NP č.331 > Pošli to dálSchovejte se, ČT jde!Martina Křížková

V květnu přišel panu Kaovi ze západních Čech dopis od právníka zastupujícího Českou televizi. Oznámil mu v něm, že má patnáct dnů na zaplacení televizních poplatků i s přirážkou za nepřihlášení televizního přijímače.

 

Což dohromady dělá přes deset tisíc korun. Pan Kao nerozumí příliš česky a nemá ani televizi. Zato má, podobně jako mnoho jeho krajanů původem z Vietnamu, večerku s potravinami. V ní instaloval kvůli množícím se krádežím kamerový systém, díky němuž může přes monitor nad pokladnou vidět na zákazníky. Čtyři roky starý zákon o rozhlasových a televizních poplatcích de facto říká, že cokoliv, co lze technicky použít k sledování televize, a to bez ohledu na to, jestli to tak v realitě je či není, podléhá výběru. Výslovně jsou osvobozeni pouze slepí a hluší, velmi chudí, Rada pro televizní a rozhlasové vysílání. Z techniky pak muzeální kousky, přístroje v opravně a kamerový okruh, který je využíván pro účely soudního jednání. Zákon je velmi striktní a Česká televize, pro niž jsou poplatky hlavní a do budoucna zřejmě i jediný zdroj příjmů, umí svá práva obhájit tvrdě. Ukázalo se tak loni v létě při kauzách kolem vymahačské firmy královéhradeckého advokáta Dalibora Kalcsa, jehož kancelář si najala a který podepsal i dopis panu Kaovi. Přesto může být výklad tohoto zákona sporný a lze očekávat, že proti takto formulovanému a hlavně takto přísně vykládanému nařízení se někdo dříve nebo později ozve. Časté výzvy k zaplacení adresované vietnamským zelinářům naznačují, že Česká televize spoléhá na to, že právě oni to nebudou. Čeští protějškové s notebookem a kamerou se proti podobným dopisům totiž většinou ozvou.

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Vesmír na vlnách / O. Červinka, Martina Křížková > NP č.384 > Téma čísla „Ale tohle je sakra umění. U-mě-ní,“ slyším se říkat, skoro křičím, sakra, ale on to asi stejně nepochopí. Nemá šajn. Ať dělám cokoli, netuší, která bije, jenom kroutí hlavou, šklebí se trochu, ale šajn nemá.   číst dále

Nejčtenější články z tohoto čísla

Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále Sanitka jen pro pěstěné / Alexandr Budka > NP č.331 > Pošli to dál Už si pomalu zvykáme, že zdravotní péče u nás není pro každého. Že občas zemře bez pomoci nějaký bezdomovec nedisponující zdravotním pojištěním, může zarazit už jen od reality odtržené humanisty, kteří nechtějí pochopit, jak se svět točí. číst dále Sladký život na Jižáku / Tomáš Havlín > NP č.331 > Téma čísla V neoficiální hymně Jížního Města od skupiny Manželé se zpívá: "My tu žijem na Jižáku, kluci co spolu držej páku..." Většina lidí sice už zjistila, že panelák není dočasný azyl, ale osud, přesto není jisté že tento verš platí. Jak se žije na největším českém sídlišti? Každý sám nebo všichni spolu? číst dále Soukromí za pár korun / Tomáš Havlín > NP č.331 > Pošli to dál Pro ochránce soukromí a donkichotské bojovníky proti stékání osobních dat do kdovíkým spravovaných databází to rozhodně nebyl povzbudivý den.   číst dále
celý archiv
//