NP č.448 > Pošli to dálMezipatra versus PrideRad Bandit

Může něco takového vůbec existovat? Není ten titulek čirá blbost? Existuje něco jako Mezipatra versus Pride - Pride versus Mezipatra, anebo dva největší a nejviditelnější queer počiny Česka vedle sebe přátelsky koexistují a harmonicky tahají za jeden provaz tím jedním a jediným (správným) směrem? 

 

Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.


autor / Rad Bandit VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Trosečník na ostrově blahobytu / Rad Bandit > NP č.463 > Pošli to dál Mám to načtené. Třídní příslušnosti se mi dostane na základě inteligence, bohatství a popularity. Jsem v USA, Mekce kapitalismu. Potud teoretikové nepochybili. Jak ale koupím Coca-Colu? číst dále Jiné maso je možné! / Rad Bandit > NP č.482 > Pošli to dál Představte si malou krabici, něco jako troubu, do které se vloží malé množství zvířecí tkáně a nastolením správných podmínek v onom klonátoru vyroste perfektní kus svalu. Řízek je na světě. číst dále Spořádané čtverce / Rad Bandit > NP č.457 > Pošli to dál Mám rád domy. Řady domů, kolem nich ploty, popelnice, auta, lampy a šňůrky silnic, teda spíš kostičky. Zkrátka ulice. Ulice zabočí, většinou za roh, a už je z toho výlet kolem bloku, neboli krátká kostička. Tak ji zná můj pes. Takových čtverců je nekonečně, dají se z nich dělat obdélníky, klikaté cik-caky, krátké i hodinové, úplný labyrint, když chcete – Žižkov. číst dále Stud před make-upem / Rad Bandit > NP č.481 > Pošli to dál Bydlí u mě pět Romáků. Nejmladšímu je pět let a nejstaršímu třicet pět. Je to skvělá rodina se třemi dětmi, z nichž ty dvě starší chodí spolu pěšky do školy do Táborské, po cestě si třeba koupí zmrzlinu a ruku za ruku překrosí křižovatku nad Synkáčem. Mám je rád, píšou mi: „Vážený pane, dnes jsme zaplatili nájemné." „Vážený pane, moc se nám tu libí." - „Vážený pane, utekla nám kočka, nevadí, když si pořídíme psa?" Nevadí. Nevadí mi vůbec nic až na vzpomínku, jak jsem rodinu Kočích poznal.   číst dále
celý archiv