NP č.386 > Téma číslaJak se k Vám dostaly informace o sexu?Redakce

Petr, 35 let,

novinář

Rok či dva před listopadem 1989 nás na ZŠ navštívila již postarší psycholožka. Rozdělila třídu na kluky a holky do dvou tělocvičen a v rychlém sledu pronesla dvě přednášky. Mužská část se tehdy dozvěděla, že onanie může ubírat životní energii a není jisté, zda nám sperma zbude na dobu, kdy jej bude třeba. Sex s druhým se neřešil. Cesta domů byla dlouhá, nemohli jsme tomu uvěřit. Prvně jsme se spolu bavili o něčem, co bývalo tabu. Pravdivé informace vzápětí přišly od otce, člověk nemohl žít ve věčném strachu. Něco také řekli starší kamarádi a nejvíc dala stejně praxe. Mrzí mne, že jsem se tehdy nezeptal holek, co psycholožka povídala jim.

 

Vítek, 48 let,

básník

Už si nepamatuji, ale mezi kluky ve Vršovicích kolovaly pornografické pohlednice a letáky, tak asi odtud. Ve škole jsme měli jakési osvětové přednášky rozdělené podle pohlaví a zvlášť mi utkvělo promítání filmu o setkání s exhibicionistou v baloňáku. Poselství bylo jasné, ihned na vyvrhele zavolat příslušníka VB!

 

Judita, 63 let,

učitelka

Od rodičů ani ve škole jsem se nedozvěděla vůbec nic. Matka mi jen dala knížku pro dívky s poučením o menstruaci, nicméně až poté, takže z prvních měsíčků jsem byla řádně vyděšená. Starší sestra mi postupně naznačovala, jak je to mezi klukem a holkou. Zbytek jsem vyčetla a domýšlela z filmů – v kinech právě běžela Nová vlna. Kateřina, 40 let, pracovnice v nevládním sektoru Mezi paneláky a garážemi jsme každé odpoledne řádili s dětmi různého věku. Jednou se ten nejstarší, Roman, s planoucíma očima dotázal: „Víte, jak se dělaj děti?“ A my jsme zrozpačitěli. Přece tu byli čápi. Ale Roman nám vyrazil dech. „To si tatínek lehne na maminku a strčí jí pindíka do pipinky,“ hihňal se. Já se snažila nevypadat překvapeně, zvažovala jsem, zda si Roman z nás jenom neutahuje, ale dávno jsem si všimla, že na čápech něco nehraje. A tak jsem toho odpoledne nakonec bez velkého smutku dala za pravdu Romanovi.

 

Eva, 74 let,

důchodkyně

Byla jsem tiché a zvídavé dítě, takže jsem se mnoho dozvěděla schovaná pod stolem, posloucháním hovorů při draní peří a setkání maminčiných přítelkyň u kávy. Byly to spíše zprávy o temné straně sexu – kde najít spolehlivou andělíčkářku provádějící potraty nebo o tom, jak jsou chlapi neschopní a milování krátké a bez předehry. Ve škole se toho má generace mnoho nedozvěděla, leda tak zdravovědu pro nás děvčata. Obrázky v přírodopisu zobrazovaly jen vnitřní řez orgány, nic o tom, jak ty věci vypadají zvenčí. Moji rodiče naštěstí nahotu nijak neskrývali. Iniciační zážitek přišel ve třinácti, kdy jsem objevila doma v knihovně ukrytý překlad francouzského pornografického románu. Měl výrazné sadomasochistické prvky, takže se mi moc nezamlouval. Později se člověk leccos dozvěděl ve vyhlášených pražských podnicích, třeba v Zátiší se pod stoly i souložilo.

 

Jana, 31 let,

sociální pracovnice

Když nám bylo asi šest let, chtěly jsme s kamarádkou zjistit, jak se dělají děti. Její tehdy asi dvanáctiletý, technicky založený bratr, se ze zpětného pohledu neukázal jako nejlepší zdroj. Na rozdíl od mých rodičů však řekl aspoň něco. Strohá informace o tom, že „kluk musí holce strčit pinďoura do kundy“, a pak se spolu musí chvíli kývat nahoru a dolů, nás naprosto znechutila. Ulevilo se nám až s mým nápadem použít v inkriminovanou chvíli prášky na spaní a provést „to“, až kluk usne. Ze všech ostatních variant jsme umíraly studem, navíc se nám to celé zdálo technicky neproveditelné. Nedokázaly jsme si taky představit, že by se kluci mohly chtít na něčem tak šíleném a nechutném podílet dobrovolně.

 

Honza, 26 let,

hostinský

V rodině ani ve škole o sexu řeč nebyla, ale mám o osm let staršího bráchu a spoustu kamarádů, časáky, znáte to... všechno jsem se dozvěděl poměrně záhy. Jako dítě jsem také žil na vesnici v jižních Čechách, kde byl rekreační areál Univerzity Karlovy. Nevlastní otec tam dělal správce, máma provozovala jídelnu. Každý léto tam jezdila podobná parta dětí. S Kristýnou jsem se seznámil, když mi bylo devět, ona byla o rok starší. A když mi bylo třináct, skončili jsme u mě na chatce. Neměl jsem strach, bral jsem to hodně sportovně.

 

Dominika, 13 let,

školačka

V šesti letech jsem zažila domácí porod a dozvěděla se, jak přicházejí děti na svět. Rok nato mě starší kamarádka zasvětila do toho, jak děti vznikají a já to potom na záchodě vysvětlovala svým spolužačkám. V šestce jsme na biologii brali rozmnožování, pohlavní nemoci, homosexuály, pedofily atd. Bylo to hrozný, nikdo to neměl rád a všichni jsme vybuchovali smíchy. My holky jsme pak ještě měly zvlášť přednášku o menstruaci, antikoncepci a nemocech. Teď v osmičce nás čeká další.

 


autor / Redakce VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Dobrý psychopat / Redakce > NP č.494 > Téma čísla Když se řekne psychopat, vybavíme si někoho v lepším případě nesnesitelného, v horším případě okolí nebezpečného. Jsou ale vlastnosti, díky kterým lidé s psychopatickými rysy mohou hrát ve společnosti kladnou a zásadní úlohu. Psychopat díky absenci emocí a strachu může činem na hraně totálního rizika posunout lidstvo vpřed. Hledáme dobrého psychopata! číst dále Strašidlo jménem sluníčkář / Redakce > NP č.479 > Téma čísla Českem obchází nové strašidlo, říká se mu sluníčkář. Jako první jej popsal už před třemi lety v sérii článků Jiří X. Doležal, v době migrační krize se ale zjevuje stále častěji. Jak jeho podobu popisují lidé, které vystraší? číst dále Vidět ve tmě / Redakce > NP č.497 > Téma čísla Dovedete si představit být týden sami se sebou v naprosté tmě? Tušíte, jak vypadá pravá tma? Ne taková, kterou zředí neodbytné světelné znečištění? A o čem se zdá slepcům? Jak poznají, že skončila noc a začal nový den? Čím více toho o tmě zjištujeme, tím více nás fascinuje. Zavřete oči. Co vidíte? číst dále Ztraceni v lese / Redakce > NP č.524 > Téma čísla To nejlepší, nejzajímavější, nejděsivější a nejopravdovější se vám v lese stane tehdy, když se ztratíte. A nejlépe, když se ztratíte schválně. Pojďte s námi ztratit se v lese. číst dále
celý archiv