NP č.500 > PovidkyLepení svitkůPetr Pazdera Payne

(dramolet)
VYŠETŘOVATEL: Tak copak jste nám tu pohledával, pane?
NEZNÁMÝ MUŽ: Můžete mě s klidem propustit, nic jsem neproved.
VYŠETŘOVATEL: Rád bych vám věřil. Ale nebude to tak jednoduché. Došlo k napadení prostoru.
NEZNÁMÝ MUŽ: Já nic ani nikoho nenapadl. 
VYŠETŘOVATEL: Nevíme, jak jste se sem dostal, nevíme, kdo jste a co jste v památníku hledal. 
NEZNÁMÝ MUŽ: Co bych měl hledat, prostě jsem potřeboval přespat. 
VYŠETŘOVATEL: Dost morbidní, přespávat v koncentráku, nezdá se vám? A dost podezřelé. 
NEZNÁMÝ MUŽ: Asi jsem chtěl něco ukrást!
VYŠETŘOVATEL: Budete se divit, i to je možné.
NEZNÁMÝ MUŽ: Vždyť tu nic není. Tady už smrt všechno vzala. 
VYŠETŘOVATEL: Neslyšel jste, nedávno například ukradli v Osvětimi nápis. 
NEZNÁMÝ MUŽ: Jaký nápis?
VYŠETŘOVATEL: „Arbeit macht frei.“ Tu ceduli nad hlavní bránou. Neslyšel jste o tom?
NEZNÁMÝ MUŽ: K čemu a komu může být kus plechu?
VYŠETŘOVATEL: Ten nápis má vysokou cenu. 
NEZNÁMÝ MUŽ: Kolik můžou stát tahle tři slova? 
VYŠETŘOVATEL: Taky by mě to zajímalo, ale vy mi řekněte na rovinu, proč jste přespával v památníku. Máme důvodné podezření, že to nebylo jen jednou.
Podívejte se na tohle: Je to váš spacák, vaše baterka, oblečení…  Jsou to vaše věci?
NEZNÁMÝ MUŽ: Přiznávám: jsou to moje věci.
VYŠETŘOVATEL: Řekněte mi, co si o tom všem mám myslet. 
NEZNÁMÝ MUŽ: Myslete si, co chcete.
VYŠETŘOVATEL: Jak se jmenujete?
NEZNÁMÝ MUŽ: Jsem zadržen?
VYŠETŘOVATEL: Jste zajištěn. A pokud dojdeme k závěru, že jste spáchal trestný čin, pak budete vzat do vazby.
NEZNÁMÝ MUŽ: Jaký trestný čin? Našli jste snad mezi mými věcmi nějaké nářadí, kterým bych mohl demontovat místní nápis nebo něco jiného… Třeba ta umyvadla na té strašné umyvárně?
VYŠETŘOVATEL: Nesnažte se odvádět pozornost od jádra věci. Co jste pohledával v Národním památníku holokaustu v bývalém koncentračním táboře mimo otevírací hodiny? Kudy jste se dovnitř dostával? Kdo vám pomáhal? Jaký cíl tím sledujete? A hlavně: kdo jste? – Nebo si už na nic nemůžete vzpomenout? 
NEZNÁMÝ MUŽ: Už jsem vám řekl, že jsem potřeboval přespat.
VYŠETŘOVATEL: Tohle mi jen tak nenamluvíte, pane. Vždyť jste mohl jít spát do hotelu. Nejste žádný bezdomovec.
NEZNÁMÝ MUŽ: Jak se pozná bezdomovec?
VYŠETŘOVATEL: Bezdomovci vypadají jinak.
NEZNÁMÝ MUŽ: Jak „jinak“? Já se jako bezdomovec cítím.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.

autor / Petr Pazdera Payne Pochází z Prahy, nyní žije se svou rodinou v Olešnici na Moravě. Píše hlavně povídky. Poslední sbírkou velmi krátkých povídek jsou Úkazy. VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články

celý archiv