NP č.397 > Téma číslaZaplatíme všichniAndrea Novotná, Zuzana Brodilová

resized/img/clanky/801x268c-f164-1059-header.jpg

Lítost a soucit, které vyvolává chudba, se snadno mění v odstup, strach či nenávist – zejména pokud si nejsme jisti vlastní pozicí. Je-li cílem většiny se od chudých co nejvíce odtáhnout, výzvy k empatii selhávají. Tehdy se nabízí úvaha o nákladech...

 

Něco se děje. Společnost jako by nepoznávala samu sebe. Na první pohled se mnoho nemění. Chudoba je stále vytěsňovaná do „vyloučených lokalit“ a spojovaná s „nepřizpůsobivými“, kteří si za svou situaci „přece můžou sami“. Jenže zároveň ohrožuje čím dál větší počet lidí z dosavadních středních tříd. A tak je chudobu čím dál více vidět.

I v hlavním městě, dosud považovaném za výkladní skříň oproti poněkud ušmudlaným „regionům“ (čemuž ovšem odpovídají i životní náklady), dluží podle některých údajů desetitisíce domácností za nájem. Počet soudem schválených exekucí dosáhl loni v ČR skoro jednoho milionu. Zhruba desetina obyvatel je podle statistického úřadu v pásmu příjmové chudoby, víc než milion lidí evidují věřitelé jako dlužníky neschopné splácet své závazky. Stále více lidí pak ohrožení cítí, a to nejen proto, že v ulicích potkává stále více bezdomovců. Rozdíl mezi očekáváním a skutečností snadno poznají při srovnání své výplatní pásky, měsíčního inkasa a cen. Na chudobu dohlédnou i mnozí z těch, kteří si ještě nedávno mysleli, že jsou „za vodou“.

 

Cena nerovnosti

Paradoxem chudoby je, že věci prodražuje. Chudoba činí některé volby nedostupnými, a nutí tak spokojit se s horší variantou. Chudí často nemají auto, aby si mohli dovolit dojet za levnějšími nákupy. Nakupují v nejbližším obchodě a s příslušnou přirážkou. Ještě větší náklady ale mohou vznikat nikoli z nemožnosti volby, ale z informační a mocenské asymetrie mezi chudými na straně jedné a těmi, kteří jim vnucují své zboží. Zástupci mnoha společností vědí, jak si přijít na své.

Slyšeli jste někdy o mobilním operátorovi U:fon? Není z Marsu, i když účty za jeho služby tak mohou občas vypadat. Přesto byl tento téměř neznámý čtvrtý dodavatel mobilních služeb v Česku svého času hitem právě v chudých vyloučených lokalitách. Klíčem k úspěchu byla krom vemlouvavého osobního prodeje také nabídka mobilního telefonu zdarma.

Právě chudí také patřili k obětem zdravotní pojišťovny Média. Ta uplatňovala na některé klienty zvláštní taktiku – poukázku na čtyři sta korun. Až po podpisu smlouvy lidé většinou zjistili, že v místě jejich bydliště není žádný lékař, který by s jejich novou pojišťovnou spolupracoval. Teprve loni v březnu Média zanikla, tato pojišťovna mimo jiné falšující podpisy byla ale jen špičkou ledovce byznysu s chudobou.

Celé studie existují o tom, jaké mají chudí problémy s bydlením. To, že je často nekvalitní, neznamená, že není předražené – zejména stanou- li se lidé pouze nástrojem, jak dosáhnout na státní příspěvek na bydlení. Když se v médiích objevují vztyčené prsty nad touto praxí, mluví se přitom pouze o „zneužívání“ státního příspěvku. Málokdo se ale ptá, jaká situace ho umožňuje. Opakuje se jen volání po tom, aby byla celá sociální dávka zrušena. Lidé, kterých se tato otázka týká nejvíc, však často nemají na výběr. Zvláště pak ti, o nichž se velká část společnosti v různých manipulativně formulovaných anketách vyjadřuje, že by je nechtěla za sousedy.

