NP č.348 > Pošli to dálMiluj plyšáka svého, jako sebe saméhoAlexandr Budka

Reality show Den D se povedla opravdová trefa. Nápad založit cestovní kancelář pro plyšové hračky získal investora, věhlasného podnikatele v cestovním ruchu Tomio Okamuru.

 

Zní to jako recese zrozená z trochu divočejšího večírku, ale pan Okamura nadšeně líčí nečekaný úspěch. Investice se prý vrátí do dvou měsíců a ačkoli se firma teprve rozjíždí, je zavalena objednávkami. Zájem ze zahraničí je nebývalý, prý dokonce největší, jaký nějaký český nápad za posledních dvacet let vyvolal. Nejvíce objednávek je z Japonska, což nepřekvapí u země, která je proslulá mírou odcizení a vymyslela Tamagoči a Pokémony. Nechci být škarohlíd a propadat závisti, ale přesto se nedokážu ubránit jistému pohoršení nad představou, že někdo svému plyšákovi dopřává masáže, aromaterapii a návštěvy turistických atrakcí spojené s noclehy v luxusních hotelech a projížďkami lodí či limuzínou.

Nápad to není až tak nový, v Amélii z Montmartru takhle cestoval zahradní trpaslík. Děsivé je, jak vážně je celá záležitost brána. Jako by svět čekal, že se zde rodí celé nové a perspektivní průmyslové odvětví. Vždyť na světě je 1,2 miliardy plyšáků, to už je slušný růstový potenciál! Surový majitel, který svému medvídkovi nedopřeje cestu kolem světa, bude brzy společensky zcela znemožněn.

Trochu mě děsí představa, že se o cestování plyšáků doslechnou radikálové z rozvojových zemí a utvrdí se v nenávisti k naší dekadentní civilizaci. Zastánci lidské důstojnosti mohou napříště už poněkud nudná srovnání výše humanitární pomoci s výdaji za zvířecí mazlíčky ozvláštnit útratami za plyšáky.

 


autor / Alexandr Budka VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Volní jako ptáci / Tomáš Havlín > NP č.348 > Pošli to dál Není žádným tajemstvím, že setmělé nebe Afghánistánu a Pákistánu křižují bezpilotní letouny. Obsluhují se ze Spojených států a když na to přijde, dovedou i zaútočit. Novinkou je, že z takzvaných drones se stala zbraň číslo jedna.   číst dále Boj o paměť / Bob Kuřík > NP č.348 > Referát V roce 1992 si svět připomněl pětisté výročí „objevení“ Ameriky. Oslavy se změnily v masové protesty indiánů, strhnuté busty konkvistadorů, demonstrace... A také transparent „Vítejte v historii“. V historii, jež sice trvá více než pět set let, ale psána jinak a samotnými indiány začala být až v sedmdesátých, respektive osmdesátých letech 20. století.   číst dále Křehké proměny / Marta Harasimowicz > NP č.348 > Kultura | Divadlo Tak jako se měníme my, mění se i naše interakce s ostatními. Dokážeme-li tyto změny reflektovat, mohou se stát zajímavým tvůrčím podnětem.   číst dále Ani život, ani smrt / Jan Kolář > NP č.348 > Kultura | Film Letošní oscarový šampión je pro tvorbu jeho autorky typický. Kathryn Bigellow své znepokojivé postřehy vždy vyjadřovala prostřednictvím schémat tradičně mužských žánrů - od policejních thrillerů až po kyberpunkové sci-fi. Smrt čeká všude však zároveň rámec válečného dramatu překračuje.   číst dále

Nejčtenější články autora

Bezvětří v českých lesích / Martina Křížková, Alexandr Budka > NP č.371 > Reportáž „Podnikání“ za hranicí zákona se v Česku zřejmě vyplácí. Případ cizinců zneužívaných při práci v lesích, na který upozornil NP letos v lednu, se policii stále nedaří úspěšně prošetřit. Stejně jako předchozí aktivity hlavních aktérů.   číst dále Tichý vítr z hor / Tomáš Havlín, Alexandr Budka > NP č.383 > Rozhovor Jaromír Švejdík je na první pohled nenápadný člověk. Ale při bližším ohledání za ním stojí nejen kapela Priessnitz a netrpělivě očekávaný Alois Nebel, ale v jistém smyslu i celý „magický“ Jeseník.   číst dále Vítejte pryč / Andrea Novotná, Alexandr Budka > NP č.360 > Téma čísla Na adresu magistrátu padala v létě obvinění - tentokrát ale ne z finančních machinací. Byla ještě závažnější. Magistrát prý chce vyhnat pražské bedomovce do něčeho, co ze všeho nejvíc připomíná koncentrační tábor. Přehnané tvrzení? Pokud ano, pak jen trochu.   číst dále Úpadek má i světlé stránky / Michal Špína, Alexandr Budka > NP č.361 > Rozhovor Už od dob Sokratových je známo, že učitelé filozofie kazí mládež. Zdeněk Kratochvíl je jedním z nejvýkonnějších a nejoblíbenějších kazitelů dneška. Bolehav mu zatím nikdo neordinuje a dokonce svou činnost stále ještě vykonává za státní peníze, navzdory všem snahám o "zefektivnění" univerzitního vzdělání.   číst dále
celý archiv