NP č.481 > Pošli to dálNedůvěřuj, prověřuj, zabásniTomáš Malík

Začátek července přinesl do české justice zdánlivě samozřejmý, pro některé soudce přesto překvapivý a snad i přelomový poznatek – lidé jsou si rovni. Ústavní soud totiž zrušil více než rok trvající klatbu nad Vítem Hassanem, příležitostným novinářem a všudybylem, jenž se sám rád označuje za kontroverzního člověka. Vrátil tím do hry dva roky starou kauzu s kafkovským motivem, jež na svém počátku vyslala poněkud děsivý signál – s chronickými potížisty a stěžovateli se mazat nebudeme, za katr s nimi.

 

Pro připomenutí, Hassan se dostal do křížku s revizory kvůli jízdě načerno a ti ho, jak tvrdí, fyzicky napadli a zmlátili přímo před zraky přivolaných policistů. Ve vězení se pak ocitl díky své troufalé stížnosti na nečinnost policie u Generální inspekce bezpečnostních sborů, která by měla na hříchy mužů zákona dohlížet. Výsledek – dva roky natvrdo.

 

Nic nepomohlo ani to, že měl Hassan lékařskou zprávu, která na jeho těle bezprostředně po celé události shledala podlitiny a drobné tržné rány. Neuspěl ani s žádostí o sejmutí otisků prstů z telefonu, z něhož mu měli revizoři vymazat data kvůli obavě, že si celý incident nahrával. Místo toho GIBS podala podnět na státní zastupitelství pro trestný čin křivého obvinění. Soud první instance sice zachoval chladnou hlavu a bizarní obžalobu státnímu zástupci vrátil s odvoláním na letitý nález Ústavního soudu, podle kterého nikdo nemůže být odsouzen za křivé obvinění jen kvůli tomu, že se pachatelům nepodaří prokázat vinu. Krajskému soudu se však podobná argumentace nezamlouvala, a tak doporučil, aby se prostě smířil s faktem, že policisté zkrátka mluví vždy pravdu, i kdyby jim hrozil vyhazov z práce, a není je ani třeba vyslýchat přímo u soudu. 

 

Kdo ví, co by se s celým případem stalo, pokud by stěžovatelem nebyl zrovna Vít Hassan, který má už pár škraloupů z minulosti. Tak či onak, rok strávený ve vězení za soudní reparát z demokracie je absurdní a krutý. Doufejme alespoň, že třeba poslouží někomu jinému, aby se nebál ozvat, když se mu bude zdát, že policisté páchají bezpráví. 

 


autor / Tomáš Malík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Weiglův doublethink / Tomáš Malík > NP č.460 > Pošli to dál Současná debata o humanitární krizi spojené s uprchlíky ze zemí zmítaných válečnými konflikty skýtá mnoho poloh. Od solidárních přes pragmatické až k otevřeně xenofobním. Jen Jiří Weigl, někdejší šéf prezidentské kanceláře Václava Klause, dnes hlava jeho institutu, dokáže jako nikdo jiný všechny tyto jindy skřípající roviny lišácky skloubit dohromady. Podle jeho nejnovějšího komentáře na serveru iDNES.cz je potřeba běžencům říci jasné NE, pokud nechceme riskovat náš morální kredit! číst dále Jako šnek ulitu / Tomáš Malík > NP č.468 > Uličníci     Pavel Nyiri zaujme kolemjdoucí už zdálky svým jazz- funkem, který vysílá do okolí.  Jak sám podotýká, je to trochu snílek, který si hýčká svůj vlastní magický svět.         číst dále Tak daleko, tak blízko / Zuzana Brodilová, Tomáš Malík > NP č.404 > Téma čísla Na sklonku minulého roku začal v Maďarsku platit nový zákon, který zahnal bezdomovce do ilegality. Pokud je policie přistihne opakovaně na ulici, hrozí jim několikadenní vězení. Vydali jsem se do Budapešti zjistit, co novinka přinesla a jak se místním na ulici žije.   číst dále Jednoduchost zmatku / Zuzana Brodilová, Tomáš Malík > NP č.482 > Rozhovor S členem fiktivní reklamní agentury Volný radikál a jedním ze zakladatelů sdružení Ramus Hynkem Trojánkem jsme si povídali o guerilla marketingu, nástrahách soucitu a invalidním vozíku coby vděčné vizuální zkratce. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů