NP č.403 > FejetonČtyři mocní duchovéJan Stern

Mám rád anekdoty o velikánech. Roztomilé na nich je, že asi nejsou pravdivé, ale právě to dokazuje, že jsou zřejmě nějak důležité.

 

O velkém fyzikovi Newtonovi se vypráví jedna z nejlepších. Měl prý kočku, která se ráda toulala. Když se vracívala domů z flámu, škrábala vždy na dveře a žadonila takto o návrat, což myslitele obtěžovalo. A tak jí dole na dveřích vyřízl otvor odpovídající její velikosti, aby tulačce nemusel stále dělat dveřníka. Když se pak této kočičí dámě narodila koťátka, většinu rozdal, ale jedno jí ponechal, aby se její mateřské pudy mohly realizovat. A koťátku vyšel vstříc tím, že i jemu vyřízl dole na dveřích otvor, a to menší, odpovídající jeho velikosti – aby se i ono mohlo procházet a poznávat svět. Zakladateli moderní fyziky prý zkrátka nedošlo, že by malé koťátko mohlo projít velkým otvorem vytvořeným pro jeho matku...

No, o Albertu Einsteinovi se zase povídá – a v jeho případě téměř jistě nejde o anekdotu – že propadl z matematiky.

O Sigmundu Freudovi zase, že nedokázal svým dětem nic říct o sexu a poslal je pro poučení k rodinnému lékaři.

A kdo ví proč, vybavuje se mi ještě jedna historka, kterou vyprávěl jeden student českého filozofa Karla Kosíka. Pan profesor prý za ním kdysi v šedesátých letech přišel, jestli by něco nechtěl napsat o Martinu Buberovi. „Vy máte ty židovské předky, vy byste mohl z toho Bubera pochopit to, co jiní ne,“ řekl prý študentovi filozof. Študent přijal Bubera jako téma své práce, z úcty ke Kosíkově autoritě, ale byl z toho nešťastný. Nevěděl si s tím vůbec rady, židovští, ba ani jiní předci nijak nepomáhali, a tak nakonec ze zoufalství opsal něco z marxistických příruček, neboť s nimi v té době nešlo polemizovat. Kosík práci poté zkoukl, trochu zklamaně pokýval hlavou a udělil výbornou, neboť s tezemi marxismu si samozřejmě netroufl polemizovat ani on.

Všechny tyhle historky mě už nějaký čas vrtají hlavou. A čím dál víc se bojím, že žijeme ve světě ovládaném duchy z těchto historek. Duch Kočičí Newton se nám asi snaží sdělit jakousi obavu, že pevná půda, na níž stojí naše civilizace, věda a jistota, je vlastně blátíčko z pera geniálních trubců, co sice věděli něco o padajících jabkách, ale přitom jaksi netušili, že by malá kočka mohla projít velkou dírou. Duch Puritánského Freuda nás upozorňuje, že žijeme ve světě revolucionářů, kteří vlastně o žádnou revoluci nestojí a nevědí, co si s ní počít.

A Duch Kosíkova Študenta nám připomíná nikoli řídké hejno těch, co když si nevědí rady s příliš složitým či měnícím se světem, utečou do pevnosti několika frází, s nimiž v právě probíhající epoše jaksi nelze polemizovat, a jde- -li polemizovat, nejde za ně minimálně udělit sardel. A je zcela lhostejno, že v Kosíkově době to byly fráze o nadhodnotě, kdežto v časech našich třeba o otevření trhů, které vyřeší vše, od hladu ve třetím světě, až po bulimii ve světě prvním. Někdy aby se člověk, jakkoli nezasažen okultismem, pro všechny ty duchy skoro bál vystrčit nos ze dveří.

Ale zas drobnou naději vlévá ten čtvrtý z přízraků, duch Repetenta Einsteina. Fyzikovi životopisci jeho propadnutí většinou uctivě vysvětlují tím, že ho matematika „nudila“. Mám podezření, že tomu bylo trochu jinak. Že Einstein tu matematiku opravdu nechápal. Jenže ji nechápal proto, že se na svět díval trochu z boku. Při pohledu z boku člověk občas vidí základnu a podvěsnu trochu pokřiveně a ta číslička mu pak nevyjdou tak úplně podle zavedeného bontónu. Ale díky tomu pohledu z boku taky vidí, že v tom našem světě základen a podvěsen něco falíruje a že by se měl trochu přepočítat. A tak nezbývá než popřát nám všem, krom pěkného babího léta, aby nám to nějaký repetentský démon všem brzy spočítal. Skoro bych řekl, že to v obležení kočko-newtonů, viktorián-freudů a opevněných študentů potřebujeme jako sůl.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Dobře vypečené gestapíčko / Jan Stern > NP č.454 > Fejeton Možná tomu nebudete věřit, ale jsou věci, o kterých se mi žertuje těžko. Ovšem nejspíše vás překvapí, které to jsou, či spíše, které to nejsou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále Paradigma pekla / Jan Stern > NP č.451 > Fejeton Jeden velký filozof kdysi napsal takovou divadelní hru, kde se lidi dostanou do pekla. Ale to peklo nemá kotle, ani chlupaté čerty s ocasem až na zem, ba ani červené tapety. Je to obyčejný pokoj, z něhož nejde odejít, a v němž jsou lidé, se kterými si nelze porozumět. V závěru té filozofické hry se pak praví, že peklo jsou ti druzí. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv