NP č.354 > Pošli to dálMák a afghánský obchodMartin Malý

Německý prezident Horst Köhler nečekaně oznámil, že opouští úřad. Před měsícem totiž v rozhlase prohlásil, že „pro zemi orientovanou na export, jako je Německo, je občas nutné nasadit vojáky k obhajobě vlastních zájmů, například volných obchodních cest“.

 

S ohledem na to, že se Köhler zrovna vrátil z návštěvy Afghánistánu, vyvolala jeho slova vlnu protiválečného odporu. Na rozdíl třeba od České republiky je v Německu afghánská válka vystavena ostřejší kritice a právě názor, že je vedena jen kvůli finančním a surovinovým zdrojům, tu zastává hodně lidí.

O tom, že se situace v Afghánistánu nevyvíjí v růžových barvách, ostatně informují německá média už dlouho, a výrok o „obchodních trasách“ nemohl nenarazit na úrodnou půdu. Zvlášť když část afghánského „obchodu“ souvisí i s kriminalitou a produkcí drog. Válka a nízké investice do zemědělství, které představuje zdroj obživy pro 80 % Afghánců, přiměly mnoho z nich pěstovat nenáročný mák, určený k výrobě opiátů. Výnosy z pěstování této plodiny dlouhodobě tvoří asi polovinu afghánského HDP a podle údajů OSN pochází každoročně kolem 80-90 % světové produkce heroinu právě z tamějšího máku.

Když tedy před nedávnem médii probleskla zpráva o tom, že maková pole v Afghánistánu napadla neznámá choroba, a že to vyvolá padesátiprocentní pokles úrody, vyvolalo to u některých komentátorů radost. Jenže podle předsedy Kanceláře OSN pro drogy a zločin (UNODC) se ukazuje, že se úbytek sklizně může projevit větším příklonem Afghánců k Tálibánu. Ten má totiž pro strýčka příhodu uložené stovky tun opia z minulých sklizní, a s tím i zajištěné finanční zdroje pro další boj. Někteří pěstitelé máku přitom viní z rozšíření nemoci západní koalici, jejíž letadla údajně rozprašovala na pole jedovaté látky. Je pak těžké se v takové zamotané situaci vyznat, i když jste třeba německý prezident. Ten se sice hájil tím, že Afghánistán ve své poznámce o „obchodních cestách“ na mysli neměl. Jenže kdo dnes ještě věří „nedotknutelnosti“ spojeneckých závazků?

 


autor / Martin Malý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Svět tekuté práce / Jaroslav Fiala > NP č.354 > Téma čísla Nižší platy, méně výhod a větší míra nejistoty. Podle sociologů vstupujeme do éry, v níž berou představy o stabilním zaměstnání za své. Bude přitom ještě možné zachovat sociální stát? A co dalšího z toho pro nás vyplývá?   číst dále Nová doba porodní / Alexandr Budka > NP č.354 > Rozhovor Ivana Königsmarková byla u nás jednou z prvních, kdo měl odvahu asistovat u domácích porodů. Bývá proto často skandalizována a osočována z návratu do překonané minulosti. Mnohem více jí ale jde o budoucnost, ve které se porody budou odehrávat bezpečně a s respektem k ženám, novorozencům a všem jejich mnohostranným potřebám.   číst dále Uvolnění / Jan Stern > NP č.354 > Fejeton Milí obyčejní lidé, tak jsem se vám dočetl, že existují celebrity, jimž se platí za to, že přijdou na večírek. Prý je to pro jeho pořadatele velká reklama, když se k němu přijde najíst a napít ten pan Uhrančivý, co před deseti lety hrál v jedné pohádce, a slečna Modrooká, co snad kdysi taky v něčem hrála, ale hlavně je velmi odvážná, protože nafotila sérii „odvážných fotografií“ (patrně při závalu v čínském dole).   číst dále Lidovecké requiem / Alexandr Budka > NP č.354 > Pošli to dál K lidovcům bylo lze mít mnoho výhrad. O tom, že jsou v krizi, zpronevěřili se tomu či onomu a hrozí jim osud mimoparlamentní strany, se píše léta a teď to opravdu přišlo. Obávám se, že nám všem budou velmi chybět. Některé věci si zkrátka člověk uvědomí, až když je ztratí.   číst dále
celý archiv