NP č.339 > Téma číslaZdokumentovaný světJaroslav Fiala

Účelem dokumentu je prý zaznamenat skutečnost. Produkce a spotřeba těchto záznamů však přináší do myslí lidí i prázdnotu. Co když nemají na vybranou a musí dokument pouze přijímat? V takovém případě vytváří záznam skutečnosti prostředí, ze kterého lze jen obtížně uniknout. 

 

Říká se, že svět byl kdysi vnímán jako samozřejmý. Byl zdánlivě jasný a transparentní. Avšak od chvíle, kdy jej lidé začali zkoumat a klást mu otázky, čelili problému, jak poznávané uchopit, jak ho nepřekroutit a co si se získaným věděním počít. Předměty a jevy, které studujeme, jsme si navykli uspořádávat do škatulek, zapisovat do kolonek a záznamy o nich uchovávat pro další generace. Snaha poznávat svět však také vyvolala touhu jej kontrolovat.

 

VĚDĚNÍ JAKO ZBRAŇ

Zejména v Evropě v době osvícenství, tedy zhruba od 18. století, vznikají nebo se etablují rozmanité vědní obory: lékařství, psychiatrie, technické vědy. Náboženství vystřídal „věk rozumu“, jenže rozličná vědění, jež se tehdy zrodila, vyvolala u vládnoucích vrstev bázeň ze ztráty moci. Co když budou klást nároky i na jejich vládu a zpochybňovat jejich postavení? Byl to francouzský filosof Michel Foucault, kdo ukázal, že vědění představovalo mocnou zbraň, a tak muselo být vladaři zdokumentováno – podchyceno, zredukováno a převedeno pod kontrolu státu. Výzkumy dějin, práva, nebo technologií byly institucionalizovány pod vědecké ústavy, univerzity, archivy či ministerstva, jež různá vědění o světě nejen zpřehlednily, ale také hierarchizovaly a ukáznily. S věděním mimo instituce bylo čím dál těžší uspět.

Rozmachu se dočkaly i techniky dohledu. Lidé byli lépe evidováni, údaje o nich sepisovány. Policie zdokonalila své metody a začala dokumentovat a vést téměř cokoli, od využití polností po regulaci plodnosti. V 19. století také vzniká daktyloskopie; lidé jsou sledováni a rozpoznáváni podle otisků prstů – částí těla, které je intenzivněji pozorováno a zkoumáno. Člověk se stává číslem v pořadí, vše je zaznamenáváno a dokladováno. Svět je opět samozřejmý; co není vyjádřeno číslem či souborem, jako by neexistovalo. Mytologie je zrušena, namísto ní nastupuje svět, podřízený rozumu. Je zdokumentovaný.

 

KAŽDÝ JE DNES DOKUMENTARISTA

Pojem dokument se podle encyklopedií poprvé objevuje ve Francii v 16. století. Souvisí se stavbou pařížského mostu Pont-Neuf. Tehdy vzniklo několik projektů stavby a pro lepší posouzení byl každý z nich nakreslen tak, aby veřejnost mohla lépe posoudit, který návrh zvolit. Dokument se pak samozřejmě objevuje v souvislosti s kinematografií – právě dokumentární film byl od dob svého vzniku chápán jako účinný nástroj propagandy. Mohl ale sloužit i jako kompromitující materiál, a tudíž jako podvratný nástroj. Opět Michel Foucault připomněl, že to byla křesťanská církev, kdo se patnáct století bránil napsání vlastní historie. Dokument může ukázat, že král je nahý.

Často se uvádí, že f ilmový obraz funguje jako zdroj zapomnění. Prostor pro kritické myšlení je v něm omezený, zapojení diváka minimální. Obraz je dnes spotřební a rychlý a jeho poselství krátkodobé. Zároveň vtahuje diváka do zatemňující formy světa bez obsahu, jehož smysl je jasný a zřetelný. Tak člověk ztrácí schopnost pozorovat a přemýšlet. Ocitá se uprostřed zdokumentovaného, předem daného světa, jenž mu bere schopnost úsudku a vtahuje ho do říše pohodlného klidu, plného samozřejmostí.

