NP č.439 > Kultura | HudbaHousle, pop a odcizeníKarel Veselý

Může nástroj úzce spojený s vážnou hudbou zároveň smysluplně vypovídat o úzkostech moderního života? Kanadský houslista Owen Pallett na svém čtvrtém studiovém albu In Conflict dokazuje, že ano.

Když se v létě 2006 Owen Pallett – tehdy ještě vystupující pod jménem Final Fantasy – poprvé představil v Čechách na strahovské Sedmičce, hrál sám jen s houslemi a drobnou pomocí předtočených smyček. Křehké balady z tehdy čerstvě vydaného alba He Poos Clouds působily dojmem křišťálových miniatur, kterých máte strach se dotknout, aby se vám nerozpadly mezi prsty. Jeho následné album Heartland (2010) už stálo na smyčcových orgiích evokujících soundtrack k epické fantasy a na novince In Conflict do svého stylu navíc vpouští elektronické ruchy, s nimiž mu pomohl vizionář Brian Eno. Přes uchvacující zvukový design nového materiálu ale v epicentru jeho písní pořád zůstává emocemi prosáklý vokál. Místo fantazijních útěků do světů sci-fi a fantasy z prvních tří desek ale Pallett tentokrát vypráví velmi osobní příběhy. Přebal desky In Conflict je pokrytý kompletním zápisem textů písní, což jen znovu připomíná, jak vážně bere Pallett slova, která zpívá. „Stín násilí je pastýřem smyslu,“ zazní třeba v titulní skladbě a co na první pohled vypadá jako jeden z jeho typicky kryptických veršů, získá jasnou interpretaci až po poslechu celé desky. Hlavním tématem In Coflict jsou totiž mánie a šílenství, k nimž se Pallett snaží v třinácti nových skladbách najít pozitivní vztah. Jako kdyby mu docházelo, že kromě smíření s nimi už mu nic jiného ani nezbývá. Texty na nové desce se ale dají číst i v obecnější rovině – jako portrét moderního člověka, který potlačuje svoje přirozené instinkty a sám sebe tak zahání do kouta.

 

PŘEKONAT STRACH Z POPU

Owen Pallett byl typickým dětským géniem – hudbu skládal už od třinácti a ještě na střední škole natočil několik soundtracků k počítačovým hrám. Na vysoké už se živil filmovou hudbou a napsal dvě opery. Průlom do světa alternativního rocku přišel záhy s jeho kolaboracemi s hrdiny nezávislé scény Arcade Fire, kterým, počínaje oslavovaným debutem Funeral, aranžuje smyčcové nástroje a občas je doprovází na koncertech. S mladším z bratrů Butlerových, Willem, vloni natočil soundtrack k snímku Her režiséra Spikea Jonzeho, za který si vysloužili nominaci na Oscara. Pallettovo jméno ale najdete také v bookletech desek mainstreamových hvězd, jako jsou Taylor Swift či Linkin Park. Kanadský houslista jednoduše nemá nejmenší problém propojit postupy klasické hudby s popem. Ostatně nedávno na svém blogu zveřejnil sérii esejů, v nichž ve vší vážnosti analyzoval z hlediska hudební vědy rafinovanou genialitu žebříčkových hitů, jako je třeba Get Lucky od Daft Punk. Že by byla prostá slast popu řešením na odcizení moderního člověka? Když deska začíná skladbou s názvem I‘m Not Afraid a v následné písni v refrénu skanduje „Není co ztratit“, zní to jako hesla z manifestu vysvětlujícího jeho hudební kariéru. Klenuté melodie si v ní přirozeně podávají ruce s komplexními harmoniemi smyčcových aranží, aniž byste měli pocit, že s jedním či druhým musí dělat kompromisy. Jen málokterý interpret současnosti se dokáže s takovou suverenitou pohybovat na úběžníku hudební pompéznosti, intimity a hitovosti jako Owen Pallett.

Owen Pallett – In Conflict (Domino / Secret City Records, 2014)

 


autor / Karel Veselý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv