Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Existují teorie pravící, že východní bojová umění vznikla tak, že Číňané zkopírovali chvaty vojáků armády Alexandra Velikého při jeho východním tažení. Jenže zatímco Sašovi hošani v boji muže proti muži protivníka prostě flákli nebo kopli, východní lid přiváděl drobnými úpravami dalších a dalších kopií původního originálu bojové chvaty k dokonalosti a takto vzniklo karate, kung-fu, judo a já nevím, jak se ještě všechno to vznešené bitkaření jmenuje. Východní lidy jsou zkrátka v kopírování mistři.
Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Weiglův doublethink / Tomáš Malík
> NP č.460 > Pošli to dál
Současná debata o humanitární krizi spojené
s uprchlíky ze zemí zmítaných válečnými konflikty
skýtá mnoho poloh. Od solidárních přes
pragmatické až k otevřeně xenofobním. Jen Jiří
Weigl, někdejší šéf prezidentské kanceláře Václava
Klause, dnes hlava jeho institutu, dokáže
jako nikdo jiný všechny tyto jindy skřípající
roviny lišácky skloubit dohromady. Podle jeho
nejnovějšího komentáře na serveru iDNES.cz je
potřeba běžencům říci jasné NE, pokud nechceme
riskovat náš morální kredit!
číst dále
Každý by měl dostat šanci / Tomáš Havlín
> NP č.460 > Uličníci
„Z ulice jsem si odnesl vztah k lidem, který už ze mě asi nikdo nevykoření,“ říká
Zdeněk Vedra, prodejce Nového Prostoru z ulice Celní v Brně.
číst dále
Útěk před sebou? / Pavel Chodec
> NP č.460 > Téma čísla
Psychoanalýza má znamenat konfliktní cestu k přijetí sebe sama. Není ale často
spíš útěkem? A kdo utíká před kým?
číst dále
Mezi rodinou a gangem / Max Máslo
> NP č.460 > Referát
Svébytná subkultura černošských drag queens se zdála být počátkem 90. let
ohrožená epidemií AIDS stejně jako polibkem smrti hudebního mainstreamu.
Podařilo se jí přežít?
číst dále
Peklie, peklíčko / Jan Stern
> NP č.458 > Fejeton
Já jako fejetonista nejsem k ničemu zavázán.
Na rozdíl od svých kolegů nejsem povinen
zaznamenávat podstatné rysy epochy. Když
chci, můžu psát klidně o beďarech. A můj
pravidelný čtenář ví, že chci nezřídka. Leč
občas se v epoše utrhne cosi tak podstatného,
občas mineme tak epochální civilizační
milník, že mi to nedá a začnu se hnípat
v něm, namísto v pupíncích. A dnes je právě
ta chvíle. Nemohu totiž nezaznamenat, že
do našeho světa sestoupilo takřečené selfie,
neboli selfíčko.
číst dále
Personal Švejk / Jan Stern
> NP č.506 > Fejeton
Když jste kdysi četli knížku a líbila se vám, mohli jste ji doporučit přátelům. Neměli jste jistotu, že se jim bude taky líbit, ale měli jste jistotu, že budou číst stejnou knihu jako vy. Platí to i dnes. Ale asi ne nadlouho.
číst dále
Sinfonietta / Jan Stern
> NP č.491 > Fejeton
Mám rád vědce. Nejsou obvykle
tak zábavní jako ti v seriálu
Teorie velkého třesku, ale šeď
to rozhodně není. S gustem sleduji zejména
jejich zápolení s všedním životem
a inovace, které do něj vnášejí.
číst dále
Češi? OK. / Jan Stern
> NP č.494 > Fejeton
Víte, co je nejčeštější z českých příběhů? Praotec líný vylézt na pořádný kopec? Ale kdeže. Přemysl zanechávající poctivé práce s pluhem ve prospěch politiky? Ne, ne. Babička na Starým Bělidle, co by pro pírko přes plot skočila a paní kněžně (co asi odložila Barunku) se až po pás poklonila? Samá voda. České to všechno snad je, ale nejčeštější nikoli. Ani zdaleka.
číst dále