Nejdražší je ovšem paradoxní zboží – peníze. Beznadějně „nebonitní“ klienti pro banky se stávají „terénem“ pro firmy, které se na tuto oblast specializují. Už dávno tu neoperují jen klasičtí lichváři, i když jejich role může být důležitá. Zavedené půjčkařské společnosti jako Provident už pevně převzaly velkou část jejich agendy i praktik. Úroky přitom naskakují úměrně s „rizikem“, které tento typ půjček představuje – a které často doplňují tvrdé praktiky ve vymáhání.

 

Dopad výčitek

Cena za chudobu se přitom neplatí jen v penězích. Žít s chudobou znamená žít v dnešní době s neúspěchem, s pocitem selhání. Společnost jej předává chudým nejen každou mediální promluvou o „parazitním“ životě na dávkách, ale také každou reklamou na blýskavý symbol úspěchu, který si nebudou moct koupit. Pokud není chudoba důsledkem volby skromnějšího a šetrnějšího životního stylu, nese punc provinění.

Ten ještě posiluje atraktivita, jakou mají pro média příběhy úspěchu těch, kterým se podařilo z nuzných podmínek vymanit – význam jedinečných okolností, které jim tento únik umožnily, se však většinou redukuje pouze na líbivou kulisu „odpovědného“ mecenášství. Jenže kolik nadaných dětí z nuzných poměrů může dosáhnout na stipendium od banky, která si zároveň obratem ruky zařídí, aby se o její dobročinnosti psalo? A co zbývá těm nenadaným?

Vytěsňování chudoby napomáhá také poměřování. To v Česku často souvisí s exotikou – čím dál od nás, tím ochotněji chudobu připustíme. Skutečná (a tedy nezaviněná) nouze se tak může týkat třetího světa, Afriky... ale nás? Tady přece nechodí děti bosé a většina z nich má co jíst. Ztrácí se tím ale nerovnost jejich pozice vůči místním vrstevníkům? Poukaz k těm, kteří trpí „doopravdy“ (protože víc) je přitom bizarní. Budeme pacientům s roztroušenou sklerózou říkat, ať si nestěžují, že rakovina v terminálním stádiu je horší?

 

Komu přijde účet

Náklady na chudobu ale neplatí „jen“ peněženky a psychika chudých. Dopadají na celou společnost. To, že v ní lidé žijí zcela nesrovnatelné životy, je také forma nákladu. Společnost velkých nerovností je prostorem vzájemné cizoty. Jakou společnou zkušenost spolu sdílí děti vyrůstající za zdí satelitních měst s dětmi z vyloučené lokality, které se na prahu dospělosti dostávají poprvé na hory ( jak jinak než díky grantu), aby zde „osudu navzdory“ prožily svůj jeden velký den (viz NP 350)? Lidé, kteří si budou cizí, si mohou být pochopitelně i nebezpeční. Často se zdůrazňuje zejména kriminalita způsobovaná chudobou. Jenže jak často vidíme, i vyslanci bohatého světa vcházející mezi chudé v saku a kravatě mohou přinášet násilí. Jen schované do malých písmen nevýhodných smluv.

Peníze na chudých pak mohou znamenat třaskavinu pro celou společnost – lidé, kteří je bez sebemenších skrupulí vytáhli od těch nejpotřebnějších, je patrně nedají na charitu. Budou s nimi provozovat byznys podobně bezskrupulózně, jako k nim přišli.

Tam, kde je něčeho víc a víc, zpravidla to zlevňuje. Pro chudobu tohle pravidlo neplatí. Zdá se, že čím víc je chudých, tím je život v chudobě dražší. Část účtu dopadá na jednotlivé chudé, ztrpčuje jim život a znemožňuje změnu jejich situace. Jiná část nákladů ovšem dopadá na společnost jako celek. Platíme všichni. Proto by i ti, kdo si myslí, že „každý svého štěstí strůjcem“, mohli zbystřit. Jedna věc by totiž neměla být jedno ani těm, kterým je ukradené, že solidární společnost je zároveň lidštější a slušnější. Taková společnost je totiž také levnější.

 


autor / Andrea Novotná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA autor / Zuzana Brodilová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Vraždy ve jménu druhotných ctností / Andrea Novotná > NP č.339 > Rozhovor Neonacistické zločiny, jako byl útok zápalnou lahví na romskou rodinu ve Vítkově, vyvolávají morální odsouzení a snahu o co nejpřísnější potrestání viníků. Nebylo tomu tak vždy. Anarchista Jakub Polák se v kauzách rasistických vražd angažoval především v devadesátých letech a poukázal na tendenci je bagatelizovat. Ohlédnutí za jeho případy vyvolává otázky: možná, že kdyby byla reakce společnosti od počátku důslednější, nemuselo k tolika zločinům k nenávisti dojít.   číst dále Továrny na recidivu / Andrea Novotná > NP č.403 > Téma čísla „I am a timebomb… A ticking ticking ticking timebomb…“ Píseň od Chumbawamby by klidně mohla pasovat na české vězeňství. Exministr spravedlnosti Pospíšil opakovaně varoval před hrozícími vzpourami vězňů. Chtěli jsme se dozvědět, jestli měl pravdu. Zjistili jsme, že je to ještě horší.   číst dále Jmenuju se cikán. Kopněte si / Andrea Novotná > NP č.395 > Téma čísla Internet, sdílení, tvořivost. Tahle trojice má i svoji odvrácenou stránku – tam, kde vládnou předsudky, je účinně šíří. Přichází doba pogromů připravovaných hoaxy na síti?   číst dále Vzít do ruky sprej... / Andrea Novotná, Zuzana Brodilová > NP č.373 > Téma čísla Graffiti patřilo k vedlejším produktům revoluce. Stylizované nápisy na zdech přiblížily Prahu západu dříve než nové supermarkety a silnice. Policie zpočátku příliš často zasahovat neuměla nebo nechtěla. Příslovečné betonové džungle sídlišť tak vytvořily ideální prostor pro vznik místních „crew“. Všeho do času?   číst dále Cool fašismus / Andrea Novotná > NP č.406 > Dějiny přítomnosti Jižanská vlajka a kanady jsou převážně out, neonacisty dnes si nejde představit jako skinheady začátku devadesátých let. Hitem sezóny se stalo spíš volné černé oblečení a kšiltovka.   číst dále Otázky nad „otcem vlasti“ / Andrea Novotná > NP č.458 > Pošli to dál Kulaté výročí narození Karla IV. je sice až za rok, jedná se ale o událost natolik významnou, že se její oslavy připravují s dvouletým předstihem. Politici, arcibiskup, rektor, ředitelé veřejnoprávních médií – zkrátka honorace na nejvyšší úrovni sedí už rok v „Národní komisi“, která má oslavy koordinovat. Aby také ne – bude se přece slavit „otec vlasti“ a „největší Čech“, kterým se středověký panovník stal před časem v televizní anketě poté, co byly jako neplatné vyřazeny hlasy pro Járu da Cimrmana. číst dále Město bohatých duchů / Andrea Novotná > NP č.335 > Téma čísla Nemocemi trpí nejen lidé, ale i jejich prostředí. Společenští vědci si již léta lámou hlavu nad chorobou, která postihuje velkoměsta. Říká se jí gentrifikace a projevuje se prostorovým oddělováním lidí podle příjmu. Může vést až k naprostému selhání městského organismu. Co předepsat, nevědí. A jak je na tom pacientka Praha?   číst dále Přestat být cizincem / Andrea Novotná, Jaroslav Fiala > NP č.342 > Rozhovor Může se Vietnamec stát někdy Čechem? Jak daleko může zajít islamofobie v Evropě? Mohou Češi pomoci řešit izraelsko-palestinský konflikt? Kudy vede hranice mezi nekritickou vstřícnosti a strachem z cizího? Rozhovor s politologem Pavlem Baršou.   číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv