NP č.471 > Téma číslaKrál durianKristýna Brokešová

Jeho panstvím jsou koruny stromů. Vypadá jako přerostlý kaštan s ostny ostrými tak, až budí posvátnou hrůzu. A komu že kraluje? No přeci ovoci!

V Asii je vyhlášenou lahůdkou. Plody dorůstají váhy až dvaceti kilogramů, jedlé jsou ale jen „tobolky“ skryté pod mohutnou, čtyřmi chlopněmi tvořenou slupkou, již zvenčí pokrývají tvrdé, pichlavé trny. Roste na stromě z čeledi slézovitých, která je v našich končinách zastoupená třeba drobnými fialovými zvonečky, kvetoucími na každé louce. V tropickém podnebí se z nich ale staly až sedmdesát metrů vysoké stromy, z jejichž korun padají mocné duriany. Velikost plodu závisí na stáří stromu. Ten je schopen poprvé plodit po třech až pěti letech, samotný durian pak zraje tři až čtyři měsíce. Z menších stromů se odsekává mačetami, protože jeho stopka (a stejně tak slupka) je takřka dřevitá. Pod většími stromy se pak natahují sítě, aby se plody nezřítily až na zem. Běda tomu, kdo by v nesprávnou chvíli stál pod korunou!

Po sklizni už nelze ztrácet čas, ovoce je určeno k přímé spotřebě, neboť se rychle kazí. Což o to, i bez toho je vyhlášené nejen díky své lahodné chuti, ale také odpuzujícímu zápachu, který se line z dužiny pod slupkou. I čerstvý tedy voní shnile. V některých asijských městech se nesmí loupat v dopravních prostředcích a na veřejných místech se prý dají potkat i cedulky s přeškrtnutým durianem.

Zkazky, které se o něm nesou internetem a novinovými články, znějí až neuvěřitelně. „Voní jako shnilá cibule nebo žumpa“, „chutná jako vanilkový pudink“. Není zbytí. Abychom tohoto vladaře poznali, musíme jej okusit na vlastní buňky! A protože jej na pultech našich obchodů běžně nevidíme, nejpříhodnějším místem, kam za ním vyrazit, je pražská tržnice Sapa.

 

Na první dotyk

Na tržnici není nikterak obtížné náš cíl nalézt. Hned u prvního obchodu jej mají vyložený venku mezi mraženými rybami, krevetami a kraby. Nadšeně vybírám ten největší, ale když se cena vyšplhá nad 500 korun (150 Kč/kg), vracím se pro nejmenší kousek a konečně s ním mířím k domovu. Durian se ale dá koupit i sušený, nakládaný nebo porcovaný mražený. Tento se k nám dostal z Thajska, kde se nachází největší durianová plantáž. Je také mražený, jinak by nebyl schopen tak dalekou cestu z domoviny zvládnout. Jakmile rozmrzne, musí se do druhého dne sníst.

Igelitová taška je brzy rozbodaná, jako bych nesla ježka. V tramvaji pomalu roztává a mám pocit, že i tak trochu prosmrádá.

Přichází čas na otevření. Internetová instruktážní videa radí: najít předěl mezi chlopněmi, který je měkčí než zbytek povrchu, vsunout prsty jedné ruky a pak druhé a chlopně od sebe roztáhnout. Hned na první dotyk mám pocit, že sahám do čehosi živého a lepivého. Durian se s mlasknutím rozevřel a v dužině se přede mnou objevily ony živin plné, chutí pověstné tobolky, připomínající však více žluté moučné larvy nebo embrya. Při vyjmutí se ještě rozpadnou na několik článků, v každém se uvnitř ukrývá tmavě hnědé semeno o velikosti žraločí stoličky. Semena se dají jíst pražená.

Očekávání, že smrady omdlím, se naštěstí neplní, přesto však aroma není příjemné. Sladkost, hniloba, mokré tlející ořechové listí s citrusově kyselou koncovkou – to vše v jedné „vůni“. Ale že by to mohlo někoho vyhnat z tramvaje? Snad je síla vůně odmocněna dlouhou cestou a mražením.

 

Rozpačitá intenzita

Teď ještě ochutnat. Tobolka je mazlavá, slepuje prsty k sobě. Aby taky ne, když je ze čtvrtiny tvořena cukry. Durian určitě nemůže být součástí dietního jídelníčku. Pouhých sto gramů obsahuje až 600 kJ. Krom toho je bohatým zdrojem vlákniny, bílkovin, vitamínu C a prvků jako riboflavin a niacin. Doslova tedy kypí živinami. V ústech se chová jako rozbředlé mango nebo avokádo, kterým se táhnou dlouhé vlásečnice, sousto je dosti hutné. Chutí připomíná ořechy křížené s přezrálým ovocem, něco mezi mangem a hruškou, a opět se objevuje citrusový ocásek. U druhé tobolky se dostavuje pocit, jako bych se přejedla vánočním cukrovím.

Chuťový požitek je vážně intenzivní, jen si nejsem jista, zdali je dobrý, nebo ne. Rozhodně jsem v rozpacích. Možná je to jako s olivami a královskému durianu přijdu na chuť až na druhý pokus.

Kuchyní se zatím začal šířit odér vyprázdněných slupek, které v teple zřejmě trochu dozrály. Vůně čerstvého kompostu v parném létě. Je čas, aby se ostatky našeho krále uložily pod víko popelnice.

 

Ještě než se pustíte do konzumace, je nutné připojit jedno varování. Durian se nedoporučuje míchat s kávou, neboť zvedá tlak, a už vůbec se nesmí zapíjet alkoholem, protože obsahuje enzym zabraňující odbourávání alkoholu, což může ohrozit na životě. Na druhou stranu se ale traduje, že funguje jako afrodiziakum. Ale to uvidíte sami.

Takže zacpat nos a dobrou chuť!

 

Autorka je spolupracovnicí redakce.


autor / Kristýna Brokešová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA