Děti dneška jsou zase o něco jiné než děti včerejška. Ne, děti dneška už nejsou děti, které vyrůstaly u zářícího monitoru počítače. To nejsou ani děti včerejška. U monitoru počítače vyrůstaly děti předvčerejška. Děti včerejška jsou ty, které vyrůstaly u displeje mobilního telefonu. Čas však běží jako splašený a děti dneška už nepotřebují ani ten displej – vyrůstají ve společnosti umělé inteligence a elektronických asistentů domácnosti.
Jak se bude vyvíjet chování dítěte, které se odmala učí hovořit s přístrojem?
Co že to jsou elektroničtí asistenti domácnosti? Dovolte, abych to vám, dětem předpředpředvčerejška odkojeným Studiem Kamarád, vysvětlil. Řeč je o robotických entitách Alexa (od Amazonu), Home (od Googlu) a Cortana (od Microsoftu), které se skrývají v digitálním prostoru a promlouvají z malých krabiček, více a více oblíbených v amerických domácnostech (letos se jich má prodat na 25 milionů). Každý z asistentů tvoří elektronický uzel takzvané chytré domácnosti, která má vzájemně propojené rolety, světla i pračku. Máte-li pak doma takového elektronického asistenta, ovládáte domácnost jeho prostřednictvím. „Zhasni světla, zapni televizi a řekni mi, jaké bude počasí zítra ráno v Horních Kotěhůlkách," řeknete jen tak do prostoru – a Alexa, Cortana či jiný sluha složený z jedniček a nul vyhoví vašim požadavkům.
Americký deník The Washington Post si všímá toho, že s neviditelnými služebníky se velmi rychle naučily jednat i děti. To jsou ty zmíněné děti dneška. Co je na zprávě ale obzvláště pozoruhodné, je to, co se od asistentů tyto děti učí. Není to prý nic moc pěkného; psychologové, které deník oslovil, jsou trochu rozpačití z toho, co vystavení robotickým sluhům a umělým inteligencím provede s emočním vývojem dítěte. Vezměte si třeba asistenta jménem Aristotle, který na trh brzo uvede firma Matel; jde o elektronickou chůvičku, která má ale umělou inteligenci od Microsoftu a s dítětem v kolíbce bude tedy i hovořit. Jak bude dítě hovořit s ní, až se to naučí? To je otázka za milion dolarů. Na místě je obava, že pokud se dítě naučí s umělou inteligencí mluvit jako se strojem, naučí se tak chovat stejně i ke skutečné inteligenci. Totiž k lidem. Bez citu, bez empatie – a bez slitování.
