Pane Pohlreichu, já vás znám hlavně z televize. Už od dětství jsem měl hrozně rád pořady o vaření, kuchařky, prostě všechno kolem jídla. Lásku k vaření mě naučila moje maminka a zůstalo mi to dodnes. Co do té kuchyně přivedlo vás?
Já mám staršího bráchu a do kuchyně šel vždycky ten druhej nejchytřejší. (smích) Premiant do gastronomie většinou nejde. Jsem navíc z hospodský rodiny, takže roli hrála i rodinná tradice. A nějak mě nic jinýho nenapadlo. Jako dítě jsem rád chodil do restaurace, líbil se mi ten svět. Ale práce v gastronomii není žádná romantika, spíš pořádná dřina. To, že se mi v tomhle oboru povedlo dosáhnout nějakýho úspěchu, je na jednu stranu shoda okolností, ale upřímně si myslím, že jsem si to i dost odpracoval.
Jídlo je elementární lidská potřeba. A podle mě umět se dobře najíst nebo i připravit skvělý jídlo je daleko důležitější než to, jaký máte vzdělání.
Přesně tak. Ještě jsem nepotkal spokojenýho a vyrovnanýho člověka, kterej by špatně jedl.
Mám tady před sebou vaši novou knížku a musím říct, že ty vaše recepty jsou skutečně vymazlený. Kdybych moh, tak bych je hrozně rád všechny vyzkoušel.
Tahle knížka je vlastně taková profesionální kuchařka pro amatéry. Nejde v ní ani tak o konkrétní recepty, ale o různý postupy a techniky, jak co zpracovat. Tahle základní výbava by vám měla dát prostor k tomu, že při vaření už nebudete přemýšlet, jak to děláte, ale co děláte. Když vaření zvládnete technicky, tak se můžete víc věnovat výběru surovin, a jak je pospojovat dohromady. Nejdůležitější je to řemeslo. To vám rozšíří škálu jídel, který můžete připravit, i když použijete levnější potraviny.
Chudý španělský rybáři říkají, že jedí líp než jejich král Juan Carlos.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