Podvratný dokument může naopak s divákem vést dialog, který zneklidňuje. Může poukázat na zamlčované a zpochybnit zdánlivě banální a samozřejmé věci. Kupříkladu rozpor mezi mocí – danou proklamacemi politiků – a realitou, kterou zobrazuje, může být tak velký, že divákem otřese. Režisér a dramaturg dokumentů Martin Štoll v jednom svém textu připomíná sociologicky laděný film Evalda Schorma a Jana Špáty Proč? (1964). Autoři se tehdy ptali náhodných svědků na příčiny snižování porodnosti. Odpovědi směřovaly ke kritice systému – lidé pranýřovali špatnou bytovou situaci, problémy se zásobováním či demotivující zaměstnání. Film sice komunikoval jazykem metafor, ale působil podvratně.

Situace je dnes složitější. Je otázka, zda v přívalu obrazů, které jsou divákovi předávány, nemizí poselství do kulisy, za níž člověk ani ne tak nemůže, jako spíš nechce proniknout. Čím je pro nás film o utrpení afghánských žen, nebo izraelsko-palestinském konfliktu? A jak moc se jeho vnímání liší od jiných obrazů, které spotřebováváme? Veřejný prostor snímají kamery, takřka každý si fotí a natáčí okolní svět – na fotoaparát či kameru, ale i na mobil, nebo se registruje na Facebooku. Všichni se podílejí na dokumentování, takže podvratnost nemusí fungovat. V kvantitě obrazů se vytrácí smysl. Udržuje se naopak to, co je dané, ale nepodstatné.

 


autor / Jaroslav Fiala VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Svět tekuté práce / Jaroslav Fiala > NP č.354 > Téma čísla Nižší platy, méně výhod a větší míra nejistoty. Podle sociologů vstupujeme do éry, v níž berou představy o stabilním zaměstnání za své. Bude přitom ještě možné zachovat sociální stát? A co dalšího z toho pro nás vyplývá?   číst dále Amerika za katrem / Jaroslav Fiala, Markéta Vinkelhoferová > NP č.403 > Téma čísla Spojené státy jsou zemí s největším počtem vězňů na světě. Vězení představuje instituci, která výrazně ovlivňuje tamní společnost, ekonomiku i kulturu. Jak funguje v praxi?   číst dále Životopis konzervy / Jaroslav Fiala > NP č.341 > Dějiny přítomnosti Na první pohled se může zdát, že konzervování potravin patří k výdobytkům moderní doby. Potřeba zásobovat rostoucí populaci koncentrovanou ve velkoměstech však nebyla jeho hlavním důvodem. Lidstvo uchovávalo potraviny od úsvitu civilizace kvůli přežití v nepříznivých podmínkách. Dlouhodobou tradici má například sušení, mražení a kvašení.      číst dále Žijeme v zajímavých časech / Jaroslav Fiala, Ondřej Slačálek > NP č.390 > Rozhovor Slovinský filozof Slavoj Žižek je pro mnohé ukázkou toho, že levice dokáže být pohotová a sexy. Autor desítek knih, bývalý disident a dnes účastník radikálních demonstrací dokáže zaujmout. Položit mu v rozhovoru otázku často znamená říct si o kratší přednášku. Nad dopolední kávou došlo na Havla, sociální rozdíly i počítačové programátory.   číst dále Svobodní excenrici a pravidla sexu / Jaroslav Fiala > NP č.363 > Téma čísla Hippies s dnešními beznadějnými singels nespojuje jen možnost střídat partnery a bezstarostná chuť experimentovat. Co všechno ve skutečnosti obnáší život v síti netradičních vztahů?   číst dále Generace „zbytečných“ / Jaroslav Fiala > NP č.381 > Pošli to dál Když dnes mladí lidé v chudinských britských čtvrtích rabují obchody, mohou nám tím ukázat předzvěst blízké budoucnosti.   číst dále Příliš velký zádrhel informací / Jaroslav Fiala > NP č.353 > Téma čísla Život bez zájmu o druhé, kde jsme jen každý sám za sebe vydáni všanc ekonomickým výpadkům a ekologickým katastrofám. Bondyho ideologická vize, nebo předzvěst blízké budoucnosti, ve které budou lidská svoboda a důstojnost k smíchu? A proč to celé brát vážně?   číst dále Vše pro firmu, nic pro společnost / Jaroslav Fiala > NP č.423 > Referát Daňové ráje tvoří neodmyslitelnou součást dnešní ekonomiky. Prochází jimi, alespoň na papíře, více jak polovina světových obchodů. Jak ovlivňují náš život a lze proti nim vůbec bojovat? číst dále
celý archiv