Rozhovor s politologem Pavlem Baršou.   číst dále
celý archiv