NP č.521 > KulturaTísňové volání po pravděIvan Adamovič

Severský thriller je žánr, který stále táhne pozornost. Do téhle kategorie distributor řadí i dánský, filmovými cenami ověnčený snímek Tísňové volání, který právě vstoupil do kin. Temnotu i sociální rozměr v něm najdeme, stejně jako určitou severskou nekompromisnost, která zjevně přichází ke slovu, když se v blízkosti polárního kruhu dostatečně nedodržuje životní styl hygge.

Nene, na teplé nápoje, háčkované svetry a pohodu u krbu nemá policista Asger Holm ani pomyšlení. Udělal jakýsi kolosální průšvih, kvůli kterému jej přeřadili na podřadnější práci na tísňové lince. A zítra má mít soud, který bude jednat o jeho služebním pochybení. Nervy má napnuté k prasknutí, cítí se vyhořelý a do toho mu zavolá na nouzovou linku žena, která vypadá, jako že si z něj dělá dobrý den. Mluví na něj totiž jako na malou holčičku. Asger by už zavěsil, ale vtom ho napadne, že to je možná naopak taktika unesené osoby, která nechce prozradit, že volá na policii. Kdosi ji unáší autem a jediný telefonát, který jí byl dovolen, je k její malé holčičce, která zůstala doma.


Asger podle různých indicií zjistí situaci. Ženu veze násilím pryč její bývalý partner. Doma na ni opravdu čekají dvě děti. Holčička, s níž se mu podaří se spojit, je vyděšená a chce zpátky svou maminku. Policista slíbí, že se mamince nic nestane. Poradí holčičce, aby šla utěšit malého brášku do vedlejšího pokoje, a unesené ženě, aby se připoutala a strhla vůz do smyku.


Totální realismus, minimum filmu
Celou dobu sleduje kamera pouze tohoto muže. Soustředěného policajta, který chce za každou cenu splnit slib, který právě dal. V podstatě jde o one-man šou, která by dobře fungovala i jako divadelní, nebo dokonce rozhlasová hra, pomineme-li, že Jacob Cedergren, vycházející švédsko-dánská herecká hvězda, je blonďatý sympaťák, na kterého je radost pohledět.

V podstatě jde o one-man šou, která by dobře fungovala i jako divadelní nebo rozhlasová hra

Síla filmu spočívá v tom, že nás mnohem více nutí zapojovat vlastní představivost. Podobně jako hlavní hrdina máme k dispozici jen hlas na telefonu, obsah slov a zabarvení hlasu ženy v nesnázích, poté i jejího únosce a holčičky. Jsme v podobné situaci jako on. Spíše než na severské thrillery snímek odkazuje na filmový styl Dogma, prosazovaný například Larsem von Trierem. Máme tu totální realismus, minimum filmových prostředků, žádné skoky v čase a prostoru. Sdílíme s hlavní postavou téměř doslova jeho klaustrofobní kancelář a tajíme dech.
A pak přijde dějový zlom. Asger zjistí, že nebylo správné dělat si obrázek o situaci na základě tísňového volání. S hrůzou si uvědomí, že skoro vše, co ohrožené ženě a holčičce radil, byla chyba. Drama přehazuje do vyšších obrátek. A Asger musí ke konci vystoupit ze své ulity a ohrozit sám sebe, aby svým životem vykoupil jiný, zmařený.


Roztěkaná pozornost sociálních médií
Na půdorysu napínavé konverzačky se tu rozvíjí docela přesná alegorie na současnou roli sociálních médií. U Facebooku jsme v podobné roli jako Asger. Vidíme fotografii nebo krátký film, opatřený expresivním popiskem. Okamžitě nám povyskočí hladina adrenalinu, filmový obsah, kupříkladu dav tmavých lidí rabujících obchody, si do nás emocionálně sáhne a máme chuť sdílet a zaujímat postoj. Jenže i my jsme v moci toho, kdo pro nás pečlivě vypreparoval obraz a text tak, aby posloužily jeho agendě. Všechno může být a také často bývá jinak, než se na první pohled zdá.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Z politiky noční můry ještě nemám / Slavko Ševčík > NP č.521 > VIP Rozhovor Jak už to tak u prodejce Slavka z Národní bývá, i tento rozhovor domluvil sám. Parlamentní zpravodajku České televize Petru Tuháčkovou poznal po hlase, a protože miluje politiku i krásné ženy zároveň, hned mu zasvítilo očičko a promptně dohodl interview, kde si obojí dopřál měrou vrchovatou. A my s ním. číst dále Řebříček obecný / Jana Vlková > NP č.521 > Herbárium Achillea millefolium - Roste prakticky všude – na lukách i v pangejtech. Znají ho skoro všichni, ale mnozí mu přezdívají žebříček. číst dále Julian Casablancas a The Voidz - Esej o tom, jak si zachránit život / Benjamin Slavík > NP č.521 > Kultura Třetí album Virtue kapely The Voidz představuje jednu z nejzajímavějších desek letošního roku. To na jedné straně reprezentuje schopnost experimentovat s různými hudebními vlivy, ale na druhé se zároveň může stát symbolem toho, jak známý hudebník bojuje s vlastní minulostí. Toho, že se od ní nutně nemusí odříznout, pokud chce jít s čistým a svobodným výhledem dál. číst dále Lokání pro dobrou věc / Darek Šmíd > NP č.521 > Startér Z každé lahve piva značky Frajer jde pár korun na podporu lokálních projektů se sociálním zaměřením. Jestli to nějaké pivo myslí s lidmi dobře, vsaďte boty, že je to právě tohle. číst dále

Nejčtenější články autora

Malíři dobrodružství / Ivan Adamovič > NP č.516 > Kultura Milovníci dobrodružných knih a ilustrací ve stylu Zdeňka Buriana mohou slavit. Na světě je první česká ucelenější publikace o výtvarnících, bez nichž bychom často nevěděli, jaký pohled měl vlastně Old Shatterhand, jak vypadaly čelenky indiánských bojovníků či hřebci pouštních beduínů. číst dále Svoboda závislosti Rozhovor s Johannou Sinisalo / Ivan Adamovič > NP č.499 > Kultura Co vlastně víme o finské kultuře? Možná se nám vybaví spisovatel Mika Waltari a jeho Egypťan Sinuhet. Možná smyčcové trio Apocalyptica nebo metaloví Lordi. A pak je tu docela zajímavá a do češtiny překládaná oblast finské fantastické literatury. číst dále Brno – střet / Ivan Adamovič > NP č.491 > Téma čísla Je zima. Ne zrovna ideální čas na průzkum vyloučené lokality s největší koncentrací Romů v Brně. Ulice jsou prázdné, což je dost netypické pro čtvrť, která si získala přezdívku Bronx. Brzy se jí možná začne říkat přesmyčkou BRNOX. Tu má na svědomí drobná dívka, která mi jde křupavým sněhem po boku. Jak se tu rozhlížíme po zpustošených dvorcích plných nákupních vozíků, které někdo „zapomněl“ vrátit, vypadáme jako nějací streetworkeři. Ve skutečnosti je má průvodkyně, Kateřina Šedá, ve světě možná nejznámějším žijícím českým umělcem. V tašce mi leží její více než pětisetstránkový průvodce touto lokalitou, který právě vydala. číst dále Umění na půl cesty / Ivan Adamovič > NP č.520 > Téma čísla Jedenáctitisícový Humpolec má od letošního dubna galerii, jakou mu může závidět i Praha. Popřípadě Brno. číst dále
celý archiv