NP č.493 > Téma číslaMěsta podle BatiLibor Hruška

Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu.

Sehnal by dnes Baťa vůbec dost lidí, kteří by byli ochotni žít v jeho továrních městech?
Tady v Evropě určitě ne, vezměte si, na jaké bázi baťovská města fungovala. Rozezněly se tovární sirény a jejich pronikavý zvuk se nesl do širokého okolí. To byl signál, že se lidé musí vydat do práce. Neexistovaly žádné prostoje, když jste dal ruce od pásu, porušil jste výrobní proces a následoval opět zvukový či světelný signál. Zkrátka striktní disciplinace, kontrola dělníků na pracovišti i v domácnostech a velmi tvrdé pracovní podmínky. Významný předěl z hlediska akceptace tohoto systému lidmi znamenala druhá světová válka a definitivní ránu mu v Evropě zasadila šedesátá léta. Rychlá změna vnímání je patrná hlavně v baťovských továrních městech západní Evropy, v liberálnějších poválečných poměrech už další generace takto žít nechtěly. Jsou ale chudé země, kde by nepochybně Baťu vítali i dnes. Byl to úplně jiný druh kapitalismu, řekněme kapitalismus sociální, který mnohem více uvažoval o pracovní síle.


Byla v baťovských továrnách a městech vysoká fluktuace zaměstnanců, respektive obyvatel?
Spousta lidí odcházela záhy, systém nastavený na výkon nebyl pro ně. Byla to vzorná průmyslová komunita řízená paternalisticky a autoritativně. Fluktuace se lišila v různých skupinách zaměstnanců. Nejnižší byla u těch kmenových, kterých byla asi jedna pětina. Ti se měnili relativně málo, což zajišťovalo kontinuitu a stabilitu systému. Mnoho lidí si dnes myslí, že ve známých baťovských domcích bydleli všichni zaměstnanci, že to byl hlavní způsob ubytování v baťovských městech. Ve skutečnosti ale na tento typ nadstandardního bydlení dosáhla přibližně jen pětina vybraných zaměstnanců, zbytek žil na internátech či v ubytovnách.

Rozezněly se tovární sirény a jejich pronikavý zvuk se nesl do širokého okolí. To byl signál, že se lidé musí vydat do práce.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.

autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články

celý archiv