NP č.517 > Téma číslaProč stáří není to hlavní?Barbora Báštěcká

Rozhovor se zakladatelem o. s. Život90 Janem Lormanem o tom, že zralost by měla být náš cíl. Jenže není.

Co je podle vás nejhorší na stárnutí?
Nejstrašnější na stáří je ztráta smyslu života nebo vůle ho hledat. To se stává mnohem víc u chlapů než u žen. Je to prokázané mírou sebevražd mužů ve stáří od pětasedmdesáti let výš. Nejčastěji sahají k sebevraždám právě oni, protože to všechno najednou nedokážou zvládnout sami. Soběstačnost mizí a závislost roste a člověk to nedokáže unést. Chlap už se necítí jako king, co to zvládne sám.

 

Předpokládám tedy, že mužů ve vašem komunitním centru pro seniory moc nebude...

Přesně tak. Sem chodí hlavně ženy, chlapů tu je jak šafránu. Oni se zabalí v samotě, nikdo o nich neví, ani rodina, ani sousedi a pak jim je těžké pomoct. Rozbourají vztahy, stanou se zahořklými. To už je pak důsledek. Samota může mít úžasnou náplň, lidé potřebují samotu pro to, aby mohli třeba něco duchovního vytvořit, ale jakmile to je patologická osamělost, ze které se nedá nikam dostat, to je potom začátek změn organismu. Pak už to není jen mentální. Začínají přicházet různé choroby. Ty jsou důsledkem toho, že člověk nemá důvod být na světě.


Neměl byste konkrétní případ z praxe, kdy jste třeba někomu pomohli?
Takový optimistický je příběh paní a králíka. Na lůžkové oddělení přišla jedna paní. Její příbuzní nevěděli, co s ní. Utrpěla totiž dva velké šoky – zemřel jí manžel a do týdne se jí syn zabil na motorce. Přišla sem ve stavu, kdy vůbec nemluvila, měla opravdu silný šok. A moje žena měla skvělý nápad. Tehdy jsme tady měli králíka, žil v kleci a my mu nosili pampelišky, a ji napadlo, že ho dáme té paní do pokoje. A ona na toho králíka postupně začala mluvit. Začala mu vyprávět svůj příběh, a tak se rozmluvila. Ta paní byla v tu chvíli úplně ztracená, a díky králíkovi se našla. Pak se upnula na to zvířátko a znovu našla krásný pevný bod na světě.


Jiný příběh je tady na tom obrázku, ten se opakuje pořád dokola. Dala mi ho Emma Srncová a je o tom, jak má bába okousaný jabko a dědek čumí po hrušce. (ukazuje obrázek) Já jsem ji na to tehdy odpověděl, že dokud ten dědek čumí po hrušce, tak to s ním ta bába má lehký. Až dědek rezignuje, přestane čumět po hruškách a na všechno se vykašle, tak se bába tou péčí utrápí.


Co tím myslíte?
Rezignace. To je to špatný. My se snažíme, aby lidi našli motivaci, radost ze života. Nestačí se starat jen o to, aby starý člověk měl jídlo a čisto, je důležité, aby měl důvod, proč ráno vstát a začít něco dělat. Musí mít stále obsah života i ve vysokém věku. Ať už se učí anglicky, cvičí, nebo něco dělá… Je to o tom, že udržuje nějaké vztahy a kvůli těm vztahům má důvod žít. Když ty vztahy nebudou a člověk to všechno zbourá a nebude mít důvod něco dělat, přichází problém. Mít smysl, něco, proč je člověk na světě – to je ve stáří stěžejní. To je klíč k tomu, jak to stáří zvládnout.


Jaké služby váš Život90 nabízí?
Poskytujeme klasickou pečovatelskou službu, máme pečovatelky, které se starají o lidi tam, kde bydlí. K tomu patří i to, že poskytujeme terénní poradenství. Samozřejmě máme poradnu také tady v našem centru. (Karolíny Světlé 18, Praha 1, pozn. redakce). Kromě poraden máme také dispečink. Odsud hlídáme asi 900 lidí, kteří jsou buďto sami, nebo jim hrozí nějaká rizika.

 

Zaujalo mě, že máte i linku důvěry...
Ano, to je naše nejstarší služba, je nonstop a zdarma. Je to jediná taková linka specializovaná na seniory s režimem 24/7. Nabízíme také spoustu vzdělávacích programů a kromě toho je tu restaurace, která má seniorské menu, a divadlo. To je dramaturgicky zaměřeno na stáří, na seniory. Vždycky tam najdete nějakou hvězdu, která je v seniorském věku – Daniela Kolářová, Jaroslav Satoranský, Carmen Mayerová…


To je neuvěřitelné, co všechno děláte... Chtěla jsem se zeptat, jestli se dá na stáří nějak připravit?
Samozřejmě že dá. Ale v Česku se na stáří připravuje málokdo.

Většina Čechů se na stáří nepřipravuje. Nejen na vlastní stáří, ale ani na stáří svých blízkých. A pak jsou strašně zaskočení a vůbec nevědí, co mají dělat.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Barbora Báštěcká VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

celý archiv