NP č.497 > Téma číslaTěžké snění nevidomýchLibor Hruška

Jak se nevidomí rozhodují, že je čas jít spát? A jak poznají, že je už ráno? A když spí, o čem se jim zdá? Spánkové deprivace u části nevidomých vedou k tomu, že ti pak končí v ordinacích neurologů. Zeptali jsme se dvou nevidomých, jak se s nepříliš známým fenoménem, který provází život slepců, srovnávají.

„Nepředstavuj si tu vaši černou tmu. Spíš je to takové jiskření se shluky černých teček, možná trochu dorůžova," snaží se mi nevidomý masér Ivo Budil popsat svět, který ho obklopuje už skoro třicet let. Padesátník Budil měl v devíti letech úraz oka, úplně nevidomý je od dvaadvaceti. Stejně jako většina zrakově postižených má i on problémy se spánkem, někdo končí v péči neurologů, jiní – jako třeba Budil – tomu nechávají volný průběh. „Střídá se mi to v cyklech v průběhu roku. Nejdřív je tu období, kdy se mi chce pořád spát, brzo usínám a brzo se budím, pak se mi to zase rozjede a je to úplně obráceně, nemá to žádnou logiku, nesouvisí to s ročními obdobími. Ale nepanikařím, za ta léta už jsem vypozoroval, že se to vždycky zase srovná. Zrovna teď jsem ve fázi, kdy je to v normálu." Budilův problém patří mezi poruchy cirkadiálního rytmu (jeden z biorytmů), neboli chronobiologické spánkové poruchy. U nevidomých předbíhající se vnitřní hodiny nepřekvapí – nedokážou odlišit světlo od tmy, stále častěji se ale poruchy objevují také u lidí se zdravým zrakem, člověk totiž přestal ctít přirozené rozdělení času na den a noc a jeho tělo mu to vrací.

Občas se probudím uprostřed noci. to pak vůbec nevíš, kolik je. tma, a ty si říkáš: je teprve noc, nebo už je venku světlo?

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Zákoutí kolektivní paměti / Libor Hruška > NP č.513 > Téma čísla Vzpomínky na lidský život jako předmět vědeckého zkoumání. S ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslavem Vaňkem jsme si povídali o nástrahách pamětnického vzpomínání, zvlášť když jde třeba o vysoké funkcionáře minulého režimu. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále
celý archiv