NP č.500 > Téma číslaČESKO 2017Jan Štěpánek, David Zábranský

Máme tendenci se neustále podceňovat, nebo jsme k věčnému brblání odsouzeni ironií osudu? Jsme my Češi víc než vyčuraní lokajové? Jsme smějící se bestie? Oběti? Naivkové? K pětistému vydání NP jsme požádali spisovatele Davida Zábranského, aby pro nás sestavil sbírku povídek o současném Česku. Věděli jsme, že nechceme žádné švejkování, litování se, osočování druhých. Věděli jsme, že chceme surový materiál o surových Češích. Chtěli jsme něco sebevědomého, překvapivého. A dostali jsme to.

Pokud bych měl říct, jestli mi aktuálně víc leze na nervy Česko, nebo ti, kdo dnes Česko rádi kritizují, pak bez dlouhého rozvažování ukážu prstem na to druhé hnízdo. Nic proti kritice, ale v Česku jsme podle mě jedni za osmnáct a druzí bez dvou za dvacet; kritika, která přichází od někoho, kdo je za osmnáct, ale přidá si k tomu svévolně dva centimetry hřebínku nebo arogance, podle mě není nic jiného než komická.
Spíš než kritiku by to chtělo hodně pozitivních příkladů. V tomhle směru se v dnešním Česku každému jistě otevírá velmi široké pole působnosti. Lze se zavřít na dva roky do sklepa, odhlásit se z Facebooku a vynalézt ve sklepě perpetuum mobile. Možná by z toho sklepa šlo po dvou letech vytáhnout kandidáta na prezidenta, což je v dnešním Česku podle všeho ještě stále téma číslo jedna; jako by Česko byla jen prezidentská vlečka.


Kritici Česka bijí na poplach, že jdeme na scestí. Člověku ale často bohužel připadá, že tím nedělají nic jiného, než že jdou stejnou cestou, jen trochu stranou, jako šašci, jejichž bubnování po čase opět začne lézt na nervy.


Češi si tradičně nárokovali nějaké extra buřty. Nevoněl nám ani Východ, ani Západ, ani kapitalismus, ani komunismus, ani parlament, ani politické strany, ani autokrat. Taková je linie Masaryk, Beneš, Havel, taková je svým způsobem i naše pozice na geografické i politické mapě Evropy. Vždycky jsme protestovali, nic nám nebylo dost nóbl. Stát básníků. Lidi tady měli holej zadek, ale chránili velryby.


Rozdělená společnost, to není otázka dneška. Vždycky tady byly dvě party. Ta první byla úplně mimo realitu, ta druhá zas až moc v realitě. Jinak to tady asi nejde: jedni úplně mimo, další úplně chladnokrevně. A nikdo mezi tím. Jedni s holým zadkem chrání velryby, další po tunách nakupují a přeprodávají velrybí tuk. A osmnáctka od osmnáctky pojde...


Zajímalo mě, co si o Česku myslí současní čeští autoři. Vybíral jsem je samozřejmě podle svého osobního čtenářského vkusu. Přinejmenším stejnou roli ale při výběru hrálo i to, že jsem se snažil vybírat ty z českých autorů, v jejichž případě jsem nečekal nudně ideologický pohled, nebo o nichž jsem nevěděl, jaký ideologický postoj zaujímají. Snažil jsem se tím výběrem nakonec přesně o to, co by podle mě prospělo i současnému Česku: nalezení středu a střízlivost s pomocí skutečné plurality.


Vlastně to bytostně souvisí s tématem svobody. Máme ji, ale často se nám zdá, že se jí kvůli nějakému dalšímu boji musíme vzdát a sešikovat se k jednomu pólu. Jako bychom stále žili v nějakém výjimečném stavu, kdy svoboda prostě musí jít stranou. Což je škoda.


autor / Jan Štěpánek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA David Zábranský autor / David Zábranský VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Budoucnost hledej v detailu / Jan Štěpánek > NP č.493 > Téma čísla „O budoucí podobě města už je do velké míry dávno rozhodnuto,“ říká Martin Barry, krajinný architekt a zakladatel reSITE, společnosti zabývající se možnostmi budoucího rozvoje měst. „Klíčem je infrastruktura, neviditelné město, něco, co jsme zdědili od předků. Takže pokud hledáte budoucnost města, hledejte v minulosti.“ číst dále Prodejce Tomáš: Kde je Hradec, tam žijí králové / Jan Štěpánek > NP č.492 > Moje město Tomáš Máša je už z dálky nepřeslechnutelný. Usazen na židličce na rohu třídy Karla IV. a Baťkova náměstí čte nahlas vybrané pasáže z aktuálního vydání NP. Je jedním z pár prodejců NP v Hradci, městě, které se stalo jeho druhým domovem a na které nedá dopustit. V Praze je blaze, ale taky draze, říká původem Libeňák. „Tady mám přátele a známé, kteří mě drží nad vodou nejen teď, ale hlavně v době, když jsem utrpěl úraz, který mi otočil celý život vzhůru nohama.“ číst dále mapa ŠŤASTNÝCH / Jan Štěpánek > NP č.490 > Téma čísla Slovo je mocné. Pokud si často něco opakujeme, snadno se nám to dostane pod kůži. Šťastná myšlenka dělá šťastného člověka. No ne? A co když se dokonce někdo jmenuje Šťastný, hm? Nebo Šťastná? Ne, nebojte, tohle nemyslíme jako vážný výzkum, jen jsme se koukli na stránky www. kdejsme.cz a nechali si najít všechny Šťastné, co jich v Česku je. A výsledky nás docela pobavily. Co myslíte, mají nějaký přesah i do skutečného světa? číst dále Říká se, že jsem tak trochu ras / Jan Štěpánek > NP č.494 > Téma čísla Nakonec by to chtělo rozhovor se skutečným psychopatem, říkali jsme si. Ale kdo je až takový psychopat, že nám k tomu přizná? Šéfkuchař Radek Kašpárek je proslulý svou tvrdohlavostí a výbušností, stejně jako svým kuchařským uměním. Dokáže být arogantní, až bezcitný. Umí chladně riskovat a jít za hranu. Ví, že je v podstatě psychopat. A ví, jak to zúročit v něco, co česká gastronomie nepoznala. číst dále Nejistá doba přeje psychopatům / Jan Štěpánek > NP č.494 > Téma čísla Lidmi, které si ze svého středu volíme, aby nám vládli a hýbali dějinami, bývají často osoby s psychopatickými poruchami. Proč nás přitahují a čím společnost fascinují? Rozhovor s filosofem a biologem Stanislavem Komárkem. číst dále Google šeptá o štěstí / Jan Štěpánek > NP č.490 > Téma čísla Říká se, že kdo hledá, najde. A kdo dneska něco hledá, často hledá na Googlu. Zkusili jsme se tedy podívat na to, co vám našeptávač Google nabídne, zadáte-li slovo štěstí. číst dále My to štěstí loudíme (Štěstí podle komiků) / Jakub Yellen, Jan Štěpánek > NP č.490 > Téma čísla Tomáš Baldýnský je autorem seriálu Comeback a Kosmo, je také jedním z autorů Zeleného Raoula. Luďek Staněk je jedním z nejvýrazějších českých stand-up komiků, jeho Pořad na Streamu si pouštějí statisíce lidí. číst dále Kolonizace, moje není tvoje / Jan Štěpánek > NP č.495 > Téma čísla Začíná to už ve chvíli, kdy se narodíte. Jste kolonizátor. Jsme tvorové expanzivní. Přirozeností člověka je hledání nových extenzí sebe samého. Jedna z prvních věcí, které jako dítě pochopíme, je to, co je a co není moje. A co moje není, to chceme. Kudy člověk chodí, tudy ale spřádá plány, kam sám sebe ještě projektovat. číst dále
celý archiv