NP č.393 > Pošli to dálPoklidný týden nekliduAndrea Novotná

Co dělal ministr školství na Nový rok? Psal seminární práci pro svou podřízenou, snažící se o titul na pochybné soukromé vysoké škole Univerzita Jana Ámose Komenského. A co dělá tento ministr po celý rok? Prosazuje reformu vysokých škol, která má zavést školné a dát politikům slovo v tom, kdo bude řídit univerzity.

 

Hlavní výhody veřejných vysokých škol – nezávislost a bezplatnost – mají být zničeny. Pár let předtím, než podle demografů ubude studentů natolik, že o ně mezi stávajícími vysokými školami nastane rvačka. V zájmu soukromých továren na diplomy je co nejvíc připodobnit veřejné univerzity svým vlastním, pokleslým standardům. Mezinárodní tlaky na vzdělání „konkurenceschopnější“ a více otevřené „trhu“ jim hrají do noty.

Týden neklidu byl odpovědí na snahu změnit vysoké školy. Na fakultách to žilo úplně jinak než v běžném akademickém roce, na přednášky se chodilo, protože účastníky zajímaly, ne proto, že za ně jsou kredity. Duch protestu se jasně projevil v největší studentské demonstraci od roku 1989. Navzdory snad až příliš poklidnému průběhu označila ČTK protesty za „nepokoje“ – možná by se měla poučit například ze současných protestů ve Španělsku, jak to skutečně vypadá, když se studenti rozhněvají a opravdu dojde k nepokojům.

Protesty spojily vedení škol se studenty – otázka je, na jak dlouho. Rektoři se bojí omezení nezávislosti škol (hraje se také o jejich moc), ale školné (nebo „zápisné“) by vybírali rádi. Studenti se zase učí protestovat za pochodu. Tam, kde obě síly postupovaly společně, nebyl problém. Tam, kde studenti byli radikálnější než vedení a chtěli budovu univerzity demonstračně obsadit (v zahraničí běžná forma protestu), vedení školy s nimi tvrdě zametlo. To byl případ Hradce Králové, kde připravenou akci studentů zarazilo na poslední chvíli vedení školy, které se zjednanou klakou přišlo na poslední přípravnou schůzku a převzalo organizaci protestů pod svá křídla. Pokud se zájmy protestujících studentů a vedení škol rozdělí, uvidíme, zda se hradecký scénář nebude opakovat i jinde.

Problémem protestů byla také neochota vidět za špičku vlastního nosu. Mnozí studenti nechtěli spolupráci s odbory (které přitom protest podpořily), i z některých hesel bylo trochu cítit elitářství. „Nepotřebujeme vězeňského psychologa,“ útočili studenti na ministra školství, jako kdyby na tomto povolání bylo něco podřadného a problémem nebylo spíš to, že ministrem školství je bývalý personalista mafiózní bezpečnostní agentury ABL. Požadavky protestů se striktně držely vysokých škol, nezazněla ani kritika paseky, kterou ministerstvo páchá na školách středních a základních, natožpak jiných nespravedlivých reforem.

V USA se nyní protestuje za odpuštění studentských poplatků, ve Velké Británii proti tomu, co školné a „manažerské řízení“ napáchalo s univerzitami, které se pro svou tradici a úroveň zdály být blbuvzdorné. Češi mají šanci zarazit reformy včas. Jen je třeba dělat to, co by mělo být zrovna na vysokých školách samozřejmé: myslet v širších souvislostech.

 


autor / Andrea Novotná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Otázky nad „otcem vlasti“ / Andrea Novotná > NP č.458 > Pošli to dál Kulaté výročí narození Karla IV. je sice až za rok, jedná se ale o událost natolik významnou, že se její oslavy připravují s dvouletým předstihem. Politici, arcibiskup, rektor, ředitelé veřejnoprávních médií – zkrátka honorace na nejvyšší úrovni sedí už rok v „Národní komisi“, která má oslavy koordinovat. Aby také ne – bude se přece slavit „otec vlasti“ a „největší Čech“, kterým se středověký panovník stal před časem v televizní anketě poté, co byly jako neplatné vyřazeny hlasy pro Járu da Cimrmana. číst dále Mokré války / Andrea Novotná > NP č.461 > Téma čísla „Na pití je tu whisky. Voda je tady od toho, aby se o ni bojovalo.“ (Mark Twain) číst dále Střípky z dějin české emigrace / Andrea Novotná > NP č.460 > Téma čísla Z Česka v minulosti neodcházeli jen inženýři, jak nám dnes sugeruje jedna politička, když zdůvodňuje, proč není na místě cítit solidaritu s dnešními uprchlíky. Jsme národem emigrantů? A co se můžeme dozvědět z těch kapitol českých dějin, které se neodehrávaly v českých zemích? číst dále Naše dnešní revoluce / Tomáš Havlín, Andrea Novotná > NP č.371 > Téma čísla Po revoluci v listopadu 89 jsme už žádnou další nečekali. Dějiny přece už skončily, říkalo se. Dvacet let poté jsme svědky další mobilizace - tahle revoluce je ovšem konzervativní. Představujeme některé její projevy.   číst dále
celý archiv