NP č.365 > Téma číslaZamlčené obrysy domovaAndrea Novotná

Říká se, že každý text je důležitý nejen tím, co říká, ale také tím, co neříká, ba tím, co někdy přímo zastiňuje a potlačuje. Každý text je palimpsest - několikrát přepsaný pergamen. Jaké litery objevíme pod českou hymnou - zdánlivě roztomilou písní o někom, kdo neví, kde bydlí?

 

První polovina 19. století neoplývá na poli české kultury skutečnými tvůrci. Moderní české umění se tehdy rodilo z rýmů jako vlast a slast. Vlastně jen jediný autor výrazně překonal úroveň doby – letos si připomínáme dvě stě let od jeho narození.

Je dobře známo, jak byla jediná kniha Karla Hynka Máchy přijata. I když se autorovi podařilo obelstít bdělého cenzora a namluvit mu, že Máj je mravoučná básnická povídka, českou vlasteneckou společnost neošálil. Dobová jména jako Josef Krasoslav Chmelenský či Jan Slavomír Tomíček si napliváním na básníka pojistila místo v dějinách české literatury. Autor Máje krátce poté zemřel v pouhých šestadvaceti letech.

Duch výjimečného básníka, který byl zjevně nadanější než oni všichni dohromady, obcházel nicméně české spisovatele i nadále. Dokládá to povídka Rozervanec, již zveřejnil čtyři roky po Máchově smrti jeho bývalý přítel, Josef Kajetán Tyl. Památce svého básníka a druha se vysmál na nejcitlivějším místě, na vztahu k jeho družce, a udělal z něj žárlivého psychopata a nezralého dětinu. Zároveň neopomenul řádně zkritizovat Máchovo básnické dílo – ne snad jako literárně bezcenné, ale jako cizácké. „Jen kdyby Čechem nebyl!“ nechává Tyl mudrovat v povídce své alter ego. „Anglický, francouzský, německý básník – jakýž to rozdíl mezi ním a pěvcem, jakéhož my potřebujeme,“ rozvíjel tehdy Tyl ideologii vlasteneckého zahnívání.

Česká kotlina podle ní má mít jiné standardy, jinou úroveň než vnějšek. Za hranicemi je dovoleno rozvíjet romantickou poezii rozervancům, ale co bychom si s nimi počali my zde – a o čem by si s nimi snad mohly povídat naše slušně vychované řemeslnické a obchodnické dcery?

 

TAHLE ZEMĚ NENÍ PRO ROZERVANCE

Přiznávám, česká hymna má jednu sympatickou vlastnost: není bojovná a nezpívá o krvi nepřátel ani umírání za vlast. Je to ale skutečně důsledkem holubičí povahy a lepšího charakteru nebo prostého zamlčování skrytých tužeb? Možná bychom přeci jen rádi poráželi své nepřátele, vyhrávali války a budovali impérium. Vždyť po neexistujícím českém moři, které nám svého času nepozorně přisoudil Shakespeare v Zimní pohádce, se už v dějinách prolilo hořkoslaných slz tolik, že by snad daly takové moře dohromady. Tohle moře přitom rozhodně neznamenalo jen rozšíření rekreačních příležitostí – tohle moře mělo být branou k výboji. K českým zámořským objevům, českým koloniím, české velikosti a slávě.

K ničemu takovému pochopitelně nedošlo. Češi nezískali nadvládu nad dalekými krajinami, černé otroky ani indiánské zlato. Vlajka s bílým lvem nezavlála nad zámořskými územími a k masakrování či „přizpůsobování“ nám tak zbyli pouze tuzemští Němci, Židé a Romové. Nikdo nám nemůže vyčítat, že bychom se v tomto směru nečinili. Pod Kde domov můj slyším Čechy Čechům.

Naplivat je ale třeba i na ty nesprávné z nás. Sám Tyl popsal největšího autora své doby jako jakousi poruchu. Básník, který bral své city vážně, opravdu nebyl stvořen pro zemi Krasoslavů a Slavomírů. A platí to i dnes, v době, kdy „Mácha“ devalvoval v povinně uctívanou součást školních čítanek, kýčovitě sladkobolného patrona zamilovaných i předlohu pro jeden neuvěřitelně slabý film.

