NP č.418 > Téma číslaVirtuální KlondikeTomáš Malík

Existuje celá řada alternativních měn, vážnější konkurenci pro státní oběživo však nepředstavují. Možná s výjimkou jedné, bitcoinů. Pro skeptiky jsou bublinou, která brzy ožebračí důvěřivce, pro jiné znamenají platidlo budoucnosti. Další na nich dokážou pohádkově zbohatnout.

 

 

Bitcoiny jsou internetovým fenoménem posledních čtyř let. Nikdo přesně neví, kdo má tuhle virtuální měnu na svědomí, ani za jakým účelem původně vznikla. Satoši Nakamoto, pro vyznavače cyberpunku nový cyber-ježíš, který je za jejího tvůrce vydáván, je pouhý pseudonym, takže jestli bitcoiny vznikly jako hříčka z dlouhé chvíle, či byly míněny jako skutečná konkurence státem emitovaných měn, se lze jen dohadovat. Jisté však je, že sláva bitcoinů už v tuto chvíli sahá mnohem dál než jen za zářící obrazovky počítačových nadšenců.

 

Digitální permoníci


Přestože bitcoiny nevznikly v žádné ze státních tiskáren cenin a jejich virtualita je ještě mnohem syrovější, než je tomu u běžných peněz v podobě bankovek, jde v mnoha ohledech o ideální měnu. Předně proto, že není ohrožena inflací v pravém smyslu. Celkové množství bitcoinů v oběhu je jednou provždy známé a nezměnitelné. Navíc je to měna zcela decentralizovaná - nepodléhá kontrole nikoho jiného než algoritmu, který sdílí miliony počítačů rozesetých po nejrůznějších zákoutích sítě. Nemůže tak dojít k situaci, známé třeba ze Spojených států, kde privátní obdoba evropských národních bank FED chrlí do oběhu dolary ve snaze stůj co stůj rozpumpovat skomírají americkou ekonomiku.

Princip fungování bitcoinů je z matematického a technického hlediska mimořádně komplikovaný. Pro běžného uživatele, který se jim rozhodne věřit - a je to právě důvěra, která určuje hodnotu jakékoli měny - a sdílet je s ostatními, však není detailní obeznámení s těmito principy nijak nutné.

Zjednodušeně řečeno jde v případě každého bitcoinu o jedinečný, mimořádně dlouhý řetězec znaků a čísel, ke kterému je možné se dostat jeho směnou za zboží či „skutečné“ peníze, anebo si takzvaně natěžit. Stačí k tomu online aplikace, která běží na pozadí dostatečně výkonného počítače potenciálního minera. Ta stahuje data z obrovské zásobárny obdobných řetězců a pak pomocí složitých výpočtů ověřuje, zda se mezi nimi nenachází některý z bitcoinů. Těch je ve srovnání s „planými“ řetězci dat jako šafránu, takže jejich vytěžení není nijak samozřejmé. Do kyberprostoru se tak bitcoiny dostávají postupně a v současné době jich je vytěžena řádově polovina. Ty poslední z celkové zásoby jednadvaceti milionů by se měly dostat do oběhu okolo roku 2140. Platí, že jestli se do té doby skutečně stanou univerzálním platidlem, které pokoří nestabilní státní měny, bude vlastnictví byť jediného bitcoinu představovat majetek v řádu miliard korun.

 

Hedvábnou stezkou


Stále častěji si proto této kybernetické, hackerské či anarchistické měny, jak se jí nejčastěji přezdívá, všímají světová média a nezřídka jí komentátoři a ekonomičtí experti prorokují zářnou budoucnost. V květnu tohoto roku spatřil světlo světa první bankomat na směnu bitcoinů za papírové dolary, přijímají je některé aukční síně, platí se jimi za právní služby či se za ně dá nakoupit v mnoha různých e-shopech.

Tím nejznámějším a patrně nejbizarnějším je zašifrovaný server Silk Road, layoutem ne nepodobný Amazonu, kde je možné vybírat ze širokého sortimentu nelegálních substancí od marihuany po pravý afghánský heroin. Dodání v nenápadné obálce evokující reklamní nabídku jedné z běžných společností je garantováno do týdne. Na tomto undergroundovém digitálním trhu je přitom možné z důvodu bezpečnosti možné platit výhradně bitcoiny. Dopátrat se konkrétních lidí stojících za převodem bitcoinů je totiž prakticky nemožné. Právě anonymita, i v jiných souvislostech jedna z nejčastěji skloňovaných výhod této měny, z nich dělá atraktivní prostředek směny pro černý trh. Mimochodem, provozovatelé Silk Road výhledově přemýšlejí také o obchodu se zbraněmi a municí, nicméně na jiném portálu. Automatické zbraně se o poznání hůře skrývají do úhledných balíčků a obálek a mohly by prý ohrozit původní a dle všeho velmi výnosný předmět podnikání, na nějž jsou v tuto chvíli veškeré vládní úřady krátké.

Anonymitu bitcoinových transakcí si nicméně nepochvalují jen drogové kartely a teroristé. Své nezanedbatelné výhody má i pro běžné uživatele internetu. I čistě konvenční zboží, jako jsou třeba trička či knihy, je jimi možné zaplatit bez použití prostředníka, jímž na internetu bývají nejčastěji banky, PayPal či provozovatelé kreditních karet, který jeho celkovou cenu navyšuje. Nehledě na to, že si u podobných obchodů prodejce nemusí příliš lámat hlavu s placením daní.

 

Kyperská zlatá horečka


Poslední události navíc ukazují, že virtuální měna nepodléhající státnímu dohledu může pro odvážné představovat i elegantní možnost, jak uchránit svůj majetek před hroutícími se lokálními ekonomikami a finančními trhy. Ostatně o raketový vzestup popularity bitcoinu se postarala právě nedávná kyperská bankovní krize, která ukázala, že ani daňové ráje nejsou jednou provždy nedobytnou pevností. Právě na Kypru totiž došlo k dříve nemyslitelnému 80% zdanění nejvyšších vkladů jako opatření proti hrozícímu státnímu bankrotu. Trhy zachvátila panika a pro nemalou část investorů po celém světě začaly být bitcoiny reálnou investiční alternativou ke konvenčnímu zhodnocování u bankovních ústavů či stále nejistějším státním obligacím.

Kdo tak začátkem dubna na specializovaných burzách vyšel včas vstříc zvýšené poptávce, mohl si za jeden bitcoin přijít na pět tisíc korun. Jistě slušný výsledek s ohledem na to, že na začátku roku se bitcoiny prodávaly za necelou desetinu za kus a při svém rozjezdu v roce 2009 začínaly na jednom americkém centu. Současná hodnota bitcoinu je sice na polovině svého dubnového „kyperského“ vrcholu, ale jeho současné heroické tažení světovými médii spolu s ekonomickou recesí dávají tušit, že zřejmě není všem dnům konec.

 

Důvěřuj... ale důvěřuj


Anonymita bitcoinů má nicméně i svou odvrácenou stranu, která jejich širší využití poněkud problematizuje. Tím, že mezi oběma stranami bitcoinové transakce nestojí žádný prostředník, neexistuje současně garance, že se plátce domůže protihodnoty. Bitcoiny byly navrženy tak, že ve chvíli, kdy opustí jednu virtuální peněženku a doputují do druhé, není, pokud se celá transakce z nějakého důvodu zadrhne, cesty zpět. Pohyb v digitálním undergroundu, často za hranicí zákona, sebou zkrátka přináší nutnost důvěřovat neznámému člověku, který může být i tisíce kilometrů daleko. Že tato důvěra není nijak samozřejmá, dokládají třeba i zdokumentované hackerské útoky na virtuální bitcoinové burzy, které připravily mnoho lidí o životní úspory.

 

Stroje na peníze


Bitcoinové šílenství se nijak nevyhýbá ani místním končinám. Svůj nezpochybnitelný otisk má Česko v historii této virtuální měny především zásluhou programátora Marka Palatinuse, který v roce 2010 přišel s tehdy revolučním nápadem spojovat jednotlivé minery do tzv. poolů. Ty, díky kombinovanému početnímu výkonu byť i slabších strojů, umožňují sice o poznání nižší, ale zato stabilní výnosy. Doby, kdy bylo možné efektivně dolovat bitcoiny na jednom domácím písíčku, totiž vzaly s masivním nárůstem jejich obliby za své.

Vývoj jde však nezadržitelně vpřed. Posledním hitem nejen místních bitcoinových fór jsou počítače speciálně navržené právě na těžbu bitcoinů. Tyhle nevelké hračky, jejichž cena se pohybuje v řádech statisíců korun, dávají hravě na frak i samotnému těžení v poolech a jejich šťastní majitelé mají našlápnuto stát se vbrzku bitcoinovými hegemony. Těm ostatním pak zůstanou nejspíše oči pro pláč.

 

***

Lokální měny


Vedle bitcoinu, platidla s univerzální působností, se v poslední době v důsledku ekonomické recese hlásí stále silněji o slovo také nejrůznější lokální měny. Po celém světě jich má být už přes čtyři tisíce a jejich počet roste stále rychleji.

Důvody rostoucí obliby lokálních měn jsou nasnadě. Výrazně zvyšují autonomii obcí, které je využívají, a tvoří určitou hráz negativním průvodním jevům globalizované ekonomiky. Je to právě geografické omezení jejich použitelnosti, které podporuje poptávku po místní produkci a zároveň brání odlivu bohatství z regionu.

V době recese navíc stimulují hospodářský růst, protože z principu lokální peníze ztěžují jejich akumulaci třeba v očekávání horších časů. Platnost „bankovek“ totiž bývá záměrně omezena jen na určité období, po jehož uplynutí se vydávají nové a bez dokoupení speciálního kolku pozbývají ty staré na hodnotě. To sice může být z hlediska spotřebitele chápáno jako nevýhoda, ta je však kompenzována výhodným směnným kurzem vůči oficiální měně, který zpravidla subvencují zapojené obce a obchodníci.

Na rozdíl třeba od sousedního Německa, ale i Slovenska se však v Česku koncept lokálních měn zatím příliš neuchytil a na první vlaštovku bude třeba si počkat.

 


autor / Tomáš Malík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Život v garáži / Tomáš Malík, Tomáš Havlín > NP č.397 > Téma čísla Bydlet v garáži je v lecčems krajní podobou chudoby. Cynicky řečeno, na chudobu by stačilo i méně. Na dvou pražských místech ale také vidíme, že ani v garáži nemohou být lidé šťastní. Pokud by snad byli, stejně budou muset za svým štěstím odejít.   číst dále Po stopách kuřáků opia / Tomáš Malík > NP č.444 > Dějiny přítomnosti „Všechno, co člověk v životě dělá, a to včetně lásky, děje se v rychlíku, který se řítí ke smrti. Kouřit opium znamená rozjetý vlak opustit; zabývat se něčím jiným než životem a smrtí." Jean Cocteau číst dále Na shledanou v chudobinci / Tomáš Malík > NP č.385 > Pošli to dál Bez většího zájmu médií a bohužel také odborné veřejnosti došlo začátkem září k jednomu z nejrazantnějších zásahů do sociálních práv obyvatel ČR.   číst dále Ekonomie orgasmu / Tomáš Malík > NP č.430 > Téma čísla Jméno Wilhelma Reicha, někdejšího enfant terrible rodící se psychoanalýzy, jehož závěry týkající se sexuality považoval Freud za inspirující, ale na svou dobu příliš odvážné, dnes něco řekne jen málokomu. Přesto právě on se výrazně zasloužil o odtabuizování společenského pohledu na sex. číst dále Labutí píseň autíček / Tomáš Malík > NP č.440 > Téma čísla Život světských obnáší vůni svobody, tvrdou řeholi a ne vždy snášenlivé reakce okolí. Mají kolotoče šanci i v 21. století?  číst dále Kult americké panny / Tomáš Malík > NP č.452 > Téma čísla Panenská čistota se zdá být posledních pár desítek let statkem s pochybnou hodnotou. Za oceánem však přichází znovu do módy. číst dále Něco jsem vybudoval / Tomáš Havlín, Tomáš Malík > NP č.440 > Téma čísla Václav Kočka starší je tak trochu kolotočář bez kolotočů. Příští rok to bude už padesát let, co v Praze na Výstavišti pořádá tradiční Matějskou pouť.  číst dále Pěkný Žižkov - klidně bez vás / Tomáš Malík, Zuzana Brodilová > NP č.335 > Téma čísla Podoba českých měst se díky záměrům investorů v posledních letech mění. Jejich aktivitu mohou usměrnit především radnice. Příklad Žižkova, jedné z nejsvéráznějších čtvrtí v Česku, bohužel dokazuje, že námluvy radních s developery nejsou výjimkou.   číst dále
celý archiv