NP č.366 > Pošli to dálNejdelší válkaJaroslav Fiala

Delší než Vietnam. Tak se o válce v Afghánistánu začíná mluvit v zahraničních médiích.

 

USA tu začaly válčit před devíti lety a zdá se, že ještě nějaký čas budou. NATO sice chce předat zodpovědnost za bezpečnost země do rukou afghánských sil nejpozději do roku 2014, ale věří tomu málokdo. Má dnes navíc smysl ptát se, proč vlastně válka začala? Měl to být boj proti Al Káidě, nebo nové „budování státu“? Mluvilo se o boji s terorismem, realitou se však stalo to druhé.

Poslední dobou se více než jindy ukazuje skutečný přístup a zájmy amerických politiků – a to nejen v souvislosti s kauzou Wikileaks. V nedávném vysílání publicistického pořadu Parker-Spitzer americké stanice CNN se například republikánský senátor Lindsey Graham nechal slyšet, že USA by si měly v zemi ponechat stálou vojenskou misi, dvě základny by podle něj stačily. Ačkoli armáda na Grahamovy výroky kontrovala, že o žádných podobných plánech neví, všeobecné zmatení nad tím, co dál, odrážejí další názory. Vrchní velitel sil ISAF, generál David Petraeus, vloni v září uvedl v rozhovoru pro stanici ABC, že úspěchu proti povstalcům bude dosaženo tak v horizontu devíti, možná deseti let. Bývalý bezpečnostní poradce Condoleezzy Riceové pak rovnou navrhl, aby byl Afghánistán rozdělen podle etnických linií. Západní vojska by se měla z některých oblastí stáhnout a přiznat, že Táliby tu prostě zastavit nedokážou.

Americká vojska též na podzim 2010 zahájila rozsáhlou ofenzívu, která má dokázat, že vítězství je stále možné. Navzdory rétorice jsou však její výsledky, mírně řečeno, sporné. Zprávu o bojích nedávno přivezl americký dokumentarista Rick Rowley, jenž natáčel přímo na bitevním poli. „Mariňáci říkají, že povstalci používají čím dál sofistikovanější metody. Procházel jsem s vojáky terén, jsou schopni udržet malé kruhové oblasti kolem našich základen. Jakmile však postoupí dál, ocitnou se okamžitě pod nepřátelskou palbou,“ hodnotí tamní situaci. Faktem je, že podobné věci se říkají už dlouho. Priority velmoci jsou však jinde.

 


autor / Jaroslav Fiala VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Zlo, koště a bradavice / Andrea Novotná, Jaroslav Fiala > NP č.355 > Téma čísla Primitivové a rozvraceči versus normální a slušní lidé. Rozdělování společnosti na nesmiřitelné tábory obvykle provázelo hledání vnitřních nepřátel. Také současné hony na čarodějnice však mají své inkvizitory a oběti, jejichž role se mohou velmi rychle proměňovat.   číst dále O mostech mezi hudbou a lidmi / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.379 > Téma čísla Spojení hudby a nejmodernějších technologií může vyústit do vzniku pozoruhodných nástrojů, léčby těžkých nemocí i poznávání sebe sama. Americký skladatel Tod Machover se o to pokouší už řadu let v sepjetí s vírou v lidskou tvořivost a změnu k lepšímu.   číst dále Pošlete pryč své vojáky! / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.373 > Dějiny přítomnosti Bývá přirovnávána ke známé barmské disidentce Su Ťij, ve Velké Británii obdržela cenu Anny Politkovské a západní média ji považují za jednu ze sta nejvlivnějších osobností loňského roku. Kdo je ta odvážná Afghánka, o které v Česku není moc slyšet?   číst dále Když chybí sny / Jiří Růžička, Jaroslav Fiala > NP č.425 > Dějiny přítomnosti Řekne-li se ostalgie, leckdo si vybaví nekritické vzpomínání na bývalý režim, anebo dokonce nebezpečí „ztráty paměti“ (té správné). Je tomu ale opravdu tak? O čem vypovídá obliba kultury z dob reálného socialismu? číst dále
celý archiv