NP č.358 > FejetonSpeciálJan Stern

Už je to tady. Právě čtete můj jubilejní padesátý fejeton na stránkách Nového Prostoru. Moderátor Jan Kraus si ve stém díle své talk-show pozval do studia svou matku a jiné příbuzenstvo, ve dvoustém pak všechny své děti, včetně těch, jež se přihlásily poměrně nedávno. To mne inspirovalo.

 

S dětmi byl u mne sice trochu problém, neboť se dosud žádné nepřihlásily a vzhledem k tomu, co jsem se doslechl o mechanismu jejich vzniku, je krajně nepravděpodobné, že by se tak v dohledné době stalo. Avšak přizval jsem k přípravě tohoto fejetonu alespoň svou matku, svého dědu a strýce Karla, aby pohovořili o tom, kdy se prvně projevil můj olbřímí talent, zda jsem byl extrémně vtipný už na nočníku a podobně. Vzpomínková seance se odehrála u nedělního oběda, použit byl diktafon značky Hitachi a zde je doslovný necenzurovaný přepis:

Já: Sešli jsme se zde, abychom se pokusili vypátrat, z čeho se zrodil ten břitký humor, který každých čtrnáct dní vnáší radost do stovek domácností po celé republice.

Strýc Karel: Ty chlebíčky už nikdo nebude?

Matka: Umyl sis ruce? Dědo, prosimvás, musíte hulit i při jídle?

Děda: Musim.

Já: Myslím, mami, že ty bys mohla říct leccos k mým literárním počátkům.

Matka: Kdybyste aspoň kouřil nějaký normální cigarety a ne ty vaše přepůlený startky. Připadáte mi fakt jak somrák vod nádraží. A podivejte se, kde je všude ten popel, pak nemaj bejt na tom ubrusu díry.

Děda: Já ti řeknu, co bys tam měl napsat: Rozkradli, co mohli. Dyť my sme vyváželi do celýho světa a podivej se dneska.

Já: Ty si to přeci pamatuješ, dědo, nepsal jsem jako dítě takový veselý říkačky?

Děda: Vem si jen tu Poldovku. Nebo Zetor! Pověsit to všecko do jednoho!

Matka: Panebože, von už zase vyváží do celýho světa. Moc dobře víte, že jak začnete vyvážet, padá vám ten popel na koberec a vy to zadupete holí, takže to už nikdo nedostane ven. Ale já to uklízet nebudu, já tady nebudu věčně dělat služku.

Strýc Karel: Jestli ty chlebíčky už nikdo nebude, já bych je vzal naší Jaruně, náhodou tu mám igelitku...

Matka: Víš, co tam napiš? Kdybych nebyl vůl a líp se učil, tak je ze mě dneska doktor a nepíšu cinty do novin.

Děda: Do celýho světa jsme vyváželi.

Matka: Je ti čtyřicet, neumíš si přišít ani knoflík a kouká ti podolek. To Jára vod Libuny dělá u Siemensů, už má třetí auto a na dovolenou jezděj na Malé Divy.

Já: Maledivy

Děda: Já se nedivim. Dyť všechno prodali Němcům.

Matka: A koupili si barák. Děda: Lidi dostali byty zadarmo. Co postavili tydle kurvy?

Matka: Já mám ten popel až v polívce. Co sem komu udělala. Nedrob! Dej si něco pod pusu.

Strýc Karel: Předkrm nebude?

Já: Dědo, ty si myslím vždycky říkával: „Z tohodle kluka něco bude.“

Děda: Nic už nebude, dyť už nemáme ani ty sklárny. Bambusová republika, nic víc.

Já: Banánová.

Strýc Karel: Ale jo, zmrzlinka by se do mě ještě vešla, hrňte to do mě.

Matka: Jak dlouho už ti řikám, abys umyl ty vokna? Dyť už přes ně neni vidět na ulici. To se musim pořád doprošovat. A věčně se tu couráš v těch botách.

Já: Jestli mě naserete, tak to tam vážně všechno napíšu.

Matka: Nebuď vulgární! Tohle chytá vod toho „Medvěda“. To je taky ztroskotanec. Ve čtyřiceti visí mámě na krku a jediný, co má, je bedna fotbalovejch vodznaků.

