NP č.397 > Pošli to dálRozum a nerozumTomáš Havlín

Výsledky květnových voleb v Řecku doprovázely v Česku reakce, nad nimiž zůstal rozum stát.

 

Úspěch koalice radikálně levicových sil SYRIZA vyvolal opravdu velké pozdvižení. Za všechny jmenujme komentář spisovatele Martina Vopěnky (MfD, 15. května), který si právě rozum bere za rukojmí. Podle autora se totiž ve volbách ukázalo, že až sebevražedně hloupí Řekové už zcela ztratili schopnost racionálně se rozhodovat. Blíží se tedy čas, vysvětluje Martin Vopěnka, kdy by bylo výhodnější, aby otěže převzala vojenská diktatura. Zřejmě, aby přivedla lid k rozumu. V každém případě to čteme pod tučným mezititulkem: Léčba Pinochetem.

Jeden z mála odlišných hlasů zazněl z Deníku Referendum, kde se podle Aleš Chmelaře nelze výsledkům řeckých voleb divit, ba měli bychom za ně být v jistém smyslu rádi: „Je zázrak, že celá třetina voličů stále trvala na pokračování úsporných opatření, jejichž tempo zemi dusí a na dlouhá léta ničí potenciál celé generace.“ Propad země již podle Chmelaře překonal krizi z 30. let, která vynesla Hitlera k moci, a nijak si nezadá s válečným stavem. Proto je hlas Řeků pochopitelný i jako skutečné volání o pomoc (žádné fňukání) a zůstává hlasem rozumu. Jenom těch sedm procent pro ultapravicový Zlatý úsvit totiž představuje holý, ale vzhledem k okolnostem svou měrou ještě rozumný, nerozum.

Můžeme si položit otázku: Kdo si ještě zachoval chladnou hlavu? A kdo už tančil s ďáblem?

 


Tomáš Havlín autor / Tomáš Havlín VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA