NP č.378 > Pošli to dálSystém dvou třídFilip Malý

Zatímco Česko se spolu s dalšími sedmi státy stalo definitivně součástí Schengenského prostoru letos v květnu, Bulharsko a Rumunsko zůstalo zeměmi druhé kategorie. Nyní se zdá, že na déle, než se původně očekávalo.

 

Původní odhad zněl: kontroly zmizí z hranic zmíněných dvou států již v příštím březnu. Tak to také podpořil nejen Evropský parlament, ale i Evropská komise. Stačila však jedna schůzka evropských ministrů vnitra a vše je jinak. Ano, Bulhaři a Rumuni to možná stihnou do konce roku 2012. Ale možná také až za pár let.

„Pro rozhodnutí potřebujeme jednohlasnost a té jsme nedosáhli,“ sdělil médiím belgický státní sekretář Melchior Wathelet po jednání ministrů v Lucemburku. Proti naplánovanému přijetí obou zemí se přitom postavila Francie, Nizozemí a Německo. Jaký uvedly důvod? Obě balkánské země prý dosud neučinily dostatečné pokroky v oblastech korupce a boje s organizovaným zločinem.

Proti rozhodnutí ministrů se ozval hlasitý nesouhlas. Nejde o to, že by Rumuni a Bulhaři stáli na špičce v potírání korupce a dodržování standardů právního státu – byly to ostatně tyto položky, které kompromitovaly samotný vstup obou zemí do EU v lednu 2007. Jenže tyto oblasti zároveň nejsou kritériem pro vstup do Schengenu. A tak se zdá, že pokud vlády odmítavých států vedou něco v patrnosti, pak se spíš než o objektivní zhodnocení daných zemí jedná o populistickou zprávu domácímu publiku.

Na celou věc se však dá nahlížet i z druhé strany. Sto čtyřicet tři kilometrů dlouhá bulharsko-turecká hranice se stane příštím ohniskem kontroly migrace. V současnosti pokrývá ostnatý drát, pohrobek studené války, jen zhruba pětinu její délky. Sofie již začala stav napravovat – prý aby zamezila rozšiřování kulhavky a slintavky. Nyní získala na pečlivé zabezpečení hranic proti migrujícímu dobytku čas navíc.

 


autor / Filip Malý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Dějiny jednoho domu / Tomáš Havlín > NP č.378 > Dějiny přítomnosti Než upadl do stádia klinické smrti, nabídl mi zkušenost života v komunitě. Jako centrum spolkového dění ovšem sloužil už dávno. O kom je řeč? O Dělnickém domu na Spolkové, slavném brněnském „téhácéčku“.   číst dále Čert vem červen / Jan Stern > NP č.378 > Fejeton Můj psychoanalytik dobře ví, že bolestné vzpomínky se u mne vynořují v naprosto pravidelném měsíčním cyklu, podle nějž by mohl Mánes vymalovat můj soukromý orloj.   číst dále Tvořivost a netvoři v reklamě / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.378 > Ženská stránka Divák hrozí pěstí televizní obrazovce po zhlédnutí hloupého reklamního spotu. Čtenářka posílá leták do hlubin popelnice s tím, že na ni tedy něco takového určitě nefunguje. Na tyto a podobné kritiky reaguje reklamní průmysl většinou jen potutelným úsměvem.   číst dále Nekojeňátka v satelitu / Alexandr Budka > NP č.378 > Téma čísla Propagace kojení se zdá být předem vyhranou bitvou a zcela nekonfliktní záležitostí. I taková nevinnost se však může stát roznětkou vášní v umělém světě příměstského satelitního bydlení, přilepeného k původní vesnici nedaleko pražské metropole. Přesvědčila se o tom starostka jedné takové obce, když tvrdě narazila se záměrem přednášek o kojení.   číst dále
celý archiv