Děda: Pověsit to všechno.

Strýc Karel: Myslel jsem, že bude kachnička.

Matka: Celej táta. Na nákup chodí v trenýrkách a k vánocům mi dal hodinky, co dostal zadarmo jako reklamní dárek k cigaretám.

Já: Měla sis vzít Pištu Hufnágla.

Matka: To je to jediný, co ti dycky šlo: pindy starý mindy.

Děda: Kdeže miny. Zbrojovka je taky cugrunt.

Matka: Já tý Libuně závidim. Ten její zeťák...

Děda: Zetor!

Strýc Karel: To stehýnko mi prosimtě zabal, Jituško, já už vážně nemůžu.

Matka: Za co mě panebože trestáš.

BATTERIES ARE LOW!

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Nemusím dělat kompromisy / Petr Procházka > NP č.358 > Rozhovor Vladivojna má mnoho podob, nezaměnitelné jméno, maluje pestrobarevné obrazy, zpívá fiktivní řečí a zná tajemství skrytého kmene Lotopů. Nízkost našeho pozemského světa jí zjevně nestačí. Tahle v civilu křehká dívka se při koncertech dovede změnit v energickou šelmu.   číst dále Romský prvek / Tomáš Havlín > NP č.358 > Téma čísla Romové jsou v Ostravě nepřehlédnutelní. Pohybují se v centru, baví se s bílými, více než kde jinde. Kumar Vishwanathan je posledních třináct let tváří ostravských pokusů o zlepšení soužití mezi oběma komunitami.   číst dále Plán až příliš akční / Alexandr Budka > NP č.358 > Pošli to dál Je už to taková hezká předvolební tradice, že se radní začnou okázale starat o každodenní drobné starosti prostých obyvatel a nějakým rázným opatřením se pokusí prudce zvednout kvalitu života v našem hlavním městě. Jinde k tomuto účelu slouží správně načasovaná oprava chodníku nebo obecní cesty, v Praze, která je neustále rozkopaná až běda, se řeší bezdomovci.   číst dále Tak trochu jiné město / Tomáš Havlín > NP č.358 > Téma čísla První dojmy Pražáka při průchodu Ostravou jsou výmluvné. „S tím se nebav, to je zkurvysyn,“ zatrhl mi už v horkém odpoledni postarší pár debatu u piva se staříkem na kolečkovém křesle. Nevypadal nebezpečně, jen si stěžoval, že mu spolubydlící zabil psa.   číst dále

Nejčtenější články autora

Ten dělá to  a ten zas tohle / Jan Stern > NP č.508 > Fejeton Existují lidé, které v období Vánoc přepadne nostalgie. Jako většina jiných přepadení je i toto záludné. A také dosti záhadné. číst dále Háčkaři / Jan Stern > NP č.492 > Fejeton Češi dali světu spoustu důležitých, užitečných, ba revolučních věcí. Nohejbal, Ďáblovu bibli napsanou za jednu noc, remosku, lehký tank vzor 38, počítačovou hru Mafia, spodně kvašené pivo, semtex, Švejka, becherovku, velmi elegantní tramvaj Tatra T3 s oblými bruselskými tvary, pražského krysaříka, kostkový cukr, reformaci, pomlčkovou válku, nejdražší halu na světě, nejdražší tunel na světě, českou uličku a všechny Kaplického nepostavené stavby. číst dále Univerzity čobogaj něbogaj / Jan Stern > NP č.472 > Fejeton Jeden dosti přeceňovaný autor kdysi vydělal pár milionů na tom, když nám prozradil, že všechno, co kdy potřeboval znát, se naučil v mateřské školce. Já, jakožto autor dosti nedoceněný, myslím si o tom svoje. číst dále Úvod do sociologie / Jan Stern > NP č.489 > Fejeton Sociologie bývala nudnou vědou. Ale nudit už si dnes nemůže dovolit ani ona. Jeden z nejslavnějších sociologů našich časů naše časy kupříkladu popisuje tak, že v nich všichni sloužíme bůžkovi pohybu a že jsme se za tím účelem všichni proměnili v a) zevlouny, b) tuláky, c) turisty a d) hráče. číst dále
celý archiv