NP č.481 > Pošli to dálNedůvěřuj, prověřuj, zabásniTomáš Malík

Začátek července přinesl do české justice zdánlivě samozřejmý, pro některé soudce přesto překvapivý a snad i přelomový poznatek – lidé jsou si rovni. Ústavní soud totiž zrušil více než rok trvající klatbu nad Vítem Hassanem, příležitostným novinářem a všudybylem, jenž se sám rád označuje za kontroverzního člověka. Vrátil tím do hry dva roky starou kauzu s kafkovským motivem, jež na svém počátku vyslala poněkud děsivý signál – s chronickými potížisty a stěžovateli se mazat nebudeme, za katr s nimi.

 

Pro připomenutí, Hassan se dostal do křížku s revizory kvůli jízdě načerno a ti ho, jak tvrdí, fyzicky napadli a zmlátili přímo před zraky přivolaných policistů. Ve vězení se pak ocitl díky své troufalé stížnosti na nečinnost policie u Generální inspekce bezpečnostních sborů, která by měla na hříchy mužů zákona dohlížet. Výsledek – dva roky natvrdo.

 

Nic nepomohlo ani to, že měl Hassan lékařskou zprávu, která na jeho těle bezprostředně po celé události shledala podlitiny a drobné tržné rány. Neuspěl ani s žádostí o sejmutí otisků prstů z telefonu, z něhož mu měli revizoři vymazat data kvůli obavě, že si celý incident nahrával. Místo toho GIBS podala podnět na státní zastupitelství pro trestný čin křivého obvinění. Soud první instance sice zachoval chladnou hlavu a bizarní obžalobu státnímu zástupci vrátil s odvoláním na letitý nález Ústavního soudu, podle kterého nikdo nemůže být odsouzen za křivé obvinění jen kvůli tomu, že se pachatelům nepodaří prokázat vinu. Krajskému soudu se však podobná argumentace nezamlouvala, a tak doporučil, aby se prostě smířil s faktem, že policisté zkrátka mluví vždy pravdu, i kdyby jim hrozil vyhazov z práce, a není je ani třeba vyslýchat přímo u soudu. 

 

Kdo ví, co by se s celým případem stalo, pokud by stěžovatelem nebyl zrovna Vít Hassan, který má už pár škraloupů z minulosti. Tak či onak, rok strávený ve vězení za soudní reparát z demokracie je absurdní a krutý. Doufejme alespoň, že třeba poslouží někomu jinému, aby se nebál ozvat, když se mu bude zdát, že policisté páchají bezpráví. 

 


autor / Tomáš Malík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Život v garáži / Tomáš Malík, Tomáš Havlín > NP č.397 > Téma čísla Bydlet v garáži je v lecčems krajní podobou chudoby. Cynicky řečeno, na chudobu by stačilo i méně. Na dvou pražských místech ale také vidíme, že ani v garáži nemohou být lidé šťastní. Pokud by snad byli, stejně budou muset za svým štěstím odejít.   číst dále Po stopách kuřáků opia / Tomáš Malík > NP č.444 > Dějiny přítomnosti „Všechno, co člověk v životě dělá, a to včetně lásky, děje se v rychlíku, který se řítí ke smrti. Kouřit opium znamená rozjetý vlak opustit; zabývat se něčím jiným než životem a smrtí." Jean Cocteau číst dále Labutí píseň autíček / Tomáš Malík > NP č.440 > Téma čísla Život světských obnáší vůni svobody, tvrdou řeholi a ne vždy snášenlivé reakce okolí. Mají kolotoče šanci i v 21. století?  číst dále Na shledanou v chudobinci / Tomáš Malík > NP č.385 > Pošli to dál Bez většího zájmu médií a bohužel také odborné veřejnosti došlo začátkem září k jednomu z nejrazantnějších zásahů do sociálních práv obyvatel ČR.   číst dále Pěkný Žižkov - klidně bez vás / Tomáš Malík, Zuzana Brodilová > NP č.335 > Téma čísla Podoba českých měst se díky záměrům investorů v posledních letech mění. Jejich aktivitu mohou usměrnit především radnice. Příklad Žižkova, jedné z nejsvéráznějších čtvrtí v Česku, bohužel dokazuje, že námluvy radních s developery nejsou výjimkou.   číst dále Něco jsem vybudoval / Tomáš Havlín, Tomáš Malík > NP č.440 > Téma čísla Václav Kočka starší je tak trochu kolotočář bez kolotočů. Příští rok to bude už padesát let, co v Praze na Výstavišti pořádá tradiční Matějskou pouť.  číst dále Kult americké panny / Tomáš Malík > NP č.452 > Téma čísla Panenská čistota se zdá být posledních pár desítek let statkem s pochybnou hodnotou. Za oceánem však přichází znovu do módy. číst dále Ekonomie orgasmu / Tomáš Malík > NP č.430 > Téma čísla Jméno Wilhelma Reicha, někdejšího enfant terrible rodící se psychoanalýzy, jehož závěry týkající se sexuality považoval Freud za inspirující, ale na svou dobu příliš odvážné, dnes něco řekne jen málokomu. Přesto právě on se výrazně zasloužil o odtabuizování společenského pohledu na sex. číst dále
celý archiv