NP č.406 > FejetonZpověď holčičákaJan Stern

Nevím, jak jsem toho dosáhl, ale nikdy jsem nějak nepochyboval o své mužské identitě. Ani jsem nepřemýšlel, co to vlastně být mužem znamená, a zda bych snad neměl být nějak víc mužný, navzdory tomu, že můj biceps neční, ani když zatnu. Jenže v poslední době na mě v tomto směru lezou různé pochybnosti. Důvod je jasný: digitální vysílání.

V časech, kdy vysílání bylo poklidně analogové a mužnost byla prověřována klidným paternalismem majora Václava Erbana v pořadu Federální kriminální ústředna pátrá, radí, informuje, decentním džentlmenismem Pavla Lukeše v Šesti ranách do klobouku či kalným zrakem Babulovým v seriálu Hospoda, bylo vše v pořádku. Pak však přišla éra digitální a s ní televize „specializované na muže“. A já najednou cítím nejistotu, jak to vlastně s tou mou mužností je.

Proč? Tak za prvé, nejsem ani trochu vzrušen, když vidím pořad o tom, jak tři zpocení Texasané montují choppera. Nevím, kde by mohla být chyba. Že by nějaké ženské hormony omylem uniklé do Sunaru ve státním podniku Laktos?

A je to ještě horší. Zcela mne míjí i podívaná, jak chlap v helmě a montérkách profukuje hovnocuc, kydá hnůj nebo třídí odpad na jatkách. Patrně jsem neměl ve formátujícím období dostatek správných mužských vzorů, můj otec si chodil zaplavat do septiku jen výjimečně. Že nejsem skutečný muž, mi ovšem potvrzuje i to, že mou pozornost nedokáže polapit dokument odhalující, jak srbští fotbaloví chuligáni vzpomínají na bitky a chlubí se svou naleštěnou devítkou. Za tuto mou změkčilost může bezesporu neblahý výchovný vliv strýce Bedřicha, který cvičil na všech spartakiádách od roku 1955 a dráždil mou latentní homosexualitu svůdnou tezí, že fyzkultura posiluje ducha a učí fair-play.

Ba dokonce ani sérioví vrazi mi nepřijdou moc cool. Nevím proč, asi proto, že jsem byl zdeformován zjevně bezpohlavním radou Vacátkem, který kupodivu nikdy nikomu neuřízl hlavu a zločiny – až teď mi dochází ta perverze – vždy pouze vyšetřoval. Jak se mohlo rozvinout mé cool-mužství, když mi byl vzorem muž, jehož největší akcí bylo, když si prudce vyndal ruce z kapes huberťáku, případně si rozšafně zapálil viržinko!

Poměrně mě též zneklidňuje, že se mi ani trochu nezrychlí tep, když vidím zpomaleně bouračku. I když tedy Simír visící na nožnici helikoptéry ve stometrové výšce, který i přesto zvedne mobil, neboť na držení mu jedna ruka koneckonců bohatě stačí, ve mně přeci jen jisté rozechvění způsobil, to nebudu lhát. Vůbec nejhorší ale je, že necítím sounáležitost s chlápky ve staré hokejové masce s motorovou pilou. Kde udělali moji vychovatelé chybu? Proč mne jen brali tenkrát na ten prokletý balet do Národního divadla? Hrál jsem u toho sice digihru s vlkem a zajícem, leč přesto ve mně hošani v punčocháčích zřejmě zadusili cosi bytostně chlapského.

Proč mi jen rodiče pořád cpali do rukou nějaké měkoušské knížky a tlačili mě do buznaknihovny? Proč mi raději nevysvětlili, že největší senzací je, když vyskočíte z letadla nad Alpami, se snowboardem v podpaží a bruslemi na nohou? Proč mě vykastrovali Boříkem, Barbánkem a obludně neadrenalinovými Dětmi z Bullerbynu? To mi nemohli před spaním pouštět aspoň kung-fu filmy? Proč jsem se musel až teprve před pěti lety celkem náhodou dozvědět, co je to „vytuněná kára“? Musel mi opravdu nad postelí viset Imrich Bugár místo commandos?

Ale co, tak špatné to se mnou snad ještě není. Ano, na Notting Hill se dívám. Přiznávám, Nevěstu na útěku vypínám až deset minut před koncem. Ale Sex ve městě ještě fakt nesleduju. Čtyři pipky u stolu řešící boty, vztahy a penisy mě nedostanou. Ještě ve mně kus chlapa sakra zbyl!

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále Sinfonietta / Jan Stern > NP č.491 > Fejeton Mám rád vědce. Nejsou obvykle tak zábavní jako ti v seriálu Teorie velkého třesku, ale šeď to rozhodně není. S gustem sleduji zejména jejich zápolení s všedním životem a inovace, které do něj vnášejí. číst dále Vánoce: Návod k použití a přežití / Jan Stern > NP č.388 > Fejeton No jo, už je to tady zase. Vánoce čili všeobecné pomatení mysli. Důkaz je samozřejmě už ta Neckářova písnička.   číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv