NP č.365 > Pošli to dálABL a sen o koloniíchTomáš Havlín

Bezpečnostní agenturu ABL jsme si zvykli vnímat v nejrůznějších souvislostech. Tu se spolu se Siemensem uchází o bezpečnostní náramky, tu vystupuje jednou v roli černého šerifa, podruhé sociálního pracovníka v pražských obvodech. Poněkud ve stínu ale zůstává fakt, že vedení ABL cítí byznys i v zahraničních válkách.

 

Kdo zabrouzdá na stránky České-středoasijské smíšené obchodní komory (ČSOK), jíž je ABL hlavním spoluzakladatelem, setká se s množstvím zajímavých informací. Nechme stranou ty bizarní, jež mohou osvěžit dlouhý podzimní večer: pokud se nehrajícím manželkám na víkendovém tenisovém turnaji o pohár prezidenta ČSOK nabízí kurz břišních tanců a později následuje večírek s orchestrem Hradní stráže Praha a sólisty z Karlínského divadla, můžeme sice popouštět uzdu fantazie, ale stále jde o otázku osobního vkusu. O to víc by naopak měla zaujmout zpráva, že už v roce 2008 odletěli představitelé komory spolu s „bezpečnostními specialisty“ do Afghánistánu, kde se zároveň rozběhla činnost „subjektů“ ABL AFGANIA a ABL Trade Company Ltd.. Jejich cílem mělo být zabývat se „bezpečnostními projekty“, podporovat české firmy na poli obchodu, a zároveň jim poskytovat „kompletní bezpečnostní servis“. Záměr agentury tehdy nevyšel. Mělo by ale zůstat předmětem veřejného zájmu, zda vláda, jež navyšuje účast v Afghánistánu a zastiňuje rizika privatizace (bezpečnosti) diktem „soukromník je lepší hospodář”, opravdu už nedokáže na účet ABL uronit ani slzu. Nebo je to jedno? V opačném případě by se totiž o Bártově agentuře chtělo začít psát jako o českém Blackwateru. Sice menším, zato s nespornými výhodami. Vždyť kdo se může pochlubit lepším kontaktem na rozhodující místa.

 


Tomáš Havlín autor / Tomáš Havlín VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv