NP č.419 > Kultura | HudbaMýty blízké budoucnostiKarel Veselý

Boards of Canada se vrací s temnou deskou Tomorrow‘s Harvest.

Svoji novou desku Tomorrow‘s Harvest představil skotský elektronický projekt Boards of Canada na poslechové session kdesi v kalifornské poušti. Navigováni přes GPS, sjely se sem stovky nejvěrnějších fanoušků, kteří zasedli do písku před obří reproduktory a lačně hltali první materiál skupiny po sedmiletém mlčení. Bratrské duo Michael Sandison a Marcus Eoin si k premiéře nahrávky těžko mohlo vybrat vhodnější místo než vyprahlou pustinu – jejich čtvrté studiové album totiž zní jako vysílání rozhlasové stanice po konci světa.

Boards of Canada se zjevili v polovině devadesátých let, kdy se horečka taneční hudby vracela z mainstreamu zpět do undergroundu. Jejich svébytný styl je pupeční šňůrou propojený s tradicí elektronického ambientu chilloutové scény ze začátku dekády, ale zároveň odráží deziluzi z vyhasnutí revolučního potenciálu rave kultury. Jejich vrcholné album Music Has the Right to Children z roku 1998 je eskapistickým výletem do slastných krajin psychedelie, zároveň ale pozoruhodným způsobem pracuje se vzpomínkami na dětství a kolektivními představami o budoucnosti. Skrze samply z poválečných vzdělávacích filmů či soundtracků k dobové sci-fi na něm Boards of Canada stvořili paralelní, retrofuturistický vesmír zvuků, fungující jako brána do vlastního podvědomí formovaného ideologií šťastné budoucnosti.

I další desky Geogaddi a The Campfire Headphase jsou plné pastorálních melodií a vřelých syntezátorových či kytarových zvuků evokujících nostalgii po budoucnosti, která nikdy nenastane. Jejich náladové kompozice i hrátky s pamětí se během poslední dekády snažily imitovat stovky hudebníků včetně těch operujících v tzv. hauntologickém žánru (label Ghost Box, Ariel Pink). Návrat Boards of Canada je ale vítaným osvěžením této „vlny“ – málo kdo z nich totiž umí vytvořit tak kryptickou, sevřenou desku jako oni.

 

Na odvrácené straně

Na Tomorrow‘s Harvest se slastná psychedelie předchozích desek převrací do temných odstínů apokalyptických nálad. I samotné názvy skladeb jako Cold Earth, Reach For The Dead, Sick Times nebo Palace Posy (anagram slova „apocalypse“) naznačují, že Boards of Canada tentokrát čerpali spíše z kolektivní paměti osmdesátých let, kdy eskalace závodů ve zbrojení znovu zhmotnila nebezpečí nukleární katastrofy. Čitelná je inspirace ze soundtracků Johna Carpentera k jeho vlastním filmům jako jsou Útěk z New Yorku či Halloween a nebo hudby skupiny Goblin k hororům Dario Argenta. Jako kdyby se Boards of Canada tentokrát rozhodli pro sklizeň i této druhé, odvrácené strany retrofuturismu.

Úzkost z potenciálního selhání civilizace vždy tak nějak přirozeně doprovázela radostné představy o budoucích světech. A protože v poslední dekádě tyto temné stíny zakryly náš pohled za časový horizont – což se hojně odráží i v současné popkultuře – nezní už Boards of Canada na nové desce tak překvapivě či nadčasově jako kdysi. Ovšem hlas vysílačky v Transmisiones Ferox chladně předčítající sekvenci čísel jako volání o pomoc, hradby syntezátorových zvuků kreslící v Come To Dust nukleární spad a pak už jen zlověstný šum, který se v závěrečné Semena Mertvykh rozprostře po krajině, zní jako finále epické sci-fi o kolapsu civilizace. To že ji dost mož- ná sami sledujeme v reálném čase vlastníma očima dodává hudbě na Tomorrow‘s Harvest mrazivý podtón.

Boards of Canada – Tomorrow‘s Harvest (Warp, 2013) 


autor / Karel Veselý VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Naděje i strach indického slumu / Tomáš Halda > NP č.419 > Reportáž Indické velkoměsto Mumbaí (Bombaj) je komplikované a v místním slumu Dharaví je to vidět. Na necelých dvou kilometrech čtverečních tady žije neoficiálně až milion lidí. Přišli ze všech koutů Indie a mají rozdílné zvyky, náboženství i jazyk. Jedno je ale začíná spojovat – mají obavy o další existenci jejich domova. číst dále Popkultura za lunaparkem / Benjamin Slavík > NP č.419 > Téma čísla Devadesátá léta v popkultuře jsou svatá, platí za něco lepšího a chytřejšího. Zatímco nostalgici doufají, že se „devadesátky“ v nějaké podobě vrátí, skeptici se ošívají, že nelze zapomínat na jejich zápory. Pravda může být přesně mezi oběma pohledy.   číst dále Cesty do dospělosti / Jan Kratochvíl, Zuzana Brodilová > NP č.419 > Rozhovor Kde potkáte nejšťastnější děti? A co dnes člověk může udělat pro to, aby se stal dospělým? Pořídit si občanku, sexuální zážitek nebo volební právo? S americkým psychologem Bretem Stephensonem o společnosti, která ztratila schopnost umožnit dětem stát se dospělými... číst dále Ostuda s nejistým koncem / Ema Veselá > NP č.419 > Pošli to dál Kdo druhou červnovou sobotu procházel Řehořovou ulicí na pražském Žižkově, nemohl přehlédnout, že je něco jinak. Už v pátek v noci se na fasádách domů objevily papírové obrazy obličejů s komiksovými bublinami. „Je mi na blití ze společnosti, která ve jménu posvátnosti soukromého vlastnictví nechá umrznout člověka před zamčenými dveřmi prázdného domu,“ uváděla do děje hned na začátku ulice bublina od kluka v šátku a kšiltovce.  číst dále
celý archiv