NP č.339 > Pošli to dálKyrill poslední záchranyMartina Křížková

Jednou z nejvíce diskutovaných událostí posledních dnů je podpis prezidenta Klause pod Lisabonskou smlouvou. Nebo spíše jeho neexistence.

Evropa s rozpaky čeká. V zemi, která je aktuálně oblepena reklamními plakáty na vypsané a zase zrušené a znova odsunuté volby, není zatím ale vidět s kroky hlavy státu větší netrpělivost. Přesto je cítit určitý neklid a nejistota. Podaná stížnost k Ústavnímu soudu, druhá podaná stížnost, sudetští Němci. Vše v režii jednoho muže. Kde to asi skončí? Neví se navíc, zda jde jen o extempore, na které se za pár let tiše zapomene nebo Klausova akce bude mít vliv ještě na život našich dětí.V této situaci mne alespoň trochu uklidňuje předpověď počasí. Před dvěma lety vyšel v nejmenovaném respektovaném časopise rozhovor s nejmenovanou šamankou. Redaktor, který s ní rozhovor dělal, se od ní snažil získat nějaký důkaz, že její umění skutečně funguje. Odpověděla mu, že stačil jeden silný vítr a byla vláda. Myslela tím nápadnou časovou shodu mezi několikaměsíčním neplodným pokusem sestavit vládu pod vedením Mirka Topolánka a náhlým a již nečekaným úspěchem v tomto počínání, jež se kryl s příchodem orkánu Kyrill. Metereologové věří, že během následujících týdnů přejde přes naše území brázda nízkého tlaku vzduchu od východu (což znamená sněžení), frontální systém od západu (návětrný efekt, ostrý vítr a bouřky). A co zní ale opravdu nadějně: jsou tu i náznaky tlakové výše nad jihem Evropy a tlakové níže nad Skandinávií, stejně jako tomu bylo, když přišel Kyrill. Snad to přežijeme a na prezidenta to bude stačit.

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Vraždy ve jménu druhotných ctností / Andrea Novotná > NP č.339 > Rozhovor Neonacistické zločiny, jako byl útok zápalnou lahví na romskou rodinu ve Vítkově, vyvolávají morální odsouzení a snahu o co nejpřísnější potrestání viníků. Nebylo tomu tak vždy. Anarchista Jakub Polák se v kauzách rasistických vražd angažoval především v devadesátých letech a poukázal na tendenci je bagatelizovat. Ohlédnutí za jeho případy vyvolává otázky: možná, že kdyby byla reakce společnosti od počátku důslednější, nemuselo k tolika zločinům k nenávisti dojít.   číst dále Profesionálové s duší nadšenců / Tomáš Havlín > NP č.339 > Téma čísla "Dokument je dnes jednou z nejživějších částí filmu," říká ředitel festivalu v Jihlavě Marek Hovorka. Vysoká místa to ale neví a tak zdejším tvůrcům nezbývá, než se postarat sami o sebe a roli státu suplovat. Má to i své kladné stránky.   číst dále Film jako iniciativa / Tomáš Havlín > NP č.339 > Téma čísla S Martinem Marečkem jsme se pokusili komunikovat po e-mailech. Se svým filmem Auto*Mat byl právě na věhlasném festivalu v japonské Jamagatě. Ze způsobu vedení rozhovoru nebyl nadšený, zdržoval ho a nejprve mu nepřipadal přínosný. Zajímá ho totiž na něm to samé, co na dokumentu: živost, překvapení a objevování.   číst dále Obrození z ghetta / Jaroslav Fiala > NP č.339 > Dějiny přítomnosti Sebevědomí spisovatelé, básnířky, hudebníci a tanečnice. Nekonečné věčírky, podbarvené jazzovou hudbou Louise Armstronga, Duka Ellingtona a Bessie Smithové. Tato nevšední exploze černošské kultury, jež byla spjatá s hledáním identity, tvořila součást bouřlivé atmosféry New Yorku ve 20. a 30. letech minulého století. Zapsala se do dějin jako "Harlemská renesance".   číst dále