NP č.394 > ReportážNa křídlech pochybnostiMartina Křížková

Majitelé společnosti Penta jsou kvůli spisu Gorila aktuálně v popředí zájmu především na Slovensku. Pozornost ale zaslouží i jejich podnikání v Česku.

 

Už šest let se středočeští starostové a občanská sdružení snaží zabránit rozšíření letiště Aera Vodochody nedaleko Prahy. Ambiciózní skupina Penta Investments zde chce vybudovat letiště s kapacitou tři a půl milionu cestujících ročně. Odpůrcům tohoto plánu nyní svitla naděje. Doufají, že podle nich nesmyslný nápad – provozovat mezinárodní leteckou dopravu v hustě obydleném kraji – ztratí šanci na uskutečnění. Veřejnost by mohla být na kroky firmy, spojované s největším korupčním skandálem na Slovensku, přeci jen citlivější. Podnikatelské aktivity společnosti Penta v Česku ukazují, že zvýšená citlivost je opravdu na místě. Bez ohledu na to, zda je provází stín korupce.

 

Ne developerům

Dagmar Utěkalová si takto důchod nepředstavovala. Po mnoha letech na menším pražském sídlišti se s manželem rozhodli přestěhovat do vlastního domku nedaleko za Prahou. Hledali na stáří větší soukromí a především klid. Volba i celoživotní úspory padly na novostavbu v satelitu, který vznikl v těsné blízkosti obce Bášť. Ze začátku vše vypadalo idylicky. Zapojili se do místního života a dokonce začali organizovat akce pro děti. Těšili se z procházek starou částí vesnice a poznávali sousedy. Tři kilometry vzdálené letiště v Odoleně Vodě je nijak neděsilo. Manžel paní Dagmar, Petr Utěkal, byl v mládí pilot, a tak si říkali, že pár letadel z letiště s omezeným režimem nad svojí hlavou snesou. Představy o poklidně strávené penzi ale vzaly radikálně za své před pěti lety. Tehdy Topolánkova vláda přistoupila k finálnímu prodeji továrny na výrobu letadel Aero Vodochody, ke které patří letiště v Odoleně Vodě, společnosti Penta.

Noví majitelé na prvním, a jak se později ukázalo, i posledním setkání s obyvateli okolních obcí představili plán na rozšíření malého letiště v mezinárodní letecký terminál. Když si na prezentaci Petr Utěkal vzpomene, je rozčilený ještě dnes. „Tvrdili nám, že budou používat nová letadla, která jsou hlučná asi jako myčka nádobí, takže není třeba se ničeho obávat,“ vzpomíná Utěkal. Jako člověk, který letecký provoz dobře znal, věděl, že je to jen prázdné chlácholení. Letadla, která by jim při odhadované kapacitě letiště přistávala a vzlétala tři sta metrů nad domem každých pět minut, jsou hlučná tak, že i při zavřených oknech není v místnosti slyšet vlastního slova. Neudržel se a začal oponovat. Do půl hodiny zástupci společnosti Penta již prý přítomným jen sdělili, že si buď zvyknou, nebo se mají odstěhovat.

Ještě na místě spolu s ostatními proto založil občanské sdružení Klidná Bášť. Postupně se k nim přidala další občanská sdružení a patnáct starostů a starostek z dalších postižených obcí a měst včetně Kralup nad Vltavou. „Nechtěli jsme ustupovat developerskému projektu,“ vysvětluje zastupitelka Veronika Vendlová (Naše město) z Odoleny Vody důvod, proč se rozhodli také zapojit. Majitelé Penty podle ní od začátku avizují, že mezinárodní terminál sami provozovat nebudou. Chtějí získat povolení, rozjet ho a prodat. Pro život v regionu, který protíná dálnice D8, lemuje známá chemička Spolana v Neratovicích, kaučukárna a rafinerie v Kralupech a jaderný reaktor v Řeži, by mezinárodní letiště mohlo být ale poslední ranou.

 

A zase letiště

„Aero koupili za naše peníze,“ upozorňuje další rozhněvaný muž, Libor Holík, starosta Panenských Břežan. Rozšířené letiště by mělo končit šest set metrů od hranic obce. Pětisethlavé Břežany, o nichž se dobové kroniky zmiňují již v roce 1441, by se po realizaci plánů Penty prakticky staly neobyvatelné. Starosta Holík má dost pádný důvod, proč se o aktivity společnosti dopodrobna zajímat. Svými slovy naráží na jednu z nejznámějších kauz, spojenou s fungováním firmy Penta v Česku.

