Jak jste přišel na nápad s létajícím uprchlíkem?
Jednou z mých oblíbených knih z dětství je román Alexandera Běljajeva Ariel o malém chlapci, který umí létat. Představte si bytost s nadlidskými schopnostmi a ten obrovský kontrast a napětí, které kolem dotyčného vzniká. Jak šel čas, začal jsem se stále více zabývat otázkami víry. Vždycky jsem si myslel, že existuje větší a komplexnější univerzální Víra, která překračuje relativní víru diktovanou danou kulturou a historickým obdobím. Víra, která může mít dopad na všechny lidi, zejména v době, kdy si, jak se zdá, vyrovnáváme účty s tradičním náboženstvím a s Bohem. Místo toho nás definují peníze a úspěchy, všudypřítomný bůh populismu a okamžitého uspokojení. Chtěl jsem vytvořit příběh, který by diváky přiměl klást si otázku, zda můžou věřit tomu, co vidí. Setkání se zázrakem vyžaduje ze strany přihlížejícího aktivní účast, a toho se vždy snažím dosáhnout. Ano, je to film o uprchlících, ale je také o hledání Boha.
Nechtěl jsem natočit film o uprchlících, současná krize měla sloužit pouze jako kontext pro přehodnocení pohledu na zázraky
Jaký má název filmu Měsíc Jupitera význam?
Snažil jsem se vytvořit dojem současné science fiction. Už od dětství jsem fanouškem tohoto žánru a je to asi vidět i v mých dřívějších filmech, například v Bílém Bohovi nebo v Projektu Frankenstein. Dále jsem si pohrával s myšlenkou, jaké to je, ocitnout se v jiném světě, a kdo je kde vlastně cizincem. Ve skutečnosti jde totiž jen o úhel pohledu. Jeden z měsíců planety Jupiter, objevený Galileo Galileem, se nazývá Evropa. Jupiter je dost vzdálený na to, abychom si mohli legitimně klást nové otázky o víře, zázracích a jinakosti.
Je film futuristický, nebo se odehrává v současnosti?
Děj byl původně zasazen do budoucnosti, ale než jsme sehnali potřebné finance k jeho realizaci, stalo se to bohužel najednou celé realitou. Nechtěl jsem natočit film o uprchlících, současná krize měla sloužit pouze jako kontext pro přehodnocení pohledu na zázraky. Dlouho jsme se dohadovali, jestli se téma uprchlíků nestalo příliš aktuálním. I já sám mám tendenci vyhýbat se současným ideologickým narativům. Podle mě je realistické a politické umění vždycky trochu nezajímavé, takže když jsme upravovali scénář, snažili jsme se zachovat co největší odstup.
Jak těžké je naučit herce létat?
Myslím si, že filmování by mělo být o zachycení reality. Výkon herce a jeho mimika před green screenem nikdy nebude vypadat tak dobře, jako když ho necháte levitovat 30–40 metrů nad městem. Nejsem zastáncem speciálních efektů, i když se jim v nutných případech nebráním. Neměly by ale vypadat lacině, uměle a nepřirozeně. Pro Měsíc Jupitera vznikl speciální závěsný systém, díky kterému mohl herec létat. Natáčeli jsme na 35mm film a kamery jsme ve většině případů fixovali na dráty, lana nebo konstrukci, která umožňovala pohyb kamery 360 stupňů okolo létajícího herce, který se otáčel kolem vlastní osy. Pro každou scénu jsme museli přijít s jiným řešením, například při honičce v metru jsme použili 300 přístrojů a ke zvednutí kamery k vrcholku budovy jsme potřebovali obrovský jeřáb.
