NP č.419 > Pošli to dálOstuda s nejistým koncemEma Veselá

Kdo druhou červnovou sobotu procházel Řehořovou ulicí na pražském Žižkově, nemohl přehlédnout, že je něco jinak. Už v pátek v noci se na fasádách domů objevily papírové obrazy obličejů s komiksovými bublinami.

„Je mi na blití ze společnosti, která ve jménu posvátnosti soukromého vlastnictví nechá umrznout člověka před zamčenými dveřmi prázdného domu,“ uváděla do děje hned na začátku ulice bublina od kluka v šátku a kšiltovce. 

Kdo druhou červnovou sobotu procházel Řehořovou ulicí na pražském Žižkově, nemohl přehlédnout, že je něco jinak. Už v pátek v noci se na fasádách domů objevily papírové obrazy obličejů s komiksovými bublinami.

 

„Je mi na blití ze společnosti, která ve jménu posvátnosti soukromého vlastnictví nechá umrznout člověka před zamčenými dveřmi prázdného domu,“ uváděla do děje hned na začátku ulice bublina od kluka v šátku a kšiltovce. O co se tu bude jednat, vysvětlovalo vylepené prohlášení o obsazení jednoho z dlouho nevyužívaných činžáku v ulici. Zvalo na koncerty, promítání a veganské občerstvení, ale také k využití volného prostoru či pouhému nahlédnutí do úctyhodných čtyř nadzemních a čtyř podzemních podlaží.

 

Prázdný dům a uvnitř něj lidé, kteří by nevyužitý prostor rádi zužitkovali, ale kterým nepatří – podobné kulisy zažila Praha v posledních letech několikrát. Zhruba stovku lidí, kteří se tu ten den vystřídali, však tentokrát čekal trochu jiný vývoj, než bývalo zvykem. Zlom do probíhajících diskusí i zábavy totiž nepřinesl příjezd policie, která se na místě objevila zhruba po hodině, ale až desátá večerní. Těsně před ní totiž skončil koncert a záhy také zmizely věci, které místo na chvíli zabydlely. Návštěvníci se přesunuli na přilehlé náměstí.

 

Absentující policejní helikoptéra, auta a stovky těžkooděnců, bez nichž se celá událost obešla, otevřely prostor pro nečekané jednání – mezi squattery a majitelkou objektu. S nabídkou na rozjezd sociálního a kulturního centra, které by budovu mohlo využívat do doby, než ji vlastnice bude potřebovat, byli dočasní obyvatelé odmítnuti. Prý se tam mají v nejbližších týdnech začít budovat byty, snad pokud by nabídka přišla před dvěma lety… Těžko soudit. Podobné vyhlídky měly i dříve vyklizené objekty lázní na Albertově či vila Milada (oba dva objekty dál chátrají). Třeba však překvapení ještě neskončila – majitelka na sebe nechala telefon a slíbila, že se zamyslí nad možností využití jiných prázdných objektů. Jak vyzní její povzdech nad tím, že mít dům a tak dlouho ho nevyužívat, je ostuda, se uvidí v nejbližších týdnech.



 

 

 


autor / Ema Veselá VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Karibská krize / Jan Stern > NP č.419 > Fejeton V životě muže jsou chvíle, které lze označit za kritické. Když se v pěti letech dozví, že jeho dopisy Ježíškovi procházejí cenzurou. Když v sedmi pochopí, že čtrnáctiletý Azor neodjel na psí dovolenou. Když v devíti zjistí, že popelář není nejprestižnější povolání na světě... číst dále Popkultura za lunaparkem / Benjamin Slavík > NP č.419 > Téma čísla Devadesátá léta v popkultuře jsou svatá, platí za něco lepšího a chytřejšího. Zatímco nostalgici doufají, že se „devadesátky“ v nějaké podobě vrátí, skeptici se ošívají, že nelze zapomínat na jejich zápory. Pravda může být přesně mezi oběma pohledy.   číst dále Čas začít, čas skončit / Zuzana Brodilová, Ondřej Slačálek > NP č.419 > Téma čísla Nenáviděnou rodičovskou větu najednou říkáme sami. Otcova gesta, kterým jsme se ještě nedávno smáli, zničehonic předvádějí naše vlastní ruce... Z moci, kterou minulost někdy přebírá nad přítomností, se tají dech. Platí to, co známe z vlastního života, také při setkání s nejbližší minulostí? A patří už ti, kteří zažili „devadesátky“ mezi pamětníky? číst dále Naděje i strach indického slumu / Tomáš Halda > NP č.419 > Reportáž Indické velkoměsto Mumbaí (Bombaj) je komplikované a v místním slumu Dharaví je to vidět. Na necelých dvou kilometrech čtverečních tady žije neoficiálně až milion lidí. Přišli ze všech koutů Indie a mají rozdílné zvyky, náboženství i jazyk. Jedno je ale začíná spojovat – mají obavy o další existenci jejich domova. číst dále
celý archiv