NP č.416 > Pošli to dálDávkovat panikuFilip Malý

Zděšený starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) šikuje proti „novému" nápadu magistrátu zřídit v Praze aplikační místnosti pro narkomany, tzv. šlehárny. 

Radniční zpravodaj prvního pražského obvodu obvykle příliš strhujícího čtení nenabízí. Ve vylidněném centru se toho ostatně moc neděje (čest opilým dánským studentům!) a křídový papír snese leccos. Poslední dubnové číslo je však trochu jiné. Kromě reportáže z tentokrát již definitivního obsazení kdysi kultovního klubu Bunkr nově rekonstruovanou služebnou městské policie, v něm zděšený starosta Lomecký (TOP 09) šikuje proti „novému“ nápadu magistrátu zřídit v Praze aplikační místnosti pro narkomany, tzv. šlehárny.


Nejde o žádný místní módní výstřelek či snad lobby kolumbijské narkomafie, ale v zahraničí léty osvědčený recept, jak minimalizovat rizika plynoucí z existence otevřené drogové scény. V těchto zdravotnických zařízeních si prokazatelně závislý člověk může pod dohledem vyškoleného personálu píchnout přinesenou drogu, udělat si zdarma test na HIV, či si třeba vyprat. Kromě samotného aktu aplikace, ke kterému jinak v chvatu dochází v parcích či průjezdech, v zásadě nic moc odlišného od toho, co káčka a terénní služby nabízejí už dnes.

Paměť starosty Lomeckého zřejmě nesahá dál než za jedno funkční období, jinak by si možná vzpomněl, že seriózní diskuse na téma šleháren se na Praze 1 vedla před více jak deseti lety. V roce 1999 zastupitelstvo těsnou většinou nedalo šlehárnám zelenou s tím, že jde o problém celého města a vyzvalo k řešení magistrát. Ten si dal sice trochu na čas, ale šlehárny jsou zpátky. Z ulic by zmizely stříkačky a omezilo by se šíření nakažlivých nemocí typu HIV. Tak nač ta panika?

To by však drogy nesměly být na Praze 1 téma bytostně politické, nad nímž lze pohoršeně moralizovat, vyzývat k boji s „problémovými existencemi“ a zároveň se chlubit, kolik strážníci dokázali sesbírat buchen. Také s tím nám totiž město „umí píchnout“, jak stojí na propagačním citylightu městské policie případně umístěném na Václavském náměstí.

 


autor / Filip Malý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Ráj pro ženy? / Rad Bandit > NP č.416 > Ženská stránka Severský Island dvakrát dosáhl na vrchol žebříčku zprávy Světového ekonomického fóra o rovnosti mezi pohlavími. V roce 2012 byl magazínem Newsweek vyhlášen „nejlepší zemí pro ženy na světě". Jak je to ale s feministickou utopií doopravdy? číst dále Jsem informační Viking / Rad Bandit > NP č.416 > Téma čísla Birgitta Jónsdóttir je jednou ze tří islandských Pirátů, kterým se jako prvním na světě podařilo získat křesla v parlamentu. „Nejsem ale žádná politička," tvrdí o sobě. Mnohem více se cítí být poetičkou a mluvčí pro islandskou iniciativu Wikileaks a Zachraňte Island.     číst dále Velká nedorozumění třetího druhu / Jan Stern > NP č.416 > Fejeton Sál akademie praskal ve švech. Na konferenci se tentokrát sjeli vědci z celé Alfa Centauri. Rozruch vyvolal nález na kosmickém tělese vyzdobeném podivnými hieroglyfy „PIONEER 10". Šlo o destičku, o níž převažovalo přesvědčení, že jde o poselství jakési vzdálené civilizace. číst dále Laboratoř demokracie? / Rad Bandit > NP č.416 > Téma čísla Polovina Islanďanů věří v existenci trolů, zemi vede jediná otevřeně lesbická premiérka na světě a primátorem Reykjavíku je anarchista, který se občas obléká do ženských šatů. Jak se experimentuje s demokracií v krizi? A bude to fungovat?   číst dále
celý archiv