V roce 2003 rozprodal Pozemkový fond soukromým vlastníkům půdu, o které se vědělo, že bude potřeba na výstavbu druhé ranveje pražského letiště v Ruzyni, jež vlastní stát. O dva roky později ji za desetinásobek původní ceny (550 Kč za metr čtvereční) odmítl odkoupit tehdejší ředitel ruzyňského letiště Martin Kačur od obchodníka s pozemky Miloše Červenky. Pozemky získala společnost Penta a Martin Kačur začal později ředitelovat v Aeru. Samotná privatizace bývalé zbrojovky Aera Vodochody, kterou majitelé Penty koupili přes dceřinou firmu Oakfield, probíhala ve stejnou dobu (2005–2006) jako jednání státu o odkupu pozemků pro druhou ranvej v Ruzyni. Ty již měla Penta. Topolánkova vláda (v kompetenci ministra financí Vlastimila Tlustého) v říjnu 2006 podle tehdejší MF Dnes dokonce odložila definitivní rozhodnutí o privatizaci Aera, kterou začal již Paroubkův kabinet, mimo jiné proto, aby „využila času k tlaku na Pentu v otázce prodeje pozemků u letiště v Ruzyni.“ Stát (stále Topolánkova vláda, ale již jiný ministr financí – Miroslav Kalousek) nakonec v roce 2008 zaplatil Pentě za pozemky kolem ruzyňského letiště stonásobek původní ceny (5 500 Kč za metr čtvereční). Odhadovaný zisk z prodeje pozemků v Ruzyni (tři a půl miliardy) pokryl Pentě nákupní cenu Aera (zhruba tři miliardy korun). Aero Vodochody ale není jen letiště. Společnost dodává díly například do boeingů nebo vrtulníků Sikorsky, které se používají i k vojenským účelům. Firmu Oakfield, která přes další společnost Tularosa dodnes Aero vlastní, letos v únoru převzala od Penty Investments neznámá firma Sorvoka Holdings s registrací na Kypru. Společnost Penta se k Aeru Vodochody stále hlásí (webové stránky firmy). Aero, strategický podnik, kterému v současnosti například pomáhá české ministerstvo obrany s prodejem nových bitevních vrtulníků do Iráku, má ale i tak v tuto chvíli nedohledatelnou vlastnickou strukturu. Podobně neprůhledný se zdá i samotný původ kapitálu, jenž za majiteli Penty stojí (viz box).

 

Na české straně

Libor Holík s Petrem Utěkalem jsou navíc přesvědčeni, že Penta nehraje fér ani při shánění potřebných razítek k vytouženému terminálu. Plán mezinárodního letiště musí nejprve projít procesem EIA (posouzení vlivu na životní prostředí), jenž schvaluje ministerstvo životního prostředí. Penta se o to snaží již po třetí. Dvě předchozí verze i díky několika stovkám připomínek, jež vždy kvůli nadměrné zátěži okolí v rekordním čase shromáždili starostové obcí, jednotlivci i občanská sdružení, neprošly. „Rozdělili jsme si to. Každý z nás zpracovává část několikasetstránkového projektu, který Penta předloží. Na něco si platíme odborníky, většinu ale dělají lidé zdarma. Někdo ví, jak táhnou ptáci, jiný rozumí letecké dopravě nebo hluku a připomínkujeme,“ vysvětluje společnou strategii Holík. Takto přišli na to, že se majitelé Aera snaží skrytě do projektu propašovat možnost pro přistání velkých cargo letounů pro nákladní přepravu. S otevřením druhé ranveje v blízké a konkurenční Ruzyni, se kterým se počítá v roce 2014, by to dávalo smysl. Spíše než cestující by se do budoucna v Odoleně Vodě vyplatilo přepravovat náklad, což ovšem znamená ještě větší zatížení pro obyvatele regionu.

Své si také myslí o hlukové vyhlášce, kterou se koncem minulého roku díky iniciativě hlavního hygienika Michaela Víta podařilo na několikátý pokus značně změkčit ve prospěch všech hlučných staveb a provozů (nejen letišť). Současná třetí EIA je předána k posouzení evropské agentuře Eurocontrol, která ovšem, jak podotýká Petr Utěkal, posuzuje spíše technický stav věci (bezpečnost a provoz, nikoliv emise, hlukové limity, vliv na životní prostředí), takže míč je zpět na české straně. Ta zatím byla k plánům Penty spíše vstřícná.

