NP č.393 > Ženská stránkaNeonacistky a ženy Třetí říšeJan Kratochvíl

Před několika týdny informovaly policejní orgány o obvinění patnácti neonacistek – členek české ženské organizace Resistance Woman Unity (RWU). Uveřejněné odůvodnění se mimo jiné zakládalo na odkazech této skupiny k ženským organizacím nacistického Německa. Jaké měly ženy ve Třetí říši postavení a co to znamená pro české neonacistky?

 

Zásah proti skupině, která přestala prakticky existovat před více než dvěma roky, navíc s obviněními typu „vystoupila s projevem“, „držela megafon“, „zorganizovala soutěže pro děti“, si říká o kritické zhodnocení. Nechme tentokrát záměry i strategie, které ministerstvo vnitra uplatňuje v boji s neonacismem, stranou. Je zřejmé, že RWU se nijak netajila svým obdivem ke Třetí říši, a do její ideologické výbavy tak patřily i myšlenky o existenčním boji mezi rasami či odkazy na eugeniku.

 

Pryč z veřejného života a politiky

Navzdory obecné neonacistické fetišizaci hitlerovského Německa můžeme při pozornějším pohledu nalézt spojnice mezi současnými neonacistkami a Třetí říší. Tradiční pojetí ženské role a odmítání feminismu jako „liberálního a židovského výmyslu“ lze číst jak na stránkách RWU, tak v dobových vyjádřeních ženských nacistických organizací. Přesvědčení o tom, že rozdělení rolí na základě pohlaví je dáno přirozeností a vyšším řádem přírody, bylo v nacistické ideologii pevně zakořeněné. Adolf Hitler představil postoje nacionálního socialismu ve svém projevu ke shromáždění Nacionálně socialistické ligy žen: „A oba (muž i žena. pozn. aut.) se proto musí vzájemně respektovat, když vidí, že každý se věnuje úkolu, který mu Příroda a Prozřetelnost stanovila. A tento respekt bude nezbytně plynout z takového oddělení rolí každého.“

V praktické rovině toto přesvědčení znamenalo, že se nacistický stát snažil svojí politikou ženy vytlačit do prostoru rodiny, zatímco veřejná sféra a politika měla být určena výhradně mužům. Ženám byly zcela zapovězeny jakékoli vyšší funkce v nacistickém stranickém aparátu a oficiálně pro ně například byla zakázaná povolání soudkyň a advokátek. To, že by se ženy radši měly věnovat plození dětí, naznačovaly i kvóty na německých univerzitách, jejichž horní hranice pro přítomnost dívek byla stanovena na 10 %. Ženy se sice mohly organizovat v ženských nacistických organizacích, ale jejich význam dokládá i to, že nejvýše postavená žena v Třetí říši, vůdkyně Nacionálně socialistické ligy žen Gertrud Scholtz-Klink, nebyla podřízená přímo Hitlerovi, ale měla nad sebou mužského nadřízeného.

 

Muži na frontě, ženy v porodnici

Role ženy jako matky byla pro nacistický stát a propagandu klíčová. Na jednu stranu existovala vysoká finanční podpora během těhotenství a příspěvky na každé narozené dítě, na druhou stranu byly ženy politikou státu tlačeny k tomu, aby nepracovaly a věnovaly se pouze rodině. Pro těhotnou ženu možnost pracovat posuzoval vždy lékař, pro ženy v dělnických profesích byla krácena pracovní doba a ženy, jejichž manžel pracoval ve veřejné správě, mohly být jednoduše propuštěny. Všechna opatření státu zároveň doprovázela striktní rasová kontrola. Výhodné půjčky rodinám byly například podmíněny podstoupením testů dědičnosti a ty ženy, které nevyhovovaly rasovým měřítkům nebo byly jakkoli postižené, čekal vynucený potrat či sterilizace.

Důležitost matek pro nacistickou propagandu se projevovala také v rétorice, kdy rození dětí bylo popisováno jen jako odlišná frontová linie. Ženy, které měly čtyři a více dětí, byly odměňovány Čestným křížem německé matky a Den matek byl ustanoven jako státní svátek. „Nezáleží na tom, jak muži vedou, pracují nebo bojují. Existence nebo neexistence našich lidí je rozhodována pouze matkou,“ komentoval bojovnost role německých žen významný nacistický gynekolog.