Tahle země není pro nonkonformisty. Stádní efekt malého národa dosud funguje jako pojistka proti příliš daleko hledícím očím, proti těm, kteří by se chtěli dívat jinak, než by se líbilo strážcům veřejného vkusu a dobra. Kampak u nás s rozervanci! A národ, který udělal z Hynka dalšího z Krasoslavů, přitom nepřestává zpívat píseň od člověka, který naplival na jeho čerstvý, pouhé čtyři roky starý hrob. Je to působivý (auto)portrét.

 


autor / Andrea Novotná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Hymna bezdomovců / Alexandr Budka > NP č.365 > Téma čísla Vždycky se našli kritici, pro které píseň Kde domov můj vyjadřovala ty nejhorší vlastnosti českého národa a kteří požadovali její nahrazení něčím důstojnějším. Byli a jsou mimo.   číst dále Vatikánská ruleta / Alexandr Budka > NP č.365 > Pošli to dál Nejnovější papežovy výroky v knižním rozhovoru široce přetřásají světová média, uspokojení ze zmírnění postoje ke kondomům vyslovila i OSN. Jistě je to svého druhu průlom, Vatikán už alespoň netvrdí, že virus HIV kondomy projde a ty jsou tak hlavním viníkem epidemie.   číst dále ABL a sen o koloniích / Tomáš Havlín > NP č.365 > Pošli to dál Bezpečnostní agenturu ABL jsme si zvykli vnímat v nejrůznějších souvislostech. Tu se spolu se Siemensem uchází o bezpečnostní náramky, tu vystupuje jednou v roli černého šerifa, podruhé sociálního pracovníka v pražských obvodech. Poněkud ve stínu ale zůstává fakt, že vedení ABL cítí byznys i v zahraničních válkách.   číst dále Jak zachránit hospodářství / Jaroslav Fiala > NP č.365 > Pošli to dál Plýtvají a přidělávají všem problémy. Takové byly časté reakce na rozhodnutí americké centrální banky (FED) nakoupit vládní dluhopisy v hodnotě 600 miliard dolarů a o tuto částku zvýšit množství peněz v ekonomice. Kritizované opatření má mít za následek podporu půjček, investic a větší ochotu podnikatelů investovat do stagnujícího hospodářství za účelem tvorby pracovních míst.   číst dále

Nejčtenější články autora

Na okraji zájmu, v centru dění? / Andrej Bakšiš, Andrea Novotná > NP č.398 > Téma čísla Bude tomu dvacet let od summitu v Riu a jeho závazků k trvalé udržitelnosti. Můžeme zavzpomínat, nebo se zeptat: Ukázala se pozornost k životnímu prostředí jako trvale udržitelná?   číst dále Domov je cesta / Zuzana Brodilová, Andrea Novotná > NP č.334 > Téma čísla Osvobodit se od pevného rytmu Z práce - Domů - Do práce. Najít znovu svobodu, kterou naši předkové ztratili v neolitu, když se usadili a rozdělili si půdu. A taky pořádat divoké parties. To všechno znamená freetekno pojaté jako život na cestě.   číst dále Naše dnešní revoluce / Tomáš Havlín, Andrea Novotná > NP č.371 > Téma čísla Po revoluci v listopadu 89 jsme už žádnou další nečekali. Dějiny přece už skončily, říkalo se. Dvacet let poté jsme svědky další mobilizace - tahle revoluce je ovšem konzervativní. Představujeme některé její projevy.   číst dále Vítejte ve válce nového typu / Jaroslav Fiala, Andrea Novotná > NP č.351 > Téma čísla „Dochází ke ztrátám na životech, takže v této fázi hry není čas na lehkovážnost," řekl veterán z Perského zálivu, americký generál Norman Schwarzkopf. Jako odborník na simulace vojenského výcviku chtěl ukázat, jak těžké je dnes odlišit virtuální realitu od skutečného boje. Kdo však dokáže ze současných konfliktů vytěsnit pach krve?   číst dále