S ohledem na to, že se Köhler zrovna vrátil z návštěvy Afghánistánu, vyvolala jeho slova vlnu protiválečného odporu. Na rozdíl třeba od České republiky je v Německu afghánská válka vystavena ostřejší kritice a právě názor, že je vedena jen kvůli finančním a surovinovým zdrojům, tu zastává hodně lidí.
O tom, že se situace v Afghánistánu nevyvíjí v růžových barvách, ostatně informují německá média už dlouho, a výrok o „obchodních trasách“ nemohl nenarazit na úrodnou půdu. Zvlášť když část afghánského „obchodu“ souvisí i s kriminalitou a produkcí drog. Válka a nízké investice do zemědělství, které představuje zdroj obživy pro 80 % Afghánců, přiměly mnoho z nich pěstovat nenáročný mák, určený k výrobě opiátů. Výnosy z pěstování této plodiny dlouhodobě tvoří asi polovinu afghánského HDP a podle údajů OSN pochází každoročně kolem 80-90 % světové produkce heroinu právě z tamějšího máku.
Když tedy před nedávnem médii probleskla zpráva o tom, že maková pole v Afghánistánu napadla neznámá choroba, a že to vyvolá padesátiprocentní pokles úrody, vyvolalo to u některých komentátorů radost. Jenže podle předsedy Kanceláře OSN pro drogy a zločin (UNODC) se ukazuje, že se úbytek sklizně může projevit větším příklonem Afghánců k Tálibánu. Ten má totiž pro strýčka příhodu uložené stovky tun opia z minulých sklizní, a s tím i zajištěné finanční zdroje pro další boj. Někteří pěstitelé máku přitom viní z rozšíření nemoci západní koalici, jejíž letadla údajně rozprašovala na pole jedovaté látky. Je pak těžké se v takové zamotané situaci vyznat, i když jste třeba německý prezident. Ten se sice hájil tím, že Afghánistán ve své poznámce o „obchodních cestách“ na mysli neměl. Jenže kdo dnes ještě věří „nedotknutelnosti“ spojeneckých závazků?
