Tahle kometa nasvítila normalizační Brno opravdu jen nakrátko. Vždyť Odvážní bobříci, kapela, která se rozhodla nedělat kompromisy v obsahu i ve výrazu, působila pouhý rok. Těch několik koncertů ze sezóny 1982-1983 se ale zapsalo nejen do paměti účastníků, ale rovněž do magnetofonových pásek, které slávu „Bobříků“ nejen rozšířily, ale také uchovaly. I pro dnešní posluchače.
MÁ MILÁ JE MRTVÁ
Absurdita a syrovost. To je hlavní pocit z krátkých písní Odvážných bobříků. Ovšem hned je třeba dodat, že syrovost v tomto případě není záminkou pro hudební neumětelství a absurdita není popisována s plačtivostí, ale spíš s jakousi až cynickou věcností. Stížnostem na zlý osud se kapela vysmívá textem své nejznámější skladby: „Cože? Pláč? Člověče, co jste zač? Jste snad z jinýho světa? Taková obyčejná věta – máš strach? Tak drž hubu – a neviř prach.“ Věcný portrét doby svého vzniku na pár řádek. Většina písní skupiny (ostatně i tato), jejíž texty většinou tvořila tvorba mladých brněnských básníků, je ovšem nadčasová. Že „všichni jednou umřem“ vědí lidé ve všech dobách a režimech – a ve všech dobách a režimech znějí přibližně stejně děsivě slova milostné písně, která začíná verši: „Má milá je mrtvá/já to s ní dělám dál.“
Texty kapely lze někdy číst jako útok na konzumní mentalitu, jindy prostě jako čistý popis absurdity, někdy spojené s násilím: „Tvářil se jak nevinný/a nakopl mi ledviny./Řek sem si: seš v právu/a urval sem mu hlavu.“ Tahle kapela neměla potřebu vymezovat se jako punková, zdá se, že škatulky tohohle typu vysloveně nesnášela. V jistém smyslu se ale jedná o punk v nejryzejší podobě.
POZOR NA NĚ
To už se nedá říct o hudební skupině Pro pocit jistoty, v níž se po zániku předchozí formace spojilo jádro kapely s ambiciózním experimentálním skladatelem Martinem Dohnalem. Výraz se posouvá od naivity a syrovosti k silné expresi, někdy se zdá, že až k hraničním možnostem vyjádření. Texty, ať už od členů kapely nebo od básníků jako Eliot či Péret, jsou silné a odvážné. „Zavřít zničit spálit zkurvit zabít udat zhnusit zacpat hubu zkopat prdel zaříznout zadusit vydat hrozit hřímat hubit provolávat slávu degradovat deformovat kroutit krkem davu kritizovat kontrolovat konfiskovat jásat komentovat kamuflovat hrůzou nervy drásat Pozor na ně!!! Pozor na ně!!!“ zpívala tehdy skupina například a kombinovala to s dobovou zprávou z tisku o přiznání Záviše Kalandry, levicového intelektuála odsouzeného k smrti v procesu s Horákovou.
Posun k silné expresivní hudbě, na níž je vidět soustředěné zkoušení i silná osobnost skladatele, ale zároveň znamenal jistou ztrátu. Ztrátu původní syrovosti, živelnosti a jakési surové naivity, jež sálá z písní „bobříků“. Až příliš promyšlený umělecký výraz jako by pohltil původní nespoutanost a sílu…
Buď jak buď, tři vydaná cédéčka brněnských legend alternativní hudby osmdesátých let pro nás nemusejí být zjevením z minulosti. Ty zašlé nahrávky k nám mluví jako ke svým bezprostředním posluchačům.
Odvážní bobříci (Guerilla Records, 2009)
Pro pocit jistoty(Guerilla Records, 2009, 2 CD)
