NP č.494 > KulturaCo dělá v galerii záchodová mušle?Ivan Adamovič

Že děti nečtou, to slýcháme pořád. Jak je to s chutí dětí seznamovat se s výtvarným uměním? Dnes je naštěstí už stále běžnější součástí galerie místnost pro hravou výuku školáků, interaktivní program, začínají vycházet specializované knihy. Bude to stačit?

„Dobré umění vám změní život," odpovídá lektor Ondřej Horák na otázku, jak vysvětluje dětem důležitost obrazů. Autor těchto řádků to může potvrdit. Když jsem navštěvoval gymnázium, objevil jsem knihovnu Uměleckoprůmyslového muzea. V ní se dalo – několik let před listopadem 1989 – listovat zahraničními publikacemi o výtvarném umění a seznamovat se s obrazy, které byly na míle daleko od tradičních van Goghových slunečnic ve váze, jejichž reprodukce visela ve škole na chodbě.


Tak jsem objevil Dalího, a především jeho kolegu surrealistu, Reného Magritta. Jeho pravidelné lekce o tom, že realita je magická a v zásadě nepochopitelná, mocně rezonovaly s tím, co jsem beztak nějakou dobu cítil. Z knihovny jsem pokaždé odcházel jako omámený a na svět jsem se díval s jistým podezřením o jeho pravosti. Každou chvíli jako bych očekával, že se někde odloupne kousek mého zorného pole a za ním se objeví něco docela jiného.


Až do takových krajností asi není třeba školáky zavádět, ale přinejmenším lekci, že existuje více způsobů nahlížení na skutečnost, nám zrovna umění může dát velmi snadno.

Moderní umění umí být i protivné, ale takový může být i váš soused. Hlavně se neuzavřít.

Jako lektor návštěvníků prošel Ondřej Horák několika galeriemi včetně ambiciózního kutnohorského GASKu. Nyní jej však zaměstnává galerie, která není pro podobné aktivity úplně typická – Rudolfinum. Není totiž galerií v tradičním slova smyslu, se skladem plným obrazů a stálou expozicí, ale pouze výstavní síní, kde však předvádí umělce nejslavnějších jmen z celého světa. Když Ondřej dostal od ředitele Rudolfina Petra Nedomy nabídku vytvořit zde interaktivní výukové centrum, chvíli váhal, zda je tu na svém místě. Nabídka ale byla míněna vážně a podmínky, které dostal, vyhovovaly všem jeho představám.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Dobrý psychopat / Redakce > NP č.494 > Téma čísla Když se řekne psychopat, vybavíme si někoho v lepším případě nesnesitelného, v horším případě okolí nebezpečného. Jsou ale vlastnosti, díky kterým lidé s psychopatickými rysy mohou hrát ve společnosti kladnou a zásadní úlohu. Psychopat díky absenci emocí a strachu může činem na hraně totálního rizika posunout lidstvo vpřed. Hledáme dobrého psychopata! číst dále Nejistá doba přeje psychopatům / Jan Štěpánek > NP č.494 > Téma čísla Lidmi, které si ze svého středu volíme, aby nám vládli a hýbali dějinami, bývají často osoby s psychopatickými poruchami. Proč nás přitahují a čím společnost fascinují? Rozhovor s filosofem a biologem Stanislavem Komárkem. číst dále Češi? OK. / Jan Stern > NP č.494 > Fejeton Víte, co je nejčeštější z českých příběhů? Praotec líný vylézt na pořádný kopec? Ale kdeže. Přemysl zanechávající poctivé práce s pluhem ve prospěch politiky? Ne, ne. Babička na Starým Bělidle, co by pro pírko přes plot skočila a paní kněžně (co asi odložila Barunku) se až po pás poklonila? Samá voda. České to všechno snad je, ale nejčeštější nikoli. Ani zdaleka. číst dále NáZNAK / David Háva > NP č.494 > Startér Chtějí dělat věci, co mají smysl. A mít práci jako srdcovou záležitost. Když se jich na něco ptáte, tak vás slyší. Přesto vyvinuly zážitkovou hru, která má přiblížit svět neslyšících. číst dále

Nejčtenější články autora

Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič > NP č.515 > Téma čísla První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma - ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Antifeministická antiutopie / Ivan Adamovič > NP č.517 > Kultura Na počátku 80. let natočil Tomáš Vorel studentský film To můj Láďa. Pro pamětníky se rázem stal klasikou. Eva Holubová tam ve své první roli kráčí ulicemi Prahy a v hlavě jí jede neustávající vnitřní hlas, záznam rojících se myšlenek podtržených hereččiným svébytným hlasovým projevem. Tragikomická momentka o marnosti do sebe uzavřených a donekonečna bloudících myšlenkových světů, iluzí, do kterých se tak rádi uzavíráme. číst dále Kinterovy banality knižně / Ivan Adamovič > NP č.519 > Kultura Nejnavštěvovanější výstavou v historii galerie Rudolfinum byla expozice Nervous Trees Krištofa Kintery. A nebylo to jen tím, že vstup byl zdarma. Nyní vychází tučná monografie tohoto umělce, který nachází v odpadcích krásu – nebo ošklivost? číst dále