NP č.485 > Pošli to dálQueen save the PunkBarbora Šimková

Blíží se čtyřicáté výročí Velké hudební revoluce, text k němu vyšel i v Novém Prostoru (482, Punk není mrtev, jen spí). Trochu o historii i o současnosti punkové kultury, její komercionalizaci a – jak uvádí autor v souvislosti s megalomanskou akcí London.Punk – také „galerizaci“. Punk byl pro mě dost důležitej, a i když už chápu, že to není „jediná cesta“, jak jsem si kdysi na základní škole napsala do deníčku, mám ho pořád ráda.

Asi není úplně fér počítat zrod této subkultury od vydání debutu Sex pistols Anarchy in the UK společností EMI (!). Co by na to tehdy řekli pankáči v Améru? Byli by ještě víc nasraní. Vždyť neznamenal punk pro hudební průmysl něco jako readymades pro výtvarné umění? Duchamp by byl taky nasranej! Ale co už. Kdo by ještě dnes pochyboval, že zítra může být pohlcen. Právě na toto datum letos připadá protestní (?) akce Burn Punk London. Organizuje ji Joe Corré – obchodník a módní návrhář, aktivista, syn slavných rodičů: provokatérů Vivienne Westwoodové a Malcolma McLarena. Prodavač sexy spoďárů třeba i za tři sta padesát liber se rozhodl spálit všechny své artefakty odkazující ke kultovní éře rebelie. „Musíme to všechno znovu zažehnout,“ vyzývá na svých k tomu speciálně zřízených webovkách. Pankové dědictví po rodičích si vypočítal na pět milionů liber. Na kolik vy? Akce je otevřená veřejnosti. Bude to sláva. Anebo jde spíš o prázdné a trapné gesto fešného milionáře či promyšlenou PR strategii?

 

Corré také tvrdí, že by byl býval jeho život bez punku velmi odlišný, protože se jedná o postoj, který mu pomohl být úspěšný a najít způsoby, jak v rámci struktury společnosti porazit lidi v jejich vlastní hře. Nevím přesně, s kým nebo s čím bojoval. Potvrdil mi ale, že „punk“ může pro každého znamenat něco zcela odlišného.


autor / Barbora Šimková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv