NP č.490 > Novinky / KulturaProzření starého kyberhipíkaIvan Adamovič

Jaron Lanier býval v 90. letech věrozvěstem kyberkultury. Člověk by očekával, že v současnosti bude spát na vavřínech uskutečněného snu.

 

Jenže tenhle dredatý kyberhippie se ve své nové knize staví naopak velmi kriticky k důsledkům, které vytoužená digitální revoluce přinesla. Jestliže se bohatství koncentruje v rukou stále menší skupiny lidí, v digitálním segmentu platí totéž. Uživatelé internetu se ocitají ve stále větší závislosti na majitelích nejrychlejších počítačů, autorem nazývaných Sirény.

 

Naletěli jsme, říká Lanier. Od mládí jsme volali po tom, aby informace byly pro všechny zdarma. Dnes za to platíme ztrátou soukromí a autonomie. Servery typu Google či Facebook by nefungovaly, nebýt laviny dat o uživatelských rozhodováních, které se dají zpeněžit za miliardy. Lidé se radují, že mají něco zdarma, ale platí za to informacemi o sobě. Pojďme to změnit, říká Lanier. Iluze „dostat něco zdarma“ zatím likviduje hudební průmysl, jenže zítra je můžou následovat další, potřebnější obory, od lékařství po dopravu. Lanier odmítá utopii „hojnosti“ a vybízí k přeformulování nové ekonomiky – za všechno na internetu plaťme prostřednictvím mikroplateb, ale nechme si za každý bit informace, kterou od nás někdo získá, také zaplatit. Jako starému hipíkovi se mu to neříká snadno, ale starost o existenci střední třídy, které hrozí zánik, převažuje nad svobodomyslnou povahou.

 

Jaron Lanier: Komu patří budoucnost? Vydalo Dokořán/Argo. Cena 399 Kč.

 


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Terapie tmou / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě. číst dále Explodující Kmeny / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Rappera a výtvarníka s přezdívkou Vladimir 518 jednou napadlo, že by bylo hezké udělat knihu o současných subkulturách, knihu výpravnou, podpořenou penězi jednoho pivovaru. Tak vznikly dnes již legendární Kmeny. číst dále Architektura prožitku / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura Výstava, na které se pěkně zapotíte Studio H3T Architekti pro tuto výstavu vytvořili venkovní několikapatrovou saunu. Vzhledem k omezené kapacitě sauny je nutná včasná rezervace. Vstup je možný pouze po jejím potvrzení. číst dále O díře z trychtýře / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Může fungovat knížka pro děti o postavě, která vlastně není?   číst dále Pohádka bez andělů! / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Bývá zvykem ke konci roku chystat výtvarné výstavy, které mají lidový či pohádkový ráz. Letos se tohoto úkolu chopila Galerie Smečky s výstavou Pohádka – Motivy českého symbolismu a secese. číst dále Po práci legraci / Ivan Adamovič > NP č.491 > Nad knihou Lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu, to je úžasná knižní sbírka podvratných vtipů z dob socialismu sestavená Janem Nejedlým a Jakubem Šofarem. Na jaké vtipy si z doby reálného socialismu pamatují naší prodejci? číst dále Brno – střet / Ivan Adamovič > NP č.491 > Téma čísla Je zima. Ne zrovna ideální čas na průzkum vyloučené lokality s největší koncentrací Romů v Brně. Ulice jsou prázdné, což je dost netypické pro čtvrť, která si získala přezdívku Bronx. Brzy se jí možná začne říkat přesmyčkou BRNOX. Tu má na svědomí drobná dívka, která mi jde křupavým sněhem po boku. Jak se tu rozhlížíme po zpustošených dvorcích plných nákupních vozíků, které někdo „zapomněl“ vrátit, vypadáme jako nějací streetworkeři. Ve skutečnosti je má průvodkyně, Kateřina Šedá, ve světě možná nejznámějším žijícím českým umělcem. V tašce mi leží její více než pětisetstránkový průvodce touto lokalitou, který právě vydala. číst dále Záludná otázka pro tři spisovatele / Ivan Adamovič > NP č.493 > Téma čísla „Co kdyby se veškerá tíha města, budov, jejich obyvatel, jejich osudů, snů a přání, kdyby se hustota celé technické i sociální infrastruktury stala v jednu chvíli tak hutnou, tak těžkou, že by město kleslo v kolenou a pak započalo svůj pád? Co kdyby se město pod tíhou sebe samotného propadlo?“ číst dále
celý archiv