NP č.500 > PovidkyHezky českyRoman Ráž

Táto,“ vyzvídá malý Michal, „co to znamená?“
„Co myslíš?“
Chlapec ukazuje na plakát před obchodem, z něhož právě vyšli.
„No, co je s ním?“
Michal už umí číst. Pomalu slabikuje:
„Nakupujte hezky česky!“

Dočte a dívá se na Ondřeje, který zasunuje umělohmotný sáček s rohlíky do batohu.
„Dobře," pochválí syna. „Číst už tedy umíš."
„Ale co to znamená?" nevzdává se Michal.
„A co jako?" utrhne se na něho už nervózně Ondřej.
„No to česky."
„Ty nevíš, co je to česky?"
Michal váhá. Přešlápne jednou, podruhé...
„No, ty jsi Čech, ne?" houkne na něho Ondřej. „Čech nakupuje česky! Ale pojď už, ve čtyři máme být u babičky a už je skoro tři čtvrtě!"
Michal, jako by před plakátem vrostl do země.
„Ale jak to je, nakupovat hezky česky?"
„Hele, Míšo, nerozčiluj mě! Co si to vymýšlíš za blbosti?"
Chlapec ukazuje na plakát.
„To oni!"
„Jdeme," zavelí Ondřej, vezme Michala energicky za ruku a táhne ho pryč.
„Němec nakupuje německy?" ptá se Michal a hned také poprvé zakopne.
„Samozřejmě," odpoví Ondřej. „Dávej pozor, kam šlapeš!"

„Kdo má peníze, ten je ukradl?“ „Tak snad ne každý. Proč stojíš? Jdeme.“

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Roman Ráž Prozaik, dramatik, scenárista, autor řady rozhlasových i televizních her a více jak dvou desítek románů, z nichž Prodavač humoru vyšel v několika jazycích a byl i úspěšně zfilmován, člen výboru českého PEN klubu. VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Nezdálo se, že by něco cítil / Miroslav Pech > NP č.500 > Povidky Hodil do sebe dva Ranisany na zklidnění bolavého střeva a zapil je vychladlým čajem. Jmenoval se Marek Hanzlík a byl učitelem na základní škole. Shrábl ze stolu potřebné věci, zvedl se a vyšel na chodbu. Klíče byly ve dveřích. Zamkl kabinet na dva západy a zadíval se na kliku. Jako kdyby za ni chtěl znova vzít a vrátit se dovnitř. číst dále Štěstí / Daniel Hradecký > NP č.500 > Povidky Dvacet let jsem chodil kolem horké kaše, ale teď, když matka umírá, lépe řečeno když je ve svých pětasedmdesáti letech se svými přirozenými stařeckými komorbiditami a slušným důchodem ideálním příslušníkem cílové skupiny medicínsko-vojensko-průmyslového komplexu, odvážil jsem se zeptat, jak to tedy má s pánembohem, když už jsme po generace těmi matrikovými katolíky. Řekla, že s Bohem skončila, když jí bylo dvanáct. číst dále ČESKO 2017 / Jan Štěpánek, David Zábranský > NP č.500 > Téma čísla Máme tendenci se neustále podceňovat, nebo jsme k věčnému brblání odsouzeni ironií osudu? Jsme my Češi víc než vyčuraní lokajové? Jsme smějící se bestie? Oběti? Naivkové? K pětistému vydání NP jsme požádali spisovatele Davida Zábranského, aby pro nás sestavil sbírku povídek o současném Česku. Věděli jsme, že nechceme žádné švejkování, litování se, osočování druhých. Věděli jsme, že chceme surový materiál o surových Češích. Chtěli jsme něco sebevědomého, překvapivého. A dostali jsme to. číst dále 500 čísel. Happyend? / Jakub Yellen > NP č.500 > HappyEndi Je jediným člověkem, kterému rukama prošlo všech pět set čísel Nového Prostoru. I pro Dášu Kocmánkovou jako ředitelku NP je současný stav happy end. „Vznikli jsme na zelené louce, takže dlouho trvalo, než jsme se všechno naučili. Dneska už jsem klidná a v podstatě šťastná,“ říká. číst dále
celý archiv