NP č.365 > Pošli to dálJak zachránit hospodářstvíJaroslav Fiala

Plýtvají a přidělávají všem problémy. Takové byly časté reakce na rozhodnutí americké centrální banky (FED) nakoupit vládní dluhopisy v hodnotě 600 miliard dolarů a o tuto částku zvýšit množství peněz v ekonomice. Kritizované opatření má mít za následek podporu půjček, investic a větší ochotu podnikatelů investovat do stagnujícího hospodářství za účelem tvorby pracovních míst.

 

„Silně pochybuji o tom, že má smysl pumpovat neomezené množství peněz na trhy,“ prohlásil na adresu Američanů německý ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU). Ke kritice se přidaly Brazílie, Čína, republikáni a většina pravicových komentátorů či ekonomů. Opatření americké banky má zvýšit inflaci, negativně ovlivnit zahraniční obchod a učinit svět nejistějším místem k žití. Jinými slovy, radikální potížisté z USA už zase straší svět svým nezodpovědným chováním a dluhy. Už aby je čert vzal a na jejich místo nastoupili ctnostní strážci rozpočtů.

Jak přitom nedávno upozornil slovenský ekonom Ivan Lesay, kroky FEDu jsou běžným a docela konzervativním opatřením. Jelikož v době krize spotřebitelé méně utrácejí, firmy nechtějí investovat, ceny klesají a podnikatelé propouštějí, hospodářství čelí hrozbě deflace. Američtí finančníci tedy sáhli ke stimulu, který má podpořit utrácení a růst cen, tedy k normální monetární politice. Proč tedy vlna kritiky? Vždyť na celé věci je podle Lesaye mimo jiné pozoruhodné, že takové kroky dnes schvalují i ekonomové a myslitelé, kteří jsou jinak ve svých závěrech mnohem radikálnější a instituce typu americké centrální banky nemají ve zvyku podporovat.

Atmosféra šetření a horlivé podpory škrtů je jedním z vysvětlení, které je tu nasnadě. Svědčí o značném posunu vnímání. Stojí například za připomenutí, že samotný guru neoliberalismu, ekonom Milton Friedman, naléhal ještě v 90. letech na krizí procházející Japonsko, aby nakupovalo dluhopisy, jinými slovy, přesně to, co dělá Amerika právě teď. I on by tedy dnes už byl „nezodpovědný“. Jinou otázkou je, zda se peníze ze stimulů skutečně dostanou k lidem a neuvíznou jen ve velkých bankách. Ale zajímá právě tohle zmiňované kritiky?

 


autor / Jaroslav Fiala VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Když chybí sny / Jiří Růžička, Jaroslav Fiala > NP č.425 > Dějiny přítomnosti Řekne-li se ostalgie, leckdo si vybaví nekritické vzpomínání na bývalý režim, anebo dokonce nebezpečí „ztráty paměti“ (té správné). Je tomu ale opravdu tak? O čem vypovídá obliba kultury z dob reálného socialismu? číst dále Přestat být cizincem / Andrea Novotná, Jaroslav Fiala > NP č.342 > Rozhovor Může se Vietnamec stát někdy Čechem? Jak daleko může zajít islamofobie v Evropě? Mohou Češi pomoci řešit izraelsko-palestinský konflikt? Kudy vede hranice mezi nekritickou vstřícnosti a strachem z cizího? Rozhovor s politologem Pavlem Baršou.   číst dále O mostech mezi hudbou a lidmi / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.379 > Téma čísla Spojení hudby a nejmodernějších technologií může vyústit do vzniku pozoruhodných nástrojů, léčby těžkých nemocí i poznávání sebe sama. Americký skladatel Tod Machover se o to pokouší už řadu let v sepjetí s vírou v lidskou tvořivost a změnu k lepšímu.   číst dále Pošlete pryč své vojáky! / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.373 > Dějiny přítomnosti Bývá přirovnávána ke známé barmské disidentce Su Ťij, ve Velké Británii obdržela cenu Anny Politkovské a západní média ji považují za jednu ze sta nejvlivnějších osobností loňského roku. Kdo je ta odvážná Afghánka, o které v Česku není moc slyšet?   číst dále
celý archiv