 

Nazi feministky a nazi matriarchát

Překvapivě i v tomto prostředí se vyskytovaly určité feministické tendence. Členky NSDAP sdružené kolem časopisu Die deutsche Kämpferin (Německá bojovnice) od počátku existence nacistické strany upozorňovaly na to, že zjednodušovat funkci žen na plození a výchovu dětí je špatné. Nacistická aktivistka Irmgard Reichenau šla ještě dál, když zaslala dopis Adolfu Hitlerovi, v kterém požadovala zpřístupnění veřejných funkcí ženám.

Německé bojovnice však se svým konceptem rovnosti neuspěly a byly zesměšňovány jako „nacistické feministky“. Jednou z inspirací pro ně byla okrajová díla nacistických autorů, která propagovala vize nacistického státu jako matriarchálního uspořádání. Nacista Ernst Bergmann vyzýval ženy k založení vlastní strany a převzetí moci v Třetí říši. V jeho vizích se objevují návrhy na to, že by ženy v budoucnu měly zplodit nejméně šest potomků, ke kterým by si mohly vybrat šest různých partnerů, protože na rozdíl od mužů se při výběru partnera neřídí „sexuálními slastmi“, ale racionálním zhodnocením genetické výbavy svého protějšku.

V současnosti kriminalizované české neonacistky sdružené kolem organizace RWU žádný náznak emancipační tendence nepřinesly. Jejich aktivismus a názory se vždy nesly v jednoznačně antifeministickém a konzervativním duchu. A podobně jako étos nabízený ženám Třetí říše spojovaly svůj hlavní přínos v mateřském zajištění přežití bílé rasy. Jejich odkazování k ženským nacistickým organizacím ze všeho nejvíc naznačuje izolovanost a neschopnost oslovit někoho vně neonacistické prostředí.

 

Autor studuje sociologii na FSV UK.

 


autor / Jan Kratochvíl VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Xenofobní hra s čísly / Jan Kratochvíl > NP č.432 > Pošli to dál K posilování islamofobních názorů se dá využít cokoliv - od recyklovaných seriálů jako je Sanitka po citáty z Koránu vytržené z kontextu. Čeští neofašisté v líbivém moderním hávu organizace "Pro vlast" na své facebookové stránce odhalili pravdu ze statistik o znásilnění ve Švédsku. číst dále Po stopách Trainspottingu / Jan Kratochvíl > NP č.398 > Reportáž Heroinový příběh Rentona, Spuda, Sick boye, Tommyho a Begbieho zná dnes skoro každý. Film Trainspotting, odehrávající se ve skotském Edinburghu, se stal doslova kultovním. Jak vypadá dějiště příběhu dnes?   číst dále Cesty do dospělosti / Jan Kratochvíl, Zuzana Brodilová > NP č.419 > Rozhovor Kde potkáte nejšťastnější děti? A co dnes člověk může udělat pro to, aby se stal dospělým? Pořídit si občanku, sexuální zážitek nebo volební právo? S americkým psychologem Bretem Stephensonem o společnosti, která ztratila schopnost umožnit dětem stát se dospělými... číst dále Cestování bez cestovky / Jan Kratochvíl > NP č.417 > Dějiny přítomnosti     Vyrazit do světa, neplatit za ubytování a poznávat místní lidi a zajímavá místa. Myšlenku alternativního cestování symbolizuje nejznámější online síť Couchsurfing. Málokdo ale ví, že vše odstartovala už před více než šedesáti lety mezinárodní organizace Servas.     číst dále Sluníčka a mračáci / Jan Kratochvíl > NP č.468 > Pošli to dál Lidé i v Česku se dělí na dvě diametrálně odlišné skupiny, podobně jako společnost rozděluje vztah ke kočkám a psům, nebo k typu pánského spodního prádla. „Sluníčka“ a „mračáci“ – mohlo by se zdát, že jde o postoj k palčivým otázkám uprchlictví. Jedná se ale o mnohem prozaičtější problematiku lidského vstávání. číst dále Statečné srdce a královna / Jan Kratochvíl > NP č.399 > Reportáž Skotsko je po dlouhé době na dosah získání nezávislosti. Hlavní rozhodnutí leží na jeho obyvatelích, kteří budou v referendu hlasovat o odtržení od Spojeného království. Nic ale není předem dáno.   číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv