NP č.413 > Pošli to dálPošli to dálOtterová

resized/img/clanky/801x268c-9de7-1256-header.jpg

Přirozenost a nadstandard
Autorka: Mariana Otterová

 

Narození - smrt, rození - umírání, začátek - konec. Často slýcháme tato slova v páru, většinou jako přirovnání. Necháme-li však stranou přenesený význam a zamyslíme se nad umíráním a porodem, budeme až překvapeni, jak podobné jevy oba procesy doprovázejí.
Ač je naše věda čím dál vyvinutější, tabu a obavy, které s porodem i smrtí souvisejí, se tolik nemění. Skoro se zdá, že s vyvinutějšími technologiemi strachu spíš přibylo. Nabízejí nám totiž možnost život prodloužit, zachránit a mít pod kontrolou. Z pohledu lékaře, vědce a společnosti představuje obrana před možnostmi moderní medicíny hazard. Také ale ignorují duši a psychické potřeby člověka, které se nedají změřit ani pozorovat na monitoru. Na nich lze přitom často nechat jizvy mnohem hlubší a déle se hojící než ty, které se dají spatřit a zašít.
Nelze se tedy divit, že poptávka po alternativách navzdory lékařské péči nejen neklesá, ale spíš roste. Mnozí staří lidé netouží být za každou cenu udržováni při životě, „bojovat“ do poslední chvíle a polykat dvacet medikamentů během dne v nemocničním prostředí. Před prodloužením života o pár týdnů dávají přednost domácímu prostředí, které jim i jejich blízkým usnadní překonat úzkost z nenávratného odloučení. Mnohé ženy zase touží v klidu porodit. Vědí, že jejich psychická pohoda je tím nejdůležitějším předpokladem pro dobrý průběh porodu a že do nejbližší nemocnice se v případě komplikací dá jet vždycky.
Když však člověk zvolí přirozenou cestu na svět nebo ze světa, měl by být připraven ještě na jeden typ starostí. Chcete umírat v hospici, nebo doma s asistencí personálu hospice? Šetřete. Chcete rodit doma, případně v porodnici s vlastní porodní asistentkou, která bude dobře znát váš životní příběh, povahu, potřeby? Šetřete. Přirozené umírání a rození jsou nadstandardní služby, pojišťovna na ně nepřispívá.

 

Maďarsky ostrý guláš

Autor: Tomáš Havlín

 

O tom, že v Maďarsku prohlásili bezdomovectví za trestný čin, jsme již v Novém Prostoru psali (NP 389, 404). Ústavní soud pak sice absurdní bič na chudé stáhl, ale touha trestat je zřejmě silnější.

V polovině března odhlasovali poslanci maďarského parlamentu další novelu ústavy. Od začátku loňského roku už čtvrtou. Novela přitom nevybíravě obchází dřívější verdikty ústavního soudu. A mění se i další věci.

Leckoho spíš rozhořčí, že absolventi teď budou muset nejprve odpracovat v Maďarsku dvojnásobek doby studia, než se budou moci vydat za prací do zahraničí. Ale znovu platí i to, co bylo řečeno dřív: Pokud policie narazí na člověka bez přístřeší, který spí na ulici, nejprve ho varuje. Podruhé už má následovat v přepočtu několikatisícová pokuta. Anebo rovnou vězení. Být chudý, ztratit byt - to se zkrátka nevyplácí...

Před dvěma měsíci bezdomovci a aktivisté skupiny A Város Mindenkié (Město pro všechny) obsadili prázdný dům v centru Budapešti. Chtěli právo na bydlení, ale policie je všechny zadržela. Maďarský guláš tak znovu získává na ostrosti.

 

 


autor / Otterová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv