NP č.465 > Pošli to dálSouboj pupkůAnna Škodová

A hlavně se nezapomeňte včas zaregistrovat v porodnici!“ zdůrazňuje sestra v poradně pro těhotné. Kývu, jakože rozumím a odcházím plna dojmů a cenných rad ze své první těhotenské konzultace.

 

V hlavě se snažím rekapitulovat vše, co je podstatné. Hlavně sbírat razítka do té průkazky, co vypadá jako turistický průvodce, pročíst štos prospektů, co všechno je potřeba zakoupit, nezapomenout využít slevový poukaz na nákup prsních kloboučků (!) a nastudovat všechny letáky inzerující nepostradatelnou vakcinaci proti nemocem, o kterých jsem v životě neslyšela. V hlavě mi rezonuje magické heslo „rrregistrrraceee“… jinak prý budu mít problém. O svém těhotenství jsem se dozvěděla teprve nedávno a nemám absolutně představu, jak a kde budu chtít svoje první dítě porodit. Ale jistota je jistota a vzhledem k tomu, že registrovat se ve velkých pražských porodnicích je možné pouze v tom jediném správném týdnu, neváhám a studuji hned po příchodu domů instrukce na internetu a do diáře červeně zapisuji datum, kdy to nesmím prošvihnout. V daný den obřadně usedám k počítači a s pocitem mimořádně výjimečné události vyplňuji do tabulek své údaje. Takovou věc přeci člověk dělá jen párkrát za život. Po odeslání mě čeká překvapení. Počet registrací na tento termín byl již vyčerpán. To přeci není možné, vždyť je to až za půl roku! Zkouším tedy formulář vyplnit znovu, třeba jsem jen špatně vyplnila některou z kolonek. Odezva se opakuje. Vzhledem k tomu, že nejsem právě silná v technických záležitostech a ve vyplňování formulářů zvlášť, využívám telefonickou linku porodnice pro případné komplikace. Paní v kartotéce mě ubezpečí, že vše dělám dobře, ale následující den to musím zkoušet hned po ránu, protože je nás zájemkyň hodně a denně je registrováno pouze dvanáct rodiček. Nakonec ještě utrousí něco o tom, jak je ten systém pokrokový, protože ještě nedávno se musela čekat fronta na registraci osobně od páté hodiny ranní. Uf. Ještěže jsem těhotenství v mládí neuspěchala.

Následující den tedy usednu k počítači krátce po otevření registračního portálu. Se stejným výsledkem. Další den tedy soustředěně sedím před monitorem s výrazným předstihem. 8.00 registrace spuštěna. Buším do klávesnice. Hlavně se nepřeklepnout. Správně opsat těžko čitelný kód. Odeslat 8.03. Počet registrací vyčerpán. To není možné! V hlavě proklínám absolventky kurzu rychlopsaní a všechny soudní zapisovatelky, všechny majitelky rychlejšího internetu, které mě ten den doslova skoply z porodního stolu. S takovým výsledkem se však nehodlám smířit, nenechám se jen tak odradit armádou poroduchtivých administrativních pracovnic. Na příští den vymyslím velkolepý plán. Oslovím všechny dostupné lidi v okolí, partnera, sousedy a blízké přátele, tedy všechny ty, kdo si mohou dovolit v osm ráno sedět u počítače, a zahájíme plošný útok na registrační server. Nejrychlejší adept s časem 2 minuty a 15 sekund. Termín vyčerpán.

Vzdávám to, zjevně mi porod v zařízení, kde rodí hvězdy seriálů, není souzen. Představa zástupu pupkatých, hormonálně labilních žen, které v jednu chvíli buší do počítače s nadějí, že právě ony budou mít štěstí, by mi připadala vlastně docela humorná, nebýt toho, co možná na první pohled není zjevné. Kdo jsou ženy, které si mohou dovolit v osm hodin ráno být nachystané u počítače připojené na internet. Respektive kolik je těch, které si to dovolit nemohou? Pro koho je péče v jednom z největších velkokapacitních zařízení v ČR určena?

 


autor / Anna Škodová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

celý archiv