 

 

___________

 

 

Majitelé společnosti Penta nemají zrovna zářivě bílou pověst. Tři z nich: Marek Dospiva, Jaroslav Haščák a Jozef Oravkin se potkali v osmdesátých letech na studiích v Moskvě – v diplomatickém institutu MGIMO, jenž bývá považován za oblíbenou líheň sovětské tajné služby KGB. V jejich službách podniká i Alojz Lorenc, šéf předlistopadové StB. Po roce 89, kdy se pustili podle svých slov do dovozu textilu z Číny, se jim první velká rána povedla s investičním fondem VÚB kupón v roce 1996 na Slovensku. Společnost Penta jej získala za pětinu reálné hodnoty a po několika nepřehledných transakcích dokázala ovládnout 60 procent majetku devítimiliardového podniku. Podle informací slovenských médií šlo de facto o klasický tunel. Penta si zhoršila pověst, ale získala kapitál, se kterým mohla do velkých obchodů. V Česku kromě Aera Vodochody mimo jiné vlastnila nebo vlastní Severomoravské vodovody, síť lékáren Dr. Max, síť obchodů s potravinami Žabka, lázně Jáchymov (převzetí bylo vyšetřováno policií), sázkařskou kancelář Fortuna (hovoří se o úplatcích kvůli video terminálům). V poslední době bylo o firmě Penta slyšet zejména ve spojitosti se skupinou Masaryk Station Development (MSD), ve které má majoritu (třetinu stát) a která má předkupní právo na část lukrativních pozemků kolem Masarykova nádraží v Praze. Na základě pro stát nevýhodné smlouvy se společnost (MSD) loni na podzim pokusila neúspěšně odkoupit od Českých drah část pozemků za zlomek skutečné ceny. 

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Stručný průvodce odvykáním kouření / Martina Křížková > NP č.388 > Referát Konec roku symbolicky patří předsevzetím. Přání přestat kouřit je vedle hubnutí asi nejtradičnější. Vzdát se trvale nikotinu ale není jen tak. Řekneme vám, jak na to.   číst dále Bezvětří v českých lesích / Martina Křížková, Alexandr Budka > NP č.371 > Reportáž „Podnikání“ za hranicí zákona se v Česku zřejmě vyplácí. Případ cizinců zneužívaných při práci v lesích, na který upozornil NP letos v lednu, se policii stále nedaří úspěšně prošetřit. Stejně jako předchozí aktivity hlavních aktérů.   číst dále Doba kamenná / Martina Křížková > NP č.345 > Téma čísla PŘEŽÍT NA ULICI VE MĚSTĚ, JAKO JE PRAHA, NENÍ JEDNODUCHÉ. JEDNÍM Z BEZDOMOVCŮ JE I BÝVALÝ CHEMIK RICHARD NOVÁK.   číst dále Obchodníci mezi stromy / Martina Křížková, Marek Čaněk > NP č.367 > Téma čísla Velká firma vyhraje velký tendr. Jenomže nemá dost vlastních zaměstnanců. Tak si najme přes další firmy lidi na práci v lese. Často jsou to cizinci. Jsou jich stovky. Sází stromky, prořezávají porosty, kácí stromy. Přijedou, vydělají si a jedou domů. Už dva roky se ale objevují lidé, kteří nedostali zaplaceno, bylo jim vyhrožováno násilím a měli hlad.   číst dále S maringotkou navždy / Martina Křížková > NP č.359 > Téma čísla Dodnes jezdí skoro dvě desítky českých cirkusů. Stále se perou o čest a slávu, jak by řekl Eduard Bass, i když obvykle nedosahují proslulosti svých předchůdců. Toto je ale vyprávění o minulosti, kdy příjezd cirkusu do města byl opravdovou událostí.   číst dále Vesmír v reklamě na McDonald´s / Martina Křížková > NP č.360 > Rozhovor Na jevišti ani ve filmu ji obvykle nepřehlédnete. I když tvrdí, že je jen nástorjem tvůrce - režiséra, zůstává svá. Herečka Simona Babčáková je ovšem těžko k přehlédnutí i mimo světla ramp.   číst dále Novodobá asanace / Martina Křížková, David Kumerman > NP č.345 > Téma čísla ZIMA SICE PŘIKRYLA METROPOLI SNĚHOVOU PEŘINOU, ALE SOUČASNĚ ZVÝRAZNILA JINDY SKRYTÉ PROBLÉMY. BEZDOMOVCI MAJÍ ČÍM DÁL MÉNĚ MOŽNOSTÍ EXISTOVAT VE VEŘEJNÉM PROSTORU. JEJICH ŘADY SE TÍM ALE NEZMENŠUJÍ. NAMÍSTO SLOVA ŘEŠENÍ SE NABÍZÍ SPÍŠE TERMÍN ASANACE.   číst dále Mravenci v Libuši / Martina Křížková > NP č.361 > Fejeton Začalo to dopisem, který přišel starostovi koncem srpna:   číst dále
